„Přínosy očkování známe docela dobře, na základě věku, BMI, komorbidit a tak dále jsme docela dobře schopni odhadnout riziko vážného průběhu či smrti v případě nákazy a přepočítat ho pomocí účinnosti vakcín, kterou taky známe docela dobře. Problém je, že toho víme žalostně málo o nežádoucích účincích vakcín,” varuje matematik Tomáš Fürst, spoluzakladatel Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. (Foto: Flickr)

Ten ParlamentnímListům.cz sdělil, že celková úmrtí jsou v covidové době na dlouhodobém průměru, PCR test nevypovídá o ničem a volby nic nezměnily.

Orgány dle něj odmítají vydat podrobná data o pacientech a úmrtích.

Vytvořili jsme totiž atmosféru, ve které nahlásit nežádoucí účinek je pomalu akt občanské statečnosti. Já osobně odhaduji, že nahlášeno je u nás něco kolem jednoho procenta nežádoucích účinků – tedy jedna setina! SÚKL například eviduje 122 úmrtí po vakcíně. Vakcinační roztleskávači vám řeknou, že většina z těchto úmrtí s vakcínou nesouvisí. Takže dolní odhad počtu úmrtí po vakcíně je třeba někde kolem deseti lidí. Pokud by to byla pravda, mělo by smysl očkovat asi skoro všechny, možná s výjimkou dětí do 12 let, kde očkování nelze dle mého názoru racionálně zdůvodnit nijak. Ovšem pokud je na SÚKLu nahlášeno jen 10 procent úmrtí, tak ve skutečnosti po vakcíně zemřelo kolem tisíce lidí a risk-benefit začne vycházet úplně jinak. A pokud si myslíte, že je nahlášeno spíše pouze jedno procento, vyjde vám, že jsme vakcínami zabili skoro tolik lidí, co zemřelo na covid! Pak by asi mělo smysl očkovat jen staré a nemocné. Ta nejistota u nežádoucích účinků je přes tři řády. Jak chcete rozumně počítat risk-benefit analýzu, když máte na straně rizika nejistotu přes tři řády? Jak je ale možné, že téměř rok po začátku vakcinace máme na straně rizika nejistotu přes tři řády?

Zdroj: pl.cz