Řím, Milán a města po celé Itálii se zahltila lešením poté, co majitelé nemovitostí spěchali využít štědrých vládních programů na financování energeticky úsporných renovací. (Foto: Flickr)

Problémem je, že mnozí z nich byli podvodníci. Podle italských úředníků část státní podpory místo toho, aby zaplatila za lepší izolaci, okna bez průvanu a čistší kotle, skončila na financování investic do kryptoměn, zlata a dalších aktiv.

Úřady mají podezření, že 4,4 miliardy eur skončilo v rukou zločinců v rámci akce, kterou ministr financí Daniele Franco označil za „jeden z největších podvodů v historii italské republiky“.

Dokonce i premiér Mario Draghi ztratil kvůli tomuto fiasku chladnou hlavu a na tiskové konferenci počátkem tohoto měsíce zvýšil hlas, když udeřil na „systém bez kontroly“, který zavedla předchozí vláda.

Vláda se nyní snaží problém vyřešit zpřísněním pravidel, ale škody byly napáchány a mohou jít daleko za hranice podvodů. Spěch s financováním vedl k náhlému nárůstu poptávky, který hrozí dalším zrychlením inflace, zatímco krach může být za rohem, protože vláda reaguje na zneužívání.

Tento problém ukazuje, jak se i dobře míněné programy mohou vymstít, pokud nejsou správně řízeny. V podobném případě Německo na začátku tohoto roku rozzlobilo majitele domů, když náhle zastavilo program energetické účinnosti poté, co peníze vyschly.

Nejštědřejší italský program nabízel daňové úlevy ve výši 110 % investice do renovací šetrných ke klimatu, zatímco jiné programy podporovaly modernizaci střech a fasád a nákup účinných plynových topidel. Majitelé více než 100 000 budov využili ke konci ledna 110% úvěr, tzv. superbonus, v celkové výši 20 miliard eur.

Problém spočíval v tom, že daňový úvěr bylo možné okamžitě proměnit v hotovost v bankách a dalších finančních institucích a pak s ním neomezeně obchodovat bez jakéhokoli sledování. Ačkoli měla tato myšlenka pomoci lidem ihned financovat stavební práce, podmínky byly příliš volné.

Podle italských úřadů bylo od té doby zabaveno přibližně 2,3 miliardy eur v nelegálně čerpaných daňových úvěrech. V jednom případě finanční policie v letovisku Rimini tvrdí, že zločinecká struktura použila figuranty, kteří s úvěry několikrát obchodovali, aby zamlžili svou stopu za falešné žádosti v celkové výši 440 milionů eur.

Kromě podvodů program přinesl i další problémy. Poptávka po stavebních kapacitách vedla v některých případech k pětinásobnému zvýšení cen stavebních materiálů a zařízení. Ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani zasáhl vyhláškou, která stanovila stropní ceny střešních materiálů a zařízení, jako je lešení a topná tělesa.

Dopad byl tak rozsáhlý, že přibližně 1 % z loňského 6,5% růstu hrubého domácího produktu Itálie připadlo na stavebnictví. Ale jako u každého boomu i zde existuje riziko propadu.

Zdroj: bloomberg.com