Nový úspěch lékařské vědy pomůže zachránit miliony životů. Ruský vědec Konstantin Agladze pomohl japonským biologům poprvé vypěstovat z kmenových buněk tkáně živého lidského srdce. Neznamená to jen průlom v transplantologii, ale i ve farmakologii: biosyntetické orgány jsou dobrými pomocníky při zkouškách léků. Srdeční sval se utváří postupně. Nejdřív buňky vytvářejí oddělené pulsující kapky, které se potom bez jakéhokoli vlivu zvenčí navzájem nacházejí, spojují se a vytvoří homogenní tkáň.


Na vytváření živých lidských orgánů už pracují vědci z Kjótské univerzity asi pět let. Čtyři roky se projekt realizuje pod dohledem ruského profesora Konstantina Agladzeho, vedoucího laboratoře nanokonstruování bílkovinných komplexů z vědeckého centra Nanofyzika moskevské vysoké školy fyzikálně-technické.

Za zdroj genetického materiálu si rusko-japonská vědecká skupina zvolila indukované kmenové buňky. Z nich se skládá embryo v počáteční etapě vývoje. Právě tyto buňky jsou předchůdci orgánů lidského těla.

Hlavní je pochopit, za jakých podmínek dojde ke spuštění mechanismu utváření tkání. Vědcům pod vedením profesora Agladzeho se podařilo objevit látku, která spouští mechanismus transformace. Z každé stovky indukovaných „protobuněk“ se osmdesát mění v buňky srdce.

Optimální teplota pro přechovávání buněk je 37 stupňů. Aby bylo možné přesvědčit se, že je srdeční tkáň živá, je třeba ji umístit pod elektronový mikroskop. Při několikamilionásobném zvětšení je vidět, že tkáň pulsuje.

Přičemž sval pracuje sám, bez jakýchkoli vnějších stimulátorů – 50-70 úderů za minutu. Tak vypadají tkáně lidského srdce měsíc po tom, co byly získány z kmenových buněk. Postupně se spojují a vytvářejí tkáň srdečního svalu.

Podle slov Konstantina Agladzeho se bude používat uměle vytvořená srdeční tkáň ve dvou případech. Za prvé se s její pomocí budu testovat léčebné přípravky. A za druhé bude možné vypěstované buňky implantovat do poškozeného srdce.

Pokud jde o umělé vytváření živých tkání pro účely transplantace, podle mínění vědců je to otázka takových tří čtyř let. V budoucnu pak může podobná technologie zachránit miliony lidských životů.

Zdroj: czech.ruvr.ru