Kolem přelomu století, když se zaváděla společná evropská měna, tak to bylo doprovázeno spoustou naděje a vzrušených očekávání budoucnosti. A fungovalo to … asi 7 let. Bohužel od roku 2007 už situace nejde podle plánu a teď ten kontinent už platí za dluhové hříchy svých členských zemí jak za opilého námořníka, jelikož se pomalu a bolestně pokouší dovléct se k dorovnání svých rozvah, které jsou nesmírně kapitálově nepřiměřené. Bohužel i budoucnost je zrovna tak chmurná, přinejmenším podle SocGen (která zpočátku byla obecně ohledně světové ekonomiky dost plná býčího optimismu), a jejíž poslední zpráva předpovídá, že Evropa je teprve na půli cesty ze své ztracené dekády 2007-2018.


Jak ukazují tabulky s HDP na hlavu níže, všichni ti Evropané (zvláště ti mezi nezaměstnanými), co doufají v rychlé zotavení ze skomírající ekonomiky posledních pěti let, budou muset přinejmenším stejně dlouho čekat. Jo a pro ty Řeky, co se dívají na tabulky níže, a jsou zvědaví, „co se vlastně udělalo špatně,“ … je odpovědí, v podstatě všechno.


Od SocGen:

[quote align="center" color="#999999"]

Letní optimismus o zotavení euro-oblasti vyblednul jak šedivá zimní obloha. Ve výhledu vidíme pokračování slabého růstu v regionu s pouze velice postupným zotavováním. Pro léta 2007 až 2018 očekáváme, že HDP na hlavu bude v podstatě stagnovat, což pro region znamená ztracené desetiletí bez růstu. Větší část tohoto slabého výkonu dáváme za vinu pomalé politické reakci při potýkání se jak krizí vládních dluhů, tak těch bankovních, a s pořád ještě pomalým tempem strukturálních reforem. Teď panuje strach, že euro-oblast je na pokraji deflace. ECB nemá sice brašnu s nářadím prázdnou, ale v našem centrálním scénáři nízké inflace (a nikoliv otevřené deflace) vidíme další LTRO jako prodlužování neomezeného přívodu likvidity. Riziko spočívá v tom, že euro se udrží silné po delší dobu, čímž přispěje k deflačním tlakům.

V euro-oblasti však povane i protivítr z těchto směrů:

1. Snížení kapitálové přiměřenosti soukromého sektoru: Bohužel pro několik členských států včetně Španělska zůstává silným protivětrem snížení kapitálové nepřiměřenosti soukromého sektoru. Navíc, jak bylo diskutováno už v Box 10, je zapotřebí rychle postupující politiky pro Bankovní unii, protože finanční fragmentace přináší pro periferii cenovku s vysokým číslem.

2. Sice měkčí ale pořád ještě mód uskrovňování: Tlak fiskální politiky se snížil, čímž dovolil únik z recese, před námi ale leží dlouhá cesta fiskální konsolidace. 22. listopadu dala Eurogrupa jasně na srozuměnou: že omezení deficitu a dluhu spolu se strukturální reformou zůstávají mezi předepsanými politikami. Navíc byly Itálie a Španělsko Eurogrupou uvedeny jako „ohrožené nedodržením“ svých deficitních cílů pro rok 2014 a ty už slíbily, že na cestě jsou dodatečná opatření. To, že tato opatření budou zavedena, je jedním z klíčových předpokladů za naším níže uvedeným konsensem předpovědi pro rok 2014.

3. Pořád vysoká politická nejistota: Jak už jsme diskutovali v Opěrném tématu 3, politická nejistota zůstává pro euro-oblast dost vysoká a naše základní očekávání je takové, že tomu tak bude většinou i v roce 2014 s pouze velice pozvolným ulehčením ve střednědobém výhledu.

4. Pomalý pokrok reforem: Pro střednědobý výhled je klíčový pokračující pokrok strukturálních reforem – jak na národních úrovních, tak v euro-oblasti. Předpokládáme, že pokrok bude sice pokračovat, ale jen velice pomalým tempem. [/quote]

Samozřejmě, že pokud má BNP pravdu, a ECB nějak zvládne spustit QE (tisk peněz) i přes čím dál hlasitější námitky Německa, tak v roce 2014 po určitou dobu proběhne rychlé a krátké vzepětí následované ještě rychlejším konečným pádem do propasti.

Nakonec je to samo sebou, že uplatnění fundamentálními faktory tažené předpovědi růstu na nový centrálně plánovaný normál selže, a že konečný výsledek během asi tak 5 let skoro nic z toho nepřinese. Jednou z věcí, kterou jsme si jisti: s předpovědí indexu nárůstu HDP na hlavu pro Čínu 216,1, když to někdy spočítáme na základě našich jednoduchých kalkulací, tak Čína samotná bude mít v roce 2018 2-3 krát větší dluh než celý zbytek světa.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  zerohedge.com