Tichomořská flotila US Navy je schopna provést masivní jaderný útok na území Číny „třeba příští týden“, přikáže-li to prezident Donald Trump, řekl americký admirál. Ruský tisk je však skeptický a odkazuje se na odborníky. S vojenskou otevřeností to prohlásil velitel flotily Scott Swift na konferenci v Austrálii v reakci na otázku z publika. Zdůraznil, že „každý americký voják přísahal poslouchat rozkazy vrchního velitele“, připomněla ruská agentura RIA Novosti ve svém materiálu.
Na jedné straně není jeho odpověď překvapující: příkazy se v ozbrojených silách nediskutují. Na druhé straně – admirál nesklouzl do zdvořilostí a neschoval se za standardní věty o důležitosti spolupráce mezi USA a Čínou, obecných cílech vysoké diplomacie a jiného pozlátka a přímo odpověděl: „přikáže – udeříme“. Nicméně, mnoho vojenských odborníků nepochybuje o tom, že tento výpad je jen částí velké politické hry. Koneckonců má Čína čím na agresi odpovědět.
Aritmetika hromadného ničení
Z technického hlediska má admirál Swift všechny důvody pro takové agresivní prohlášení. Jednoduchá aritmetika: v Pacifiku je 10 z 18 amerických jaderných ponorek třídy „Ohio“ s balistickými raketami Trident a Trident II (s doletem 7.400 až 11.000 kilometrů). Jedna ponorka nese 24 raket, z nichž každá může zasáhnout území nepřítele osmi (kapacitou 450 kilotun) nebo 14 hlavicemi (s kapacitou 100 kt). To znamená, že 10 amerických ponorek je schopno vypálit na Čínu třetinu jaderného arzenálu USA. A to je i bez vstupu do zóny bojových hlídek čínských ponorek, díky do doletu „Tridentů“, je mohou vypustit od amerických pobřežních vod. Například z havajských ostrovů.
„V daném případě na začátku velké války všechny tyto lodě Ćína nenajde, a nestačí zničit,“ řekl RIA Novosti vedoucí výzkumný pracovník v Ústavu pro Daleký Východ, expert na zbraně hromadného ničení Vasilij Kašin. „V současné době má Čína k dispozici od 75 do 100 mezikontinentálních balistických raket (ICBM). Tři čtvrtiny z nich mohou dosáhnout na kontinentální Spojené státy a zbytek na Aljašku a Havaj. Část těchto střel je vybavená samostatně naváděnými hlavicemi. Nejméně 20 raket je umístěno v šachtách a tunelech a ostatní jsou mobilní. Kolik raket přežije první americký úder, lze těžko určit. S největší pravděpodobností přežije okolo 10 až 20 jednotek „DF-5A“, „Dongfeng-31A“ a nejnovějších „DF-41“. Ty mohou být použity proti Spojeným státům v rámci odvetného úderu Číny."
Kromě toho je součástí čínské ponorkové flotily šest až osm strategických jaderných ponorek projektu 094 „Jin“, z nichž každá může nést tucet balistických střel „JL-2“. Nicméně, informací o těchto zbraních a lodích je málo. A rovněž není známo, zda by flotila dosáhla místa odpalu, a překonala koridory specializovaných podmořských lovců US Navy – víceúčelových lodí třídy „Los Angeles“ a „Seawolf“.
Historie se opakuje
Vasilij Kašin zdůraznil, že hrstka čínských raket, která by přežila první úder Tridentů, by ještě musela prorazit systém strategické protiraketové obrany USA – bariéru protiraketových střel SM-3 námořních a pozemních základen. Odborník se domnívá, že brzy Pentagon „uvede systém k takové úrovni“, že bude schopen s největší pravděpodobností zachytit hlavice v závěrečné fázi letu rakety.
„Je zřejmé, že Čína je velmi znepokojena, protože chápe, že posílení schopností protiraketové obrany USA oslabí její jaderné odstrašení,“ řekl Kašin. „To je důvod, proč Čína nyní aktivně zvýšuje počty svých ICBM. Téměř je to totéž, čím jsme procházeli na počátku studené války, kdy Sovětský svaz hodně zaostával v počtu proti americkým jaderným zbraním. Američtí generálové tehdy zvažovali různé varianty úderu proti Sovětskému svazu a vždy došli ke stejnému závěru - i kdyby se jeden nosič se dostal do Spojených států a shodil bomby na hlavní metropole, byly by následky příliš bolestivé."
Přesně stejné riziko dnes brzdí Američany před jakékoukoli agresivní akcí proti Číně. Ztratit San Francisco, Los Angeles nebo Washington je pro ně naprosto nepřijatelné, a to i kdyby byla Čína zcela zničena. A v budoucnu bude Čína moci plně opakovat technologický průlom SSSR 50. letech letech minulého století a dosáhnout se Spojenými státy jaderné parity, nebo alespoň významně snížit zaostávání. Peníze a technologie na to má.
Velká politika
Nicméně odpověď Swifta, stejně jako otázka, byly s největší pravděpodobností součástí velké politické hry Donalda Trumpa, který mluvil mnohokrát ve vztahu k Číně velmi nepřátelsky. Skutečnost, že zpráva o prohlášení admirála byla aktivně rozšiřována západních médií, včetně provládních, nepřímo hovoří o jedné věci - napětí mezi oběma zeměmi roste.
„Vztahy USA a Číny zažily od počátku roku několik vzestupů a pádů,“ poukázal Kašin. „Ještě před nástupem do úřadu Trump vydal několik protičínských vyhlášení - hrozil ji prohibitivními cly, strašil přátelstvím s Tchaj-wanem atd. Později, jako prezident, začal se Si Ťin-pchingem krátkodobý „román“. Došlo k pozoruhodnému bilaterálnímu setkání, během kterého několikrát Trump prohlásil, že jeho „přítel Si“ pomůže Spojeným státům vyvíjet tlak na Severní Koreu. Ale v poslední době se situace začala opět změnit, když vyšlo najevo, že Čína nijak zvlášť vyvíjet tlak na Severní Koreu nebude. Navíc od počátku roku obrat vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi vzrostl o 40 procent. Trump okamžitě nařídil flotile obnovit hlídky v Jihočínském moři a schválil dodávku moderních zbraní na Tchaj-wan. Nynější agresivní rétorika je pouze důsledkem tohoto ochlazení."
Navíc Čína a některé země v této oblasti - Japonsko, Vietnam a Filipíny - mají spory ohledně námořních hranic a oblastí odpovědnosti v Jihočínském a Východočínské moři, a Peking je přesvědčen, že Američané podporují eskalaci napětí v regionu. Přičemž Washington nepovažuje sporná území za čínská a trvá na svém právu „létat, plavat a pracovat tam, kde je to dovoleno podle mezinárodního práva“. Toto a mnoho dalších faktorů ještě více zamotává gordický uzel nahromaděných problémů mezi USA a Čínou. Ale rozsekávat ho v dohledné budoucnosti politikou jaderného meče bude nepravděpodobné - sázky jsou příliš vysoké.
Zdroj: pz.cz