Nová budova Bundesnachrichtendienst (BND) v Berlíně. Německá zpravodajská služba Bundesnachrichtendienst (BND) už roky pomáhala NSA se špehováním evropských politiků a společností, uvádí německý reportážní magazín Der Spiegel. NSA posílala seznam BND „selektorů“ (voličů) – identifikujících telefonní čísla, e-maily a IP adresy – a ta pak zajišťuje odpovídající informace, které uchovává ve svých dohledových databázích. Podle německých novin Die Zeit, posílala NSA ten seznam selektorů mnohokrát denně, a celkem byly požadavky na 800 000 selektorů.
BND si už v roce 2008 uvědomila, že některé z těch selektrorů nebylo dovoleno podle jejích interních předpisů sledovat nebo o nich referovat podle „Memoranda o dohodě“ o zpravodajské spolupráci při boji proti terorismu mezi US a Německem z roku 2002. A i tak to dělala, neboť požadavky NSA se systematicky nekontrolovaly. Nastalo to teprve v létě 2013 po odhaleních Edwarda Snowdena o masivním dohledu NSA a GCHQ, kdy BND nakonec přeci začala všechny tyhle selektory přezkoumávat, a požadavky na všechny selektory se začaly předzpracovávat.
Podle Der Spiegel vyšetřovatelé zjistili, že BND poskytla informace o asi 2 000 selektorech, které byly jasně proti evropským a německým zájmům. Nejenže cíli byly to evropské podniky jako gigantická aero-kosmická a obranná společnost EADS, nejlépe známá jako výrobce letadel Airbus, ale zrovna tak jimi byli politici – včetně těch německých.
BND však o tom kancelář německého kancléřství neinformovala, a ta se o tomto zneužívání systému požadavků na selektory dověděla až v březnu 2015, místo toho BND prostě jen NSA požádala, aby předkládala požadavky, které jsou plně v souladu s protiteroristickou dohodou mezi těmito dvěma zeměmi. Podle Die Zeit tomu tak bylo, protože BND měla obavy, že kdyby systém selektorů vyvolal nějakou kontroverzi, tak by NSA mohla škrtit tok svých vlastních zpravodajských dat pro německé tajné služby.
Informace o těchto aktivitách nakonec vyšly najevo díky těžkopádné požadavkové komisi zřízené německým Bundestagem (spolkovým parlamentem), která se pokoušela dostat se až k jádru NSA aktivit v Německu a spoluúčasti BND při nich. Vyšetřování této komise naznačují, že až 40 000 selektorů bylo zacílených proti evropským a německým zájmům – tedy daleko více, než ty 2 000, které zjistila BND.
Tyto poslední zprávy budou mít nejspíš značkou politickou dohru. Protože tak, jak se tahle záležitost řešila, byla německá kancléřka po dlouhé roky držena v nevědomosti, tudíž se široce očekává, že šéf BND, Gerhard Schindler, bude nucen rezignovat. Zprávy o tom, že BND aktivně NSA napomáhala se špehováním evropských společností a politiků rovněž prohloubí už tak značný hněv veřejnosti kvůli US sledování Němců, které bylo nejdříve odhaleno ve Snowdenových únicích.
V důsledku toho by mohlo být těžší přesvědčit je, aby přijali ohromnou obchodní dohodu mezi US a EU, o které se v současnosti vyjednává za zavřenými dveřmi, která je známá jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Němci jsou už teď vůči ní vůdčími skeptiky: více než milion jich už podepsalo on-line petici volající po tom, aby byly rozhovory o TTIP zastaveny, přičemž tento měsíc jich i tisíce vyšly do ulic, aby proti této navržené smlouvě protestovali.
Možnost podepsání té on-line petice proti TTIP: stop-ttip.org
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: arstechnica.com, reformy.cz
