Odhalení probíhajícího elektronického dohledu americké vlády vyslala rázové vlny přes celou planetu, ale jen málo zemí reagovalo tak odvážně jako Brazílie, kde zákonodárci v současnosti – naprosto doslovně – uvažují o plánu na odříznutí vazeb s USA. Brazilské prezidentka Dilma Rousseff počátkem tohoto měsíce oznámila plány na vytvoření podmořských světlovodných kabelů, přes které poteče internetový provoz mezi Jižní Amerikou a Evropou, čímž se úplně obejdou USA. Rousseff rovněž naléhala na legislativce, aby schválily dodatek, který přinutí Google, Microsoft a další americké webové společnosti, aby skladovaly data o brazilských uživatelích na serverech umístěných v Brazílii, přičemž poštovní služba této země už začala s vývojem domácího systému zašifrovaných emailů.


Tyto kroky přišly jako přímá reakce na domněnky, že Agentura národní bezpečnosti (NSA) odposlouchávala telefonní hovory a emaily Rousseff, jak ukazují tajné dokumenty uniklé přes vynašeče Edwarda Snowdena. Tyto zprávy vydané počátkem letošního roku eskalovaly diplomatické napětí mezi Obamovou administrativou a Rousseff, která včera v sarkastickém projevu před Valným shromážděním Spojených národů USA obvinila z porušení mezinárodního práva.

Návrhy Rousseff spočívají na premise, že přesměrováním provozu webu mimo americkou půdu a udržením dat v Brazílii bude moci brazilská vláda snadněji kontrolovat a zabezpečovat on-line informace občanů. Avšak experti říkají, že tyto plány budou znamenat pro špehování brazilských komunikací jen málo a někteří mají obavy, že by mohly vést k roztříštění Internetu.

„Jen proto, že přijmete kroky, které to NSA ztěžují, neznamená, že NSA to zabalí a půjde domů,“ říká Christopher Soghoian, hlavní technolog a vedoucí politický analytik u Americké unie občanských svobod (ACLU).

Většina internetového provozu do Střední a Jižní Ameriky protéká přes jedinou budovu v Miami známou jako Přístupový bod sítě Amerik. Obchvat této trasy novým kabelem by vyžadoval roky práce a miliardy dolarů a nejspíš by měl na dohled NSA jen malý účinek, říká Soghoian. USA už mají jaderné ponorky výslovně vyčleněné k napichování na podmořské internetové kabely a dokázána je jejich schopnost hacknout se do počítačových sítí cizích vlád.

Přinucení společností, aby skladovaly data lokálně, usnadní brazilským úřadům přístup k informacím v držbě USA vlastněných korporací, Soghoian ale varuje, že pro NSA to věci neztíží; protože jak společnosti sídlící v USA, tak i američtí činitelé by pořád ještě mohly Google nebo Facebook předvoláním či soudním příkazem přinutit, aby data vydaly bez ohledu na to, kde jsou jejich servery umístěné. Brazílie může sice realizovat šifrovací techniky ke ztížení přístupu NSA k emailům, uvádí, ale tato silnější opatření ztíží přístup k datům i pro brazilské úřady.

„Tohle není jen o tom mít servery v Brazílii, je to o ukládání dat na serverech, které nespravují amerických společnosti,“ řekl Soghoian The Verge. „Pokud neuděláte používání Googlu ilegální, což by byla hodně vysoká laťka, budete potřebovat vybudovat domácí služby, které jsou stejně přesvědčivé.“

I jiní uznávají, že brazilské plány nemusí tuto zemi zcela ochránit před zahraničním dohledem, ač odklonění provozu od USA je pořád bezpečnější než posílat to přes Miami.

„Když posíláte data přes USA, potom si tak, jako tak, říkáte o újmu,“ říká Richard Stallman zakladatel Projektu GNU a Nadace volného software (Free Software Foundation). Stallman vidí požadavek na místní skladování jako pozitivní vývoj, ač naznačuje, že Brazílie by mohla jít dále tím, že by domácím společnostem a vládním agenturám zakázala data skladovat vzdáleně na počítačích hostujících v zahraničí.

„Neexistuje žádné neprůstřelné řešení proti špehování, to ale neznamená, že je hloupé, je vůbec zkoušet.“

Brazilští činitelé říkají, že nemají žádné plány zakazovat uživatelům přístup na USA vlastněné stránky, jako to má Čína a Írán, a neexistují žádné příznaky, že by se tato země chtěla oddělit od zbytku světa. Ale i tak se někteří obávají, že brazilské plány na obcházení USA by mohly vést k daleko roztříštěnějšímu prostředí, které by brzdilo volný tok informací.

Prezi dentka Rousseff v úterním projevu v OSN zdrbala Obamovu administrativu a obvinila NSA z páchání mezinárodních zločinů.

„Skutečné nebezpečí plynoucí ze zveřejnění dohledu NSA, je to, že další země začnou zavádět velice vážně šifrování – používáme k tomu obecně termín ‚Balkanizace‘ – aby v podstatě rozkouskovaly Internet a aby se internet stal daleko specifičtější v jednotlivých zemích,“ řekl výkonný předseda Googlu Eric Schmidt tento měsíc během události v New Yorku. „To by byla hrozně špatná věc, to by opravdu rozbilo ten způsob, jakým Internet funguje, a myslím si, že z tohoto je třeba mít obavy.“

Někteří vůdci už začali tlačit na větší kontrolu nad domácími sítěmi. Rusko, Čína a některé země na Středním východě už loni na Světové konferenci o mezinárodních komunikacích (WCIT) v Dubaji vyvolaly novinové titulky svými apely na opatření, která by poskytla zemím větší suverenitu nad jejich vlastními sítěmi. Aktivisté varují, že takovéto návrhy by mohly zemím usnadnit represi on-line svobody, ač další vidí potenciální paradigma posuvu v Brazílii – ve vynořující se ekonomické mocnosti, která by mohla odtáhnout Internet od jeho amerického jádra.

„Tohle je od Brazílie velký krok a doufejme, že je bude následovat více zemí,“ říká Geert Lovink, zakládají ředitel Institutu kultur sítě, výzkumného střediska v Amsterodamu.  Z hlediska Lovinka by návrh Rousseff mohl nabídnout cestu k odporu vůči „dotcom-NGO-libertariánské“ doktríně, která usilovala o minimum státního vlivu nad webem – ve prospěch Googlu a dalších společností soukromého sektoru.

„Z postkoloniální perspektivy se potřebujeme vymanit z konsensu sítě těch starých hochů, který až dosud Internetu ‚vládl‘,“ vysvětlil v emailu pro The Verge.

Není jasné, zda brazilské úsilí povzbudí i jiné národy k podobným akcím, ale její apel na akci byl v Brazílii obecně dobře přijat.

„Pro mnohé na brazilské levici je program NSA návratem zpět k letům vojenské diktatury 1964-1985 a americké  podpory, která vojáky udržovala u moci,“ říká Robert Muggah, výzkumný ředitel Igarapé Institute, v Rio de Janeiro sídlícího mozkového trustu věnujícího se bezpečnosti a rozvoji. „Mezi tím na pravici poukazy na to, že se tajně monitorovaly komerční a energetické zájmy, rozpoutaly ekonomický nacionalismus.“

Jak Muggah argumentoval v nedávném článku pro Globe and Mail, tak návrhy Rousseff přinejmenším částečně vyvěrají z domácí politiky. Míra souhlasu s ní se po širokých protestech, které v létě v Brazílii propukly, propadla, a ona se v současnosti chystá na prezidentské volby příští rok.

Kontroverze s NSA Rousseff umožnila posun debaty od brazilských sociálních nepokojů a ona se jasně té příležitosti chopila. Minulý týden Rousseff zrušila říjnovou státní večeři s prezidentem Obamou – první pro brazilského prezidenta po téměř dvou desetiletích – se slovy, že ke státní návštěvě nemůže dojít, aniž by se „řádně vyšetřily“ praktiky NSA. Minulý týden naléhala na Kongres, aby do 45 dnů hlasoval o legislativě o domácích datových centrech – jako o součásti širší „Internetové ústavy“, která bude obsahovat spoustu další ochrany soukromí – což charakterizovala jako nouzové opatření.

Ten brazilský plán má i ekonomickou složku. Země roky trávila hýčkáním domácího sektoru informačních technologií, když chránila doma rostoucí průmysl vysokými dovozními cly a daňovými prázdninami. Tato politika v Brazílii dramaticky zvýšila ceny chytrých telefonů a další elektroniky, ale také zplodila tisíce rozbíhajících se i velkých výrobních závodů. Přátelská daňová politika přilákala i globální společnosti jako Microsoft a Lenovo, přičemž nedávno vláda spustila program Začni v Brazílii zaměřený k nalákání zahraničních podnikatelů pomocí víz a rozběhových peněz.

Není tedy úplným překvapením, že tato země zaujme podobný postoj i k Internetu. Jak minulý týden hlásily Bloomberg News, kontroverze NSA může poskytnout impuls zvláště domácím telekomům, jelikož brazilská vláda s nimi začala úžeji spolupracovat na rozvoji obranných opatření k ochraně národních sítí. Vláda rovněž uvažuje o zákonu, který by od telefonních společností sídlících v Brazílii vyžadoval, aby používaly doma vyrobená zařízení.

Existují ovšem obavy, že politická optika Rousseff by mohla zatemnit podstatnější debatu o mezinárodním dohledu, a že ať tato země přijme jakékoliv opatření, tak může být příliš slabé k účinnému vytěsnění amerických agentur.

„Zrušení státní návštěvy je fajn,“ říká analytik ACLU Soghoian. „Když ale vaši občané používají zašifrované emaily a zašifrované telefonní hovory, tak tím ve skutečnosti ještě neděláte nic k praktickému zastavení NSA.“

Amar Toor

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca