Přede dvěma dny ještě, než to bylo formalizováno, že teď USA potichu, i kdy ne neočekávaně, podporují odstranění iráckého ministerského předsedy, kterému samy pomohly ke zvolení, jsme shrnuli geopolitické napětí a „národní zájmy“ v Iráku, který se rýsuje být zástupnou válkou, v porovnání s níž bude ta eskapáda z posledních let v Sýrii blednout, následující formulací: Situace v Iráku už zvrhlá do domácího sektářského násilí teď ještě strhává všechny hlavní (a regionální) mezinárodní hráče do střetu jednoho s druhým. Takže to jsou:
- USA, které potichu podporují íránskou intervenci v regionu, ale mohou náhle zmrazit svou podporu Malikimu i přesto, že po částečné evakuaci své ambasády do této země posílají námořní i pozemní síly.
- Saúdská Arábie, která chce zůstat přátelská k USA, je však antagonistická k iráckému režimu, a potenciálně pomáhá silám ISIS, a jasně odmítá dovolit do Iráku vstup Íránu.
- Írán, který se náhle stává nejlepším přítelem Ameriky v regionu, který je ochoten vstoupit do Iráku a ochránit svatá místa.
- Sýrie, jejíž president si sedí v pozadí a chechtá se loňské zkrachované americké kampani na jeho odstranění od moci, a jehož armáda je zakleslá s místními USA vyzbrojovanými a financovanými rebely.
- Katar, který podporuje syrské rebely, ale až dosud svůj postoj k Iráku nevyjasnil. Stejně jako Saúdové i on nejspíš nepřímo podporuje ISIS.
- Jordánsko, které je blízkým přítelem USA, a které možná přechovávalo ISIS na tajné základně na svém území, kde podle nepotvrzených zpráv USA této džihádistické skupině poskytovaly instruktáže.
- Turecko, které je v neustálé pohotovosti kvůli kurdské eskalaci za hranicí, kvůli těm samým Kurdům, kteří mají teď díky ISIS, co rozdrtilo na severu Iráckou armádu, daleko větší páku, neboť to Kurdům otevřelo přístup k ropným polím na severu.
- A samozřejmě Rusko: protože ač bude Putin jasně profitovat z rostoucích cen ropy, je to Lukoil, kdo rozvíjí ohromné ropné irácké pole Západní Qurna-2 a investuje do něj obrovské částky peněz. Není teď moc jasné, jak by se cítili, kdyby padlo do rukou ISIS.
Tohle bylo tlustým písmem, protože to byl největší zájem, jelikož, jak jsme uvedli o den později, když jsme diskutovali příští kroky pro ISIS a řekli jsme, že: „Člověka by zajímalo, jak dlouho to potrvá, než žoldnéři najdou svého posledního hlavního mecenáše, protože při všech těch Západem a USA vedených intervencích, nějak divně na scéně chybí Rusko a Čína. Takže očekáváme, že to se brzy změní.“
Protože člověk jasně nemůže mít globální zástupnou válku bez Číny, a určitě ne bez Ruska.
No, řekli jsme, že ta podezřelá absence Ruska se „brzy změní“, a tak se také stalo: během pouhých 24 hodin. Protože zjevně všechno, na co Putin čekal, byl Obama, až si vybere stranu (tj. ne Maliki), aby ruský vůdce objasnil, na čí straně je. USA mu v tom včera ráno ochotně vyhověly, když jsme referovali:
Tak co na to Putin – který jen pro připomínku přes Lukoil hodně investoval do ohromného iráckého ropného pole Západní Qurna-2? Proč oznamuje svou nehynoucí podporu pro Malikiho, samozřejmě, jak hlásí AP, tento bývalý špion KGB, iráckému premiérovi Nuri al-Malikimu nabídl totální podporu v jeho boji proti bojovníkům, kteří se valí zemí, stejně jako svou plnou podporu pro tohoto obleženého ministerského předsedu.
Více:
[quote align="center" color="#999999"]
Ruský president Vladimir Putin telefonicky promluvil s iráckým ministerským předsedou Nouri al-Malikim a vyjádřil podporu Moskvy jeho akcím proti ofenzivě militantů.
Kreml v prohlášení řekl, že al-Maliki v pátek Putina informoval o krocích své vlády při boji s „teroristickými skupinami na severu země.“ Dodal, že toto povstání ohrožuje bezpečnost celého regionu.
Putin potvrdil „plnou podporu Ruska akcím irácké vlády k rychlému osvobození tohoto území republiky od teroristů,“ uvedl Kreml s dodatkem, že Putin s al-Malikim rovněž diskutovali o bilaterální kooperaci.
Putinův projev podpory tohoto obleženého iráckého ministerského předsedy přichází spolu se sílící kampaní rivalů al-Malikiho k jeho vypuzení z funkce s určitým lákáním podpory od Západních příznivců a regionálních těžkých vah.[/quote]
A zrovna tak jako v Sýrii v letech 2012 až 2013 je šachovnice zase jednou daná tím, že ten regionální středovýchodní konflikt, tentokrát v Iráku, slouží pouze jako zástupné jeviště i s iráckým premiérem na něm, s kdysi poslušnou loutkou US, teď ale nepřítelem Saúdské Arábie, a tudíž i USA, co podle slov Dianne Feinstein „prostě musí jít“, a scéna tohoto jeviště se náhle stává stěžejním problémem v zase dalším konfliktu mezi Ruskem a USA, který se brzy eskaluje.
Jedna věc je jistá: čím více budou USA (a Saúdská Arábie a Katar) tlačit na Malikiho odstranění, tím více bude Rusko nabízet svou podporu a bilaterální kooperaci. A jestli syrské fiasko (Johna Kerryho) něco ukazuje, tak to, že Rusko se chystá rozšířit sféru vlivu svých „národních zájmů“ o zase další zemi.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com