Zrovna byla úspěšně dokončena současná fáze budování čínské stálé kosmické stanice, která se dost možná stane na nějakou dobu jedinou stálou kosmickou stanicí s lidskou posádkou, kterou bude lidstvo na orbitě mít. (Foto: Flickr)

Za dosavadní Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), na jejíž činnosti má Čína zakázáno se podílet, neexistuje žádná náhrada a ani neexistuje projekt za ni náhradu vytvořit. Její budoucnost je po roce 2024 velice nejistá. V tomto roce se z projektu stáhne jeden z jeho klíčových účastníků Rusko, stanice je podle názoru jeho expertů na konci své životnosti, a tak chce raději postavit svoji stanici a spolupracovat s Čínou na té její stanici.

Ale během zpráv o úspěšném zakončení mise budování stálé čínské kosmické stanice a návratu její posádky na Zem přišla oficiální zpráva, že Čína už má připraven těžký raketový nosič schopný vynášet ještě daleko hmotnější náklady, než jaké vynáší současné těžké raketové nosiče řady Dlouhý pochod.

Neoficiálně je hlavní konstruktér Dlouhých pochodů Long Lehao v soukromé prezentaci odhalil už na konci srpna, kdy tvrdil, že tento nový nosič má sloužit zejména pro pilotované lety na Měsíc, průzkum hlubokého kosmu a další speciální operace vyžadující extrémně silné nosiče.

Teď je to však už oficiální, neboť Čínská akademie technologií raketových nosičů, tj. hlavní organizace, co má na starosti vývoj a výrobu raketových nosičů pro kosmonautiku i pro vojenské použití, už oficiálně oznámila, že těžký nosič pro dobývání Měsíce atp. předvede na letošní letecké výstavě Airshow China v Zuhai v jihočínské provincii Guangdong, která proběhne od 28. září do 3. října.

Tento raketový nosič má vynášet zejména těžké náklady na Měsíc a do hlubokého vesmíru, když má podle očekávání provést i mise na Měsíc s lidskou posádkou. Skládá se ze tří základních stupňů a navíc s únikovou věží k případné záchraně posádky plus má kužel na špici. Dohromady je v současné konfiguraci raketa se vzletovým modulem dlouhá 90 metrů a při startu váží 2 000 tun.

Dá se propojit do svazku k vynášení 40 až 70 tun na nízkou oběžnou dráhu země, 10 až 32 tun na geostacionární dráhu, kam se umisťují zejména komunikační satelity jako ty, přes které se díváme na televizi. Tam má totiž satelit dobu oběhu Země stejnou, jako je doba rotace Země, a tak je jeho poloha na obloze pro pozemského pozorovatele prakticky pořád stejná. Tato dráha je však ve výšce 35 800 km nad povrchem. Nosič, který přinese 32 tun až sem, musí být proto extrémně silný. Nicméně tento nosič donese i 25 tun v jednom letu na orbitu kolem Měsíce. Při paralelním propojení lze prý provést i vertikální start i vertikální přistání a raketu pak znovu použít.

Zatím je však nosič teprve ve vývoji, i když v jeho pokročilém stadiu. Už má za sebou zážehové testy, i testy motoru k pohonu podpůrných systémů jako vysokotlaká čerpadla, připojitelného přídavného motoru na tuhé palivo a nového motoru k řízení přibližování bez toxických spalin.

Oficiální jméno nové rakety se pořád ještě nevyzradilo, ale povídá se, že se mu říká „raketa 921“. Má jít o narážku na skutečnosti, že před 29 lety 21. 9 byl schválen projekt pilotovaných kosmických misí. Ovšem je to asi jen taková přezdívka, protože neoficiálně séf-kontruktér raket Dlouhý pochod Long Lehao ve své zmiňované prezentaci k budoucí pilotované misi na Měsíc tvrdil, že typové označení má být Dlouhý pochod-5 DY, kdy to DY má být nějak odvozeno od slova dengyue, čili lunární přistání.

Na výstavě v Zhuhai mají prý ale ukázat i nějakou ještě těžší variantu tohoto nosiče, o které se povídá, že by se mohla jmenovat Dlouhý pochod-9. Zatím není moc jisté, jak si spolu mají Dlouhý pochod-5 a Dlouhý pochod-9 rozdělit úkoly při lunární pilotované misi.

Práce na Dlouhém pochodu-9 začaly studií proveditelnosti Čínské národní kosmické agentury roku 2010. Raketa je monstrum o průměru 9,5 metrů, má čtyři boostery o průměru 5 metrů, každý se čtyřmi motory na kapalné palivo se spalováním metanu v kyslíku, každý o tahu 4 800 kilonewtonů.

Nicméně, kdo uvede do provozu takové „monstrum“ jako Dlouhý pochod-9 si určitě dělá ambice na rozsáhlý průzkum vzdálenějšího vesmíru. Tato raketa je totiž skoro předimenzovaná i na cesty na Měsíc. Na orbitu země vynese v podstatě menší vlak tj. 140 tun. Ale i na oběžnou dráhu měsíce 50 tun a na oběžnou dráhu Marsu 35 tun. Přitom se počítá, že při těchto misích se bude vynášet více modulů, které se pak budou spojovat do větších celků.

Nicméně Dlouhý pochod-9 je spíše ukázkou toho, že Čína má v kosmu dlouhodobé a velice ambiciózní cíle přesahující daleko za to, jak se průzkum vzdálenějších částí Sluneční soustavy zatím dělal. Není totiž moc jisté, že bude zapojena do prvních lunárních misí, neboť vysazování taikonautů na Měsíc by mělo začít asi tak roku 2030. A Dlouhý pochod-9  má zatím naplánováno, půjde-li vše dobře, první zkušební let na rok 2028.

Spíše si asi odpracuje své až při budování nějakých velikých lunárních projektů v další fázi dobývání Měsíce a v misích k Marsu, které tam budou dělat rozsáhlejší činnosti než vypouštět průzkumná vozítka. Čína také nedělá žádné tajnosti s tím, že moc chce prozkoumat systémy kolem Jupiteru a Saturnu se spoustou nesmírně zajímavých měsíců i dalších objektů, k čemuž se těžké raketové nosiče budou hodit.

Jedno je však jisté, že tyto nosiče jsou určeny pro jiný level dobývání kosmu, než jak to probíhalo dosud, a mají otevřít novou éru, kterou se ukončí určitá stagnace kosmického výzkumu, a mohly by se dokonce zase rozhýbat kosmické závody. V době kosmických závodů se dost rychle rozvíjely technologie, kdy kosmická technika bývala významným tahounem technických inovací. Dnes si možná myslíme, že když máme na každou sezónu jiný chytrý telefon, že se nám technické inovace hýbou rychle, ale zdaleka tomu tak není. Ten nejdůležitější ukazatel – růst potenciální produktivity výrobních faktorů – v 70. letech po ukončení kosmických závodů poklesl a už nikdy se na úroveň 60. let znovu nedostal. Není tedy nadsázkou tvrdit, že žijeme v éře určité technologické stagnace, ze které by nás mohly nějaké technologické závody zase vytáhnout.