29. března se v indické metropoli Novém Dillí uskutečnil čtvrtý summit BRICS, který přinesl zásadní zlom v mezinárodní politice a ekonomice. Prezidenti Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, tvořící novou globální architekturu, posvětili vznik nové rozvojové banky jako konkurence Světové banky a MMF. Je příznačné, že česká média věnovala raději publicitu jiným vrcholným konferencím posledních dnů – např. setkání nepřátel Sýrie v Istanbulu, summitu o jaderné bezpečnosti v Soulu či jednání LAS v Bagdádu, kde se však jen prázdně žvanilo.

Oficiální agendou summitu klíčové nezápadní aliance bylo „Partnerství pro globální stabilitu, bezpečnost a prosperitu“. Prezidentka Dilma Rousseffová, prezidenti Dmitrij Medveděv, Chu Ťin-tchao, Jacob Zuma a premiér Manmohan Singh jednali o mnoha aktuálních problémech bezpečnostních, ekonomických, energetických i zahraničně-politických. Hlavní téma představoval indický návrh vytvoření vůbec první společné instituce – nové rozvojové banky, která posílí velmocenský význam zemí BRICS a jejich rostoucí vliv v globální politice. Tato banka by působila jako protiváha Západem ovládané Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, což by znamenalo i posun ekonomické váhy směrem na Východ. Záměrem banky bude mimo jiné financování rozvojových projektů a infrastruktury v méně rozvinutých zemích světa, dlouhodobé úvěrování a emise konvertibilních dluhopisů, které by mohly nakupovat centrální banky členských zemí. Ekonomičtí experti se shodují na mnohých výhodách takového projektu – např. úspěšné implementaci regionálních rozvojových projektů , ze kterých by profitovaly i nečlenské země BRICS. Brazilský ministr obchodu Fernando Pimentel prohlásil, že banka se stane mocným finančním nástrojem ke zlepšení obchodních příležitostí a může pomoci EU k překonání finanční krize. Skeptici naopak poukazují na rozdílnou hospodářskou váhu zemí BRICS a na pravděpodobnou dominanci Číny, vyplývající z jejího požadavku na trvalé předsednictví této instituce. Zejména Západ se obává, že by ČLR mohla prostřednictvím této banky ovládnout strategický africký trh.

Přestože oponenti BRICS často poukazují na značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, zejména na tenze mezi Indií a Čínou, vyplývající mimo jiné z dlouholetých hraničních sporů, čínsko-pákistánského sbližování a tibetského exilu, obě miliardové mocnosti podepsaly během summitu dohodu o přátelství a spolupráci, posilující vzájemné vazby. Obě země se dohodly na bilaterálních jednáních, společném postupu ohledně událostí v západní a střední Asii a Africe a udržení statu quo hraniční linie. Peking a Dillí hodlají posílit vzájemnou obchodní výměnu, zejména indický export do Číny a čínské investice do indické infrastruktury.

Hlavy států BRICS se v Dillíské deklaraci na závěr summitu dohodly na společném postupu v důležitých mezinárodních otázkách a podpoře obchodu v lokálních měnách, což znamená opuštění amerického dolaru jako hlavní měnové jednotky. Všech pět členů BRICS rovněž akcentovalo nutnost kandidatury některé z rozvojových zemí na pozici prezidenta Světové banky. Letošní volba šéfa Světové banky by konečně mohla zahrnovat i jiné než americké kandidáty. Lídři BRICS unisono odsoudili nátlak Západu na Írán a Sýrii a zdůraznili, že preferují dialog před válkou a odmítají vojenské intervence. Upozornili, že útok na Írán by měl katastrofální důsledky včetně opětovného zdražení ropy, což by se negativně odrazilo ve světové ekonomice. Je třeba si uvědomit, že o hegemonii dolaru se hrálo už během války proti Libyi, neboť Kaddáfího plán nové panafrické měny představoval zásadní hrozbu. Plánovaný útok na Írán je dalším krokem ve hře o boj za dolar, protože i Teherán obchoduje s ropou v jiných měnách. Válku proti Libyi, možný útok na Írán, snahu o intervenci v Sýrii i rozdělení Súdánu je třeba vnímat v širších souvislostech – principiálně jde o oslabení geopolitického a ekonomického vlivu Ruska a Číny a jejich vytlačení ze surovinově strategických území.

Ondřej Kosina


Zdroj: www.vasevec.cz