Putin se nenechá zastrašit. Bude bojovat dál a mohl by obsadit další části Ukrajiny

Ruský prezident Vladimir Putin hodlá pokračovat v boji na Ukrajině, dokud Západ nepřistoupí na jeho podmínky míru, a nenechá se odradit hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa o přísnějších sankcích. (Foto: Flickr)

Jeho územní požadavky se mohou s postupem ruských sil ještě rozšířit, uvedly tři zdroje blízké Kremlu.

Putin, který v únoru 2022 nařídil vyslání ruských vojsk na Ukrajinu po osmi letech bojů na východě země mezi separatisty podporovanými Ruskem a ukrajinskými vojáky, věří, že ruská ekonomika a armáda jsou dostatečně silné, aby odolaly jakýmkoli dalším opatřením Západu, uvedly zdroje.

Trump v pondělí vyjádřil frustraci nad Putinovým odmítnutím souhlasit s příměřím a oznámil dodávky zbraní na Ukrajinu, včetně protiletadlových raketových systémů Patriot. Také pohrozil dalšími sankcemi proti Rusku, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody.

Tři ruské zdroje obeznámené s uvažováním nejvyššího vedení Kremlu uvedly, že Putin pod tlakem Západu válku nezastaví a věří, že Rusko, které přežilo nejtvrdší sankce uvalené Západem, dokáže snášet další ekonomické těžkosti, včetně hrozících amerických cel zaměřených na odběratele ruské ropy.

„Putin si myslí, že nikdo s ním vážně nejednal o detailech míru na Ukrajině – včetně Američanů –, takže bude pokračovat, dokud nedostane, co chce,“ uvedl jeden ze zdrojů pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti situace.

Navzdory několika telefonátům mezi Trumpem a Putinem a návštěvám ruského prezidenta americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem se ruský vůdce domnívá, že nedošlo k podrobným diskusím o základech mírového plánu, uvedl zdroj.

„Putin si cení vztahu s Trumpem a vedl dobré rozhovory s Witkoffem, ale zájmy Ruska jsou nadřazené všemu ostatnímu,“ dodal.

Bílý dům na žádost o komentář k této zprávě nereagoval. Podmínky Putina pro mír zahrnují právně závazný slib, že NATO se nebude rozšiřovat na východ, neutralitu Ukrajiny a omezení jejích ozbrojených sil, ochranu rusky mluvících obyvatel žijících v této zemi a přijetí územních zisků Ruska, uvedly zdroje.

Je také ochoten diskutovat o bezpečnostní záruce pro Ukrajinu za účasti velmocí, i když není vůbec jasné, jak by to mělo fungovat, uvedly zdroje.

Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nikdy neuzná svrchovanost Ruska nad dobytými regiony a že Kyjev si ponechává svrchované právo rozhodnout, zda se chce připojit k NATO. Jeho kancelář na žádost o komentář k této zprávě nereagovala.

Druhý zdroj obeznámený s uvažováním Kremlu však uvedl, že Putin považuje cíle Moskvy za mnohem důležitější než jakékoli potenciální ekonomické ztráty způsobené tlakem Západu a že se neznepokojuje hrozbami USA uvalit cla na Čínu a Indii za nákup ruské ropy.

Dva ze zdrojů uvedly, že Rusko má na bojišti převahu a jeho ekonomika, zaměřená na válku, překračuje produkci aliance NATO vedené USA v klíčových municích, jako jsou dělostřelecké granáty.

Rusko, které již ovládá téměř pětinu ukrajinského území, postoupilo za poslední tři měsíce o 1 415 kilometrů čtverečních, podle údajů DeepStateMap, otevřené zpravodajské mapy konfliktu.

„Chuť přichází s jídlem,“ uvedl první zdroj, což znamená, že Putin by mohl usilovat o další území, pokud válka neskončí. Ostatní dva zdroje to nezávisle potvrdily.

Putin by mohl bojovat až do zhroucení ukrajinské obrany a rozšířit své územní ambice tak, aby zahrnovaly větší část Ukrajiny, uvedly zdroje.

„Rusko bude jednat na základě slabosti Ukrajiny,“ řekl třetí zdroj a dodal, že Moskva by mohla zastavit svou ofenzivu po dobytí čtyř východních regionů Ukrajiny, pokud narazí na tvrdý odpor. „Ale pokud padne, dojde k ještě většímu dobytí Dněpropetrovska, Sumy a Charkova.“

Zelenskyj uvedl, že letní ofenzíva Ruska neprobíhá tak úspěšně, jak Moskva doufala. Jeho nejvyšší velitelé, kteří uznávají, že ruské síly převyšují počet ukrajinských, tvrdí, že kyjevské jednotky drží linii a nutí Rusko platit za své zisky vysokou cenu.

Spojené státy uvádějí, že ve válce, která je nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války, bylo zraněno nebo zabito 1,2 milionu lidí. Ani Rusko, ani Ukrajina neuvádějí úplné údaje o svých ztrátách a Moskva západní odhady odmítá jako propagandu.

Putin dosud nepřijal Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří, který Kyjev rychle podpořil. V posledních dnech Rusko použilo stovky dronů k útoku na ukrajinská města. Trump však v rozhovoru pro BBC zveřejněném v úterý řekl, že s Putinem ještě neskončil a že dohoda s Ukrajinou zůstává ve hře.

První zdroj minulý týden odmítl Trumpovo tvrzení, že Putin „plácal nesmysly“, a uvedl, že se nepodařilo přeměnit pozitivní rozhovory s Witkoffem na věcnou diskusi o základech míru.

Úředník Bílého domu v pondělí uvedl, že Trump zvažuje 100% cla na ruské zboží a sekundární sankce vůči dalším zemím, které kupují ruské exporty, aby tak přiměl Moskvu k jednání. Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy.

Navzdory stávajícím sankcím a nákladům na boj v největším evropském konfliktu od druhé světové války si ruská ekonomika s hodnotou 2 biliony dolarů vede mnohem lépe, než mnozí v Rusku nebo na Západě očekávali. Ministerstvo hospodářství předpovídá zpomalení ročního růstu z loňských 4,3 % na 2,5 % v roce 2025.

Druhá osoba uvedla, že Trump má na Putina malý vliv, a naznačila, že i kdyby Washington uvalil cla na odběratele ruské ropy, Moskva by si stejně našla způsob, jak ji prodat na světových trzích.

„Putin chápe, že Trump je nepředvídatelná osoba, která může dělat nepříjemné věci, ale snaží se ho příliš nerozčilovat,“ uvedla tato osoba.

S ohledem na budoucnost jeden ze zdrojů uvedl, že v nadcházejících měsících pravděpodobně dojde k eskalaci krize, a zdůraznil nebezpečí napětí mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi světa. A předpověděl, že válka bude pokračovat.

Zdroj: reuters.com