LONDÝN (Reuters) – Britské etické skupiny spustily debatu ohledně etických dilemat, před níž nás staví nové technologie, které se pojí přímo do mozku a mohly by přinést nadlidskou výkonnost, obrovské zvýšení koncentrace či myslí ovládané zbraně. Vzhledem k výhledu na budoucí konflikty mezi armádami řídícími své zbraně myslí spustil v úterý Noffieldský výbor pro biotiku konzultace, aby promysleli rizika vyplývající ze stírání hranic mezi lidmi a stroji. „Intervence do mozku s sebou vždy ve stejné míře nesly jak naděje, tak obavy. Naděje na léčbu nevyléčitelných chorob, i hrůza z důsledků pokusů o vylepšení lidských schopností za hranice, které jsou normálně možné,“ řekl Thomas Baldwin profesor filosofie na britské universitě v Yorku, který tuto studii vede.

„To nás vyzývá, abychom pečlivě uvážili fundamentální otázky nakládání s mozkem: Co nás činí lidmi? Co nás činí jednotlivci? A proč a jak myslíme a chováme se tím způsobem, jak to děláme?“

Tento Výbor je nezávislým orgánem, který se zabývá etickými otázkami vyvolávanými vývojem v biologii a medicíně, a chce, abychom se zaměřili na tři hlavní oblasti neurotechnologií, které mění mozek: rozhraní mezi mozkem a počítačem (BCI), techniky neurostimulace jako jsou hluboké mozkové stimulace (DBS) či transkraniální (lebkou prostupující) magnetické stimulace (TMS) a terapie neurálními kmenovými buňkami.

Tyto technologie jsou už v různých fázích vývoje k použití při léčbě zdravotního stavu včetně Parkinsonovy choroby, depresí a záchvatů a experti si myslí, že by mohly přinést významný prospěch zvláště pacientům s vážnými chorobami či poškozeními mozku.

RYCHLÝ RŮST

Mají však ohromný potenciál i mimo zdravotní kontext. U vojenských aplikací se BCI využívá k vývoji zbraní či vozidel řízených na dálku signály z mozku a existuje ohromný komerční potenciál i v herním průmyslu při vývoji počítačových her řízených lidskými myšlenkami.

Při proslovu na mítinku k zahájení těchto konzultací řekl Baldwin, že odhaduje celkový globální trh pro všechny neurotechnologie – včetně farmaceutických aplikací k léčbě mozkových disfunkcí – by měl mít objem asi 150 miliard dolarů.

„Když z toho vyřadíme farmaceutika, pak je objem trhu pro zařízení a technologie, jimiž se zabýváme, někde v oblasti tak 8 miliard dolarů a rychle roste,“ řekl.

Kevin Warwick, profesor kybernetiky na University of Reading a přívrženec rozsáhlejších neurotechnologických výzkumů řekl, že určité experimentální mozkové technologie mají ohromný potenciál pro medicínu.

„Z mozkových signálů a z rozhraní mezi počítačem a mozkem lze vyčíst, kam se osoba touží pohybovat … a využít tudíž těchto signálů k obsluze kolečkových křesel či jiných technologických celků,“ řekl. „Pro někoho, kdo je např. uvězněn určitými syndromy, které mu neumožňují ani komunikovat, by BCI mohlo znamenat změnu života.“

Avšak on i Baldwin zdůraznili, že existují obavy o bezpečnost určitých experimentálních technik, do nichž patří implantáty do mozku, a o etiku využití takovýchto technologií i dalších v medicíně i jiných oblastech.

„Pokud se rozhraní mezi počítačem a mozkem využije k řízení vojenských letadel či zbraní na velkou dálku, kdo nakonec převezme konečnou odpovědnost za tyto akce? Stírá tohle hranici mezi člověkem a strojem? Říká Baldwin.

Konzultace etického výboru jsou na www.nuffieldbioethics.org/neurotechnology. Uzávěrka pro odpovědi je do 23. dubna a očekává se, že vydá zprávu se svými doporučeními v roce 2013.

(Reportáž od Kate Kelland; Editoval Robin Pomeroy)

 

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: http://www.reuters.com/article/2012/03/01/us-brain-neurotechnology-ethics-idUSTRE82000F20120301