Obchodní válka: Gazprom hrozí rozvratem dodávek plynu do Evropy

Agenda hlubinného státu za ukrajinským konfliktem odhalena. Ruský gigant kontrolující zemní plyn Gazprom následně po varování Johna Kerryho a dalších, že na Moskvu by mohly být uvaleny drsné ekonomické sankce, pohrozil rozvratem dodávek plynu, čímž hrozí, že Ukrajinská krize vstupuje do sestupné spirály vedoucí k obchodní válce. „Politické napětí bublající na Ukrajině, které je komplikováno neadekvátními ekonomickými podmínkami, by mohlo způsobit rozvrat dodávek plynu do Evropy,“ oznámila dnes tato společnost.

Ač tento monopol řekl, že se pokusí omezit exportní rizika, tak finanční ředitel Gazpromu Andrej Kruglov upozornil, že Ukrajina nesplnila své dluhové závazky. Po tom následovalo nedělní varování mluvčího Gazpromu Sergeje Kpriajanova, že by mohli Ukrajině zrušit její účet u Gazpromu v důsledku přečerpání limitu o $1,5 miliardy dolarů.

Ač toto varování před rozvratem plynu pro Evropu necharakterizovali jako politickou protihru, bylo by naivní myslet si to jinak. Financial Times popisuje monopol Gazpromu jako „hrozivou zbraň k nasazení proti Ukrajině“ s poznámkou, že „konflikt s Ruskem by ohrozil jednu z tranzitních tras plynu do Evropy,“ a vedl by k vysokým cenám.

I přesto, že je Gazprom od roku 2005 částečně privatizován, drží v něm ruská vláda kontrolní balík. Moskva je teď zatažena do přetahovačky s Ukrajinou a Evropou kvůli vojenské okupaci Krymu, což je situace, kterou britský ministr zahraničí William Hague dnes popsal jako „největší krizi“, se kterou se Evropa během 21. století potýká.

Oznámení Gazpromu následuje po vehementních hrozbách vznesených americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, že „ekonomicky izoluje Rusko,“ rozdrtí rubl a uvalí mrzačící sankce.

V pozadí alarmujících vojenských manévrů, které zdvihají napětí už od svržení ukrajinské demokraticky zvolené vlády, rozehrává se daleko složitější agenda hlubinného státu s energetickým kontextem.

Nedávné zlepšení technologií frackingu otevřelo východní Evropu hlavním ropným společnostem jako Chevron, které jsou v posledních dvou letech na západní Ukrajině, v Polsku a v Rumunsku už velice aktivní i s podepsáním dohod o realizaci vrtných operací v těchto zemích.

„Tento rozvoj plynových polí v těchto regionech představuje přímou konkurenční hrozbu tomu skoro-monopolu, který v současnosti drží ruská národní ropná společnost Gazprom,“ napsal Charles Hugh Smith. „Tohle spouští sháňku po energii, v níž mají západní Ukrajina, Polsko, Rumunsko a EU silné finanční pobídky k rozvoji energetických zdrojů mimo ruskou kontrolu, zatímco Rusko má pobídky, aby si zabezpečilo energetické zdroje a aktiva na Východní Ukrajině a na Krymu.“

Gazprom (tj. Moskva) má strach, že v USA sídlící nadnárodní plynové a ropné firmy vytlačí jejich monopol vrtáním nových studní a prodeji do Německa a k dalším zákazníkům Gazpromu za nižší ceny.

„Rozsah, v němž v USA sídlící nadnárodní ropné a plynové společnosti přímo vytěsňují ruské podniky s dodávkami do EU je pozoruhodný. Chevron a Exxon jsou velkými prominenty vynořující se hry o vrtání moře a břidlic,“ píše Smithův zdroj.

„Myslím si, že bezprostřední hrozbou pro rozvoj břidlicového plynu na Ukrajině je faktor Putinem vnucené obchodní dohody s EU. Putinovy regionální velmocenské ambice podporuje výhradně silná paže uhlovodíkové diplomacie. Putinová domácí politická pozice úplně stejně spočívá na stabilních a rostoucích cenách uhlovodíků, aby se jimi financoval státní rozpočet.“

Ač je v tom bezpochyby mnoho různých vojenských záměrů, které prosazují obě strany konfliktu, je důležitým aspektem, který je do velké míry ignorován, západní snaha o vykuchání ruské schopnost stanovovat ceny zemního plynu a následně omezit závislost NATO na Gazpromu ve snaze o prosazení širší agendy o geopolitickou izolaci Moskvy.