NATO vytváří expediční sílu 10 000 vojáků ze 7 členských států, čímž reaguje na konflikt v Ukrajině a eskalující napětí s Ruskem. Podle deníku Financial Times bude vytváření této jednotky vedeno Británií a zahrnou se příspěvky od Dánska, Lotyšska, Estonska, Litvy, Norska a Nizozemí. Kanada se též zajímá o připojení se ke skupině, ale finální rozhodnutí není známo. Přestože se nekonalo žádné oficiální oznámení, britský premiér David Cameron jej nejspíš vysloví na blížícím se summitu NATO, jenž se odehraje 4. září.


Mnoho specifikací se ještě bude ladit a oznamovat, ale údajně se plánuje možnost dodat v případě nouze ještě větší množství vojáků. Letecké a námořní jednotky se do skupiny připojí také, stejně jako pozemní vedené britskými důstojníky.

Jak zmínili v magazínu Times, založení jednotky přichází jako odpověď na zapojení Ruska do probíhající krize na Ukrajině s cílem vytvořit plně funkční divizi rychlého nasazení s pravidelným a častým cvičením.“ NATO obvinilo Rusko z nasazení více než 1000 jednotek na Ukrajině za účelem pomoci separatistům ve východní části země.

Nicméně Rusko trvá na tom, že jednotky do Ukrajiny nenasadilo a popřelo tvrzení NATO.

Navzdory faktoru, že si NATO zvolilo nejednat v Ukrajině vojenskou silou, neznámý zdroj řekl v pátek deníku Foreign Policy, že neexistují žádné plány na konfrontaci s Ruskem jinak, než tvrdšími sankcemi – Jonathan Eyal z britského Royal United Services Institute prohlásil, že vznikající jednotka musí ukázat, že členové východní Evropy jsou pro alianci stejně tak důležití, jako ostatní.

„Musíme ukončit představu různých ochranných pásem v Evropě,“ řekl pro zpravodajství F in ancial Times . „Musíme hovořit o “předem daných pozicích, pravidelné výměně jednotek a hlavně jasně ukázat, že neakceptujeme představu, že jsou východní Evropané v jiné kategorii členství než zbytek NATO."

Ruský velvyslanec v NATO, Aleksandr Grushko, řekl, že jakýkoliv pokus expandovat v této oblasti ovlivní Moskvu a její vlastní obranné plány.

Zdroj: n ovinite.com