Jak se blížíme ke 100. výročí vytvoření Federálních rezerv, tak je absolutně naléhavé přivést Americký lid k porozumění toho, že Fed je samotným srdcem našich ekonomických problémů. Je to systém peněz, který vytvořili bankéři, a funguje ku prospěchu bankéřů. Americký lid by si rád myslel, že tu máme „demokratický systém“, ale u Federálních rezerv není nic „demokratického“. Nevolení, nikomu se nezodpovídající centrální plánovači ze soukromých centrálních bank řídí náš finanční systém a spravují naši ekonomiku. Existuje dobrý důvod, proč finanční trhy reagují zíváním, když něco o ekonomice říká Barack Obama, ale hned sebou začnou divoce škubat, kdykoliv otevře pusu předseda Federálních rezerv Ben Bernanke.


Federální rezervy mají s velkým náskokem daleko více moci nad americkou ekonomikou, než má kdokoliv jiný. Fed je tou největší Pyramidovou hrou v historii světa, a kdyby Americký lid chápal, jak to doopravdy funguje, tak by okamžitě dal hlaitě najevo, že se Fed musí zrušit. Následuje 25 narychlo podaných faktů o Federálních rezervách, které by měl znát každý…

[quote align="center" color="#999999"]

1. Nejdelším obdobím ekonomického růstu v americké historii bylo to, když neměly žádnou centrální banku.

2. Spojené státy neměly nikdy vlekle probíhající problémy s inflací, dokud nebyly vytvořeny Federální rezervy. Během století před vytvořením Federálních rezerv byla průměrná roční míra inflace okolo půl procenta. Ve století od vytvoření Federálních rezerv, byla průměrná roční míra inflace okolo 3,5 procenta a byla by ještě vyšší, kdyby se čísla o inflaci tak hrubě nemanipulovala.

3. I za použití oficiálních čísel poklesla hodnota amerického dolaru od vytvoření Federálních rezerv před téměř 100 lety o více než 95 procent.

4. Na tajném shromáždění na ostrově Jekyll Island v Georgii v listopadu 1910, na němž se ukul plán na Federální rezervy, se zúčastnil americký senátor Nelson W. Aldrich, náměstek ministerstva financí A. P. Andrews a celá řada zástupců z nejvyšší vrstvy bankovního establishmentu Wall Streetu.

5. V roce 1913 slíbili Kongresu, že bude-li schválen Zákon o Federálních rezervách, tak to odstraní hospodářský cyklus.

6. Následující pochází přímo z oficiálního prohlášení Fedu o jeho misi: „Abychom národu poskytli bezpečnější, pružnější a stabilnější monetární a finanční systém. Během let se jeho role v bankovnictví a v ekonomice rozšířila.“

7. Není žádná náhoda, že trvalá daň z příjmu byla zavedena v ten samý rok, kdy byl zřízen Federální rezervní systém. Její myšlenka v celku spočívala v transferu bohatství z našich kapes do kapes federální vlády a od federální vlády k bankéřům.

8. Do 20 let od vytvoření Federálních rezerv se americká ekonomika ponořila do Velké deprese.

9. Pokud tomu můžeme věřit, tak od roku 1950 proběhlo 10 různých ekonomických recesí. Federální rezervy vytvořily „dotcom bublinu“, Federální rezervy vytvořily „bublinu trhu s domy“ a teď vytvořily největší bublinu dluhopisů v historii planety.

10. Podle oficiální vládní zprávy Federální rezervy během finanční krize v tajných půjčkách velkým bankám udělaly 16,1 bilionu dolarů. Následuje seznam příjemců půjček, který byl přímo převzat ze stránky 131 této zprávy

Citigroup – $2.513 bilionů
Morgan Stanley – $2.041 bilionů
Merrill Lynch – $1.949 bilionů
Bank of America – $1.344 bilionů
Barclays PLC – $868 miliard
Bear Sterns – $853 miliard
Goldman Sachs – $814 miliard
Royal Bank of Scotland – $541 miliard
JP Morgan Chase – $391 miliard
Deutsche Bank – $354 miliard
UBS – $287 miliard
Credit Suisse – $262 miliard
Lehman Brothers – $183 miliard
Bank of Scotland – $181 miliard
BNP Paribas – $175 miliard
Wells Fargo – $159 miliard
Dexia – $159 miliard
Wachovia – $142 miliard
Dresdner Bank – $135 miliard
Societe Generale – $124 miliard
"Všichni ostatní dlužníci" – $2.639 bilionů

11. Federální rezervy rovněž těmto velkým bankám vyplatili 659,4 milionu dolarů na poplatcích, aby jim tyhle tajné půjčky pomohly „administrovat“.

12. Během posledních pěti let Federální rezervy vytvořily zhruba 2,75 bilionu dolarů jen tak z ničeho a nalily je do finančního systému. To umožnilo vzepětí akciových trhů k bezprecedentním výšinám, ale rovněž to způsobilo, že finanční systém se stal extrémně nestabilním.

13. Říkali nám, že účelem kvantitativního ulehčování (tisku peněz) je pomoc se „stimulací ekonomiky“, ale Federální rezervy dnes ve skutečnosti platí velkým bankám za to, aby nepůjčovaly 1,8 bilionu dolarů a držely je zaparkované u Fedu v „dodatečných rezervách“.

14. Z kvantitativního ulehčování mají převážně prospěch ti, kdo vlastní akcie a další finanční investice. Jinými slovy kvantitativní ulehčování převážně zvýhodňuje velice bohaté. I Barack Obama přiznal, že 95 procent nárůstu příjmu od té doby, kdy je prezidentem, šlo k vrchnímu jednomu procentu v příjmu.

15. Rozestup mezi vrchním jedním procentem a zbytkem země je teď větší, než kdy byl od 20. let.

16. Federální rezervy vždy vehementně u federálního soudu tvrdily, že „ nejsou agenturou“ federální vlády, a nepodléhají tudíž Zákonu o svobodném přístupu k informacím.

17. I Federální rezervy otevřeně přiznávají, že 12 regionálních bank Federálních rezerv je organizováno „ více jako soukromá korporace“.

18. Regionální Federální rezervní banky vydávají akcie „členským bankám“, které je vlastní.

19. Systém Federální rezerv převážně zvýhodňuje největší banky. V 70. letech pět největších amerických bank drželo 17 procent veškerých aktiv amerického bankovního průmyslu. Dnes pět největších amerických bank drží 52 procent aktiv veškerého amerického bankovního průmyslu.

20. Od Federálních rezerv je očekává, že budou „regulovat“ velké banky, ty ale neudělaly nic, aby zastavily derivátovou bublinu na úrokové sazby za 441 bilionu dolarů.

21. Federální rezervy byly zkonstruovány tak, aby zvěčnily dluhovou mašinérii. Záměrem těch bankéřů, co je zkonstruovali, bylo vytvořit past na americkou vládu, aby se chytila do věčné dluhové spirály, z níž by nemohla nikdy uniknout. Od té doby, kdy byly před téměř 100 lety Federální rezervy založeny, se americký národní dluh více než 5000 násobil.

22. Americká vláda tento rok utratí více než 400 miliard dolarů jen za úroky z národního dluhu.

23. Pokud by průměrná úroková míra na americký vládní dluh vyrostla jen na 6 procent (a to by byla o dost větší než bývala v minulosti), tak bychom platili více než bilion dolarů ročně jen na úrocích z národního dluhu.

24. Podle Článku I, Části 8 americké Ústavy je tím, kdo by měl mít pravomoc „vydávat peníze, a takto regulovat jejich cenu a cenu zahraničních peněz a stanovovat standardy váhy a míry“ americký Kongres. Tak proč to dělají právě Federální rezervy?

25. Existuje spousta možných alternativních finančních systémů, v tomto okamžiku ale všech 187 národů, které patří k MMF, má centrální banku. Chce se od nás, abychom uvěřili, že to je jen nějaký druh bizarní souhry okolností? [/quote]

Michael Snyder

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  theeconomiccollapseblog.com