Nedávné otevření Institutu Rona Paula pro mír a prosperitu bylo přelomovým okamžikem americké historie. Dosud tu ještě nic něco takového nebylo. Politicky odštěpenecký Institut Rona Paula přichází ke všem Američanům, a ve skutečnosti ke všem lidem na světě, kteří vidí spektrum názorů na zahraniční politiku Spojených států jako nerozumě zúžené. Dokud tu nebyl Ron Paul a jeho nový institut, tak se tu nenalézala žádná organizace rozhodných anti-intervencionistů v zahraniční politice. Neo-konzervativci na oznámení nového Ronova institutu nereagovali moc vřele. Ať už přijdou s čímkoliv, můžeme si být absolutně jisti, že skutečným důvodem jejich nelibosti je to, že nikdy před tím ještě nečelili systematické, organizované opozici.


Demokraté, dokud neuvidí alespoň zemi padat do slunce, nebudou zahraniční non-intervencionismus podporovat, takže pro neocony žádný základní problém nepředstavují. Na druhou stranu Ron Paul je skutečnou opozicí a může mobilizovat armádu. Neoconi to ví. Co v těchto dnech třeba takový Tim Pallenty? Kde jsou jeho legie sečtělých mladých fanoušků usilujících o cestu podle jeho filosofie? Vidíte to.

Poprvé bude mít svůj hlas v americkém životě striktní non-intervencionismus. A to je další hřebík do rakve neoconů. Neoconi vědí, že ztrácí mládež. Ty bystré děti, které věří ve svobodu nepochodují za Mittem Romneyem či Davidem Horowitzem, a podobně kdokoliv s kritickou myslí a morální orientací se nepřidá k válečné propagandě režimu.

V tomto historickém momentu si myslím, že by mohlo být vhodné uvést pár myšlenek o válce – manifest o takovém míru, jaký mír je.

(1) Naši vládci nejsou zákonem sami od sebe.

Naši válkotvůrci věří, že jsou výjimkou z normálních morálních pravidel. Protože jsou ve válce, suspendují veškerou slušnost, všechny normy, které řídí vedení vztahů mezi lidskými bytostmi za všech jiných okolností. Ten utišující výraz „souběžné škody“ spolu s odflákle utroušenými a smyslu postrádajícími slovy lítosti použijí vždy, když zmrzačí a zmasakrují nevinné civilisty včetně dětí. Kdyby se takto chovali soukromé osoby, nazývali bychom je sociopaty. Dej ale takovému působivý titul a pěkné kvádro a stane se z něj státník.

Pojďme se pustit do té podvratné mise uplatňování těch samých morálních pravidel, jaká prosazujeme u zlodějů, únosců a vrahů, i na naše vládce, když je přeci uplatňujeme na všechny ostatní.

(2) Humanizujte démonizované.

Musíme všechny povzbudit k úsilí o humanizaci obyvatelstva zemí v hledáčku válkotvůrců. Obecná veřejnost je vybičována k válečnému šílenství, aniž by věděla z první ruky něco o lidech, kteří budou v této válce umírat – nebo slyší jen propagandu. Média establišmentu nebudou vyprávět jejich příběhy, takže je to na nás, abychom použili všechny zdroje, které jako jednotlivci máme, zvláště ty on-line, abychom komunikovali o té nejpodvratnější pravdě ze všech: o lidech na druhé straně, že i oni jsou lidské bytosti. Pro válkotvůrce pak bude o špetku obtížnější vést své Dvě minuty nenávisti, a mohly by mít i svůj účinek při přesvědčování Američanů s normálním lidským soucitem, aby nevěřili propagandě, která je obklopuje.

(3) Když odporujeme agresi, tak odporujme všem agresím.

Věříme-li ve věc míru, nestačí zastavit agresivní násilí mezi národy. Neměli bychom chtít přinést mír za moře, aby naši vládci mohli obracet své zbraně proti mírumilovným lidem doma. Pryč se všemi formami agrese proti mírumilovným lidem.

(4) Nikdy nepoužívejte slovo „my“, když mluvíte o vládě.

Lidé a válkotvůrci jsou dvěma odlišnými skupinami. Nikdy nesmíme říkat „my“, když diskutujeme o zahraniční politice americké vlády. Jedním z důvodů je to, že válkotvůrce nezajímá názor většiny Američanů. Pro Američany je tedy hloupé a trapné říkat „my“, když mluví o zahraniční politice vlády, jako kdyby pro ty, kdo dělají válku, byl jejich vklad potřebný či žádoucí.

Ale je to i špatné, ani nemluvě o tom, že zlovolné. Když se lidé tak těsně identifikují se svou vládou, tak vnímají útok na zahraniční politiku své vlády jako útok na sebe. To pak s nimi začne být ještě obtížnější diskutovat, když je to – proč urážíš mou zahraniční politiku!

Antiválečná levice upadá do této chyby zrovna tak často. Ti apelují na Američany s katalogy hrůzných zločinů, že tohle jsme spáchali „my“. My jsme ale tyto zločiny nespáchali. To ti samí sociopaté, jichž se samotní Američané každodenně stávají oběťmi, a nad nimiž nemáme žádnou reálnou kontrolu, tyto zločiny spáchali.

(5) Válka není „pro ekonomiku dobrá.“

Oddanost míru je úžasná a chvályhodná věc, potřebujeme ale zůstat ve styku s chápání ekonomiky. Dobře známý americký senátor nedávno odsuzoval krácení vojenských výdajů, protože „když krátíme vojenské výdaje, přecházíte prý o joby.“ Neexistují žádná ekonomická zlatá vejce, která by snášela válka nebo příprava na válku.

Ti, co by nám tvrdili, že válka přináší prosperitu, jsou hrubě vedle, dokonce ani ten oslavovaný případ II. světové války. Ten částečný stimul, který válka poskytuje určitým sektorům ekonomiky, přichází na úkor civilních potřeb a odklání zdroje od zlepšení životní úrovně obyčejného člověka.

Velký ekonom svobodného trhu Ludwig von Mises napsal, že „prosperita války je jako prosperita, kterou přináší zemětřesení nebo mor. Zemětřesení znamená pro pracovníky stavebnictví dobrý kšeft a cholera zlepší kšefty lékařům, farmaceutům a funebrákům; ale nikdo by se z tohoto důvodu neměl snažit o oslavu zemětřesení a cholery jako stimulů produktivních sil v obecném zájmu.“

Jinde Mises popsal podstatu tzv. válečné prosperity: „obohacuje to některé tím, co si to vezme od jiných. To není vzestup bohatství, ale je to jen přesun bohatství a příjmů.“

(6) Podporujete volný trh? Tak odporujte válce.

Ron Paul obnovil tu správnou asociaci kapitalismu s mírem a non-intervencionismem. Leninisté a další levičáci zatíženi falešným chápáním ekonomiky a tržního systému mívali ve zvyku tvrdit, že kapitalismus potřebuje válku, že ta údajná „nadprodukce“ zboží nutí tržní společnosti vyrážet za hranice – a často do války – při hledání vnějších trhů pro své nadbytečné zboží.

To býval vždy ekonomický nesmysl. Býval to i politický nesmysl: svobodný trh nepotřebuje žádné parazitické instituce, aby mu mazaly skluzy mezinárodního obchodu, a ta samá filosofie, která naléhá na neagresivitu mezi jednotlivými lidskými bytostmi nutí i k neagresivitě mezi geografickými oblastmi.

Mises vždy, na rozdíl od Leninistů, trval na tom, že válka a kapitalismus by nemohly moc dlouho koexistovat. „Samozřejmě, že z dlouhodobého hlediska je vedení války a zachování tržní ekonomiky neslučitelné. Kapitalismus je z podstaty systémem pro mírumilovné národy… Vznik mezinárodní dělby práce vyžaduje naprosté zrušení války…  Tržní ekonomika obsahuje mírovou spolupráci. Rozpadá se na kusy, když se občané mění ve válečníky, a místo aby si vyměňovali zboží a služby, tak jeden s druhým válčí.“

„Tržní ekonomika,“ jak Mises jednoduše řekl, „znamená mírová spolupráce a mírová výměna zboží a služeb. Ta nemůže přetrvávat, když je na pořadu dne všeobecné zabíjení.“

Ti, kdo věří na svobodnou tržní ekonomiku bez překážek, by měli být k válkám a vojenským akcím zvláště skeptičtí. Válka konec konců je nejzazší vládní program. S válkou je spojeno všechno tohle: propaganda, cenzura, špehování, kamarádíčkovské kontrakty, tisk peněz, raketově rostoucí výdaje, zadlužování, centrální plánování, bohorovnost – všechno, co spojujeme s nejhorším intervencionismem v ekonomice.

„Válka,“ jak si Mises povšiml, „je zhoubná ne jen pro dobývané, ale i pro dobyvatele. Společnost povstává z mírové práce; podstatou společenskosti je tvorba míru. Mír a nikoliv válka je otcem všech věcí. Pouze ekonomické akce vytvořily bohatství kolem nás; práce, nikoliv armádní profese přináší štěstí. Mír buduje; válka ničí.“

Prohlédněte tu propagandu. Zastavte zvyšování moci a bohatství státu přes rozdmychávání válek. Zdržte se vidění skrze televizní diskusní témata. Podívejte se na svět nově bez předsudků minulosti, a aniž byste stranili verzi vidění své vlastní vlády.

Buďte slušní. Buďte lidští. Nenechte se oklamat Joe Bideny, Johny McCainy, Baraky Obamy a Hillary Clintonovými. Odmítněte největší vládní program ze všech.

Mír buduje. Válka ničí.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com