Teď je na sociálních médiích trendy „Třetí světová válka,“ a to zrovna v den, kdy jsem se vrátil po dvou týdnech záměrného nečtení žádných zpráv, což mi ironicky vyneslo pověst medvěda v přístupu ke geopolitice. (Foto: Twitter)

Ale trhy na to samozřejmě nijak moc nereagovaly: Středovýchodní burzy v neděli zavírali s poklesem 2-4%, což není zrovna reakce na konec světa; WTI futures spadly o asi 3%, což zase není žádná skutečná panika; přičemž 10 leté výnosy amerických dluhopisů mezidenně spadly z 1,94% ve čtvrtek na 1,79 % v pátek – ale slabý průzkum důvěry US ISM (47,2 hlavní; 46,8 nové objednávky; 45,1 nezaměstnanost) by to klidně mohly způsobit samy a třetí světovou by k tomu nepotřebovaly.

Víte co? Trh má zase jednou, jak to tak bývá, pravdu, ale tentokrát z nesprávných důvodů. Trhy si myslí, že nic, co se děje na Středním východě, nic hrozného neudělá, protože centrální banky mají proti všemu takovému nějaké pojistné zarážky. To je ovšem hrozný nesmysl, i kdyby Ben Bernanke brblal o tom, že nevylučuje negativní úrokové sazby na další nákupy „soukromých cenných papírů“, až zas přijde hospodářský propad. I kdyby Írán tentokrát zahájil ničivý raketový úder proti ropným zařízením a prostředkům Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, nebo na Tel Aviv a rozběhl jaderný reaktor v Dimoně na plné obrátky; kdyby rozpoutal vlnu globálních teroristických útoků a vražd pomocí spících agentů – nic z toho by nemohlo být lepší pro nízké nákupní ceny takových papírů. Dokonce by jim pomohly i bez peněz sypaných z helikoptéry, jak Bernanke naznačuje. Centrální banky by při takovém scénáři mohly, čehož by jistě využily, okamžitě těmi penězi z helikoptéry financovat větší obranné výdaje, jenže značná část světové ekonomiky by stejně byla postižena – hlavně proto, že by byly postiženy ropné komplexy. Je mi líto, centrální bankéři, ale při takovémto scénáři – jak ajatolláh Khamenei tweetnul americkému prezidentu Trumpovi chvíli předtím, než ten zabil náčelníka Rady íránských Revolučních gard Qassema Suleimaniho: „Nemůžete dělat nic.“ Takže v případě, že Čínská centrální banka bude držet nižší požadavky na podíl rezerv s reálným dopadem, nebo FOMC bude zase kecat, že sazby se udrží, i když se nebude tisknout více a více peněz, aby se nám ten děravý parník nepotopil.

Už vás slyším, jak se ptáte: „Takže co, žádná Třetí světová válka nebude?“ No, vždyť jen považte, že většinu těch panikářských výkřiků pochází od těch samých komentátorů, co si v roce 2016 mysleli, že Clintonová má volby v kapse; že přemístění americké ambasády do Jeruzaléma také bude znamenat Třetí světovou válku; že Fed a RBA v roce 2019 zvednou sazby; a že Russiagate a Unkrainegate Trumpa odrovnají. Ano, jistě EXISTUJÍ skutečná rizika rozehrání opravdu zkázonosného geopolitického scénáře; jenže ta, když Suleimaniho zabili, se možná i zmenšila. Jen považte, že USA nebyly schopny si s íránským náskokem v asymetrickém válčení proti nim poradit; přičemž to vše vedl Suleimani. USA desítky let v Zálivu udržovaly za ohromné náklady vojenské síly proti tomu všemu, co vedl Suleimani. Celá desetiletí udržovaly USA ohromně drahé vojenské síly v Zálivu, zatímco Írán používal teroristické zástupce za pár šupů, což mu stačilo, aby protlačil, vyprovokoval a rozšiřovat svůj regionální vliv, když celou dobu věděl, USA nejsou ochotny na to zareagovat Třetí Válkou v Zálivu, když si prostě nemohou dovolit další válku jako ta poslední na více frontách. Komentátoři mají u zabití Suleimaniho pravdu, USA fakt překročily červenou linii – ale není to ta linie, kterou oni myslí.

Nové poselství je jednoduché: Amerika nemůže spoléhat na sankce nebo na konvenční válku, ani zkoušet mobilizovat zdráhavou mezinárodní komunitu, aby jednala, když rozehrává své hry. Může prostě zabíjet íránské vedení nebo jít po jejich klíčových zařízeních – jak už Trump hrozil 52 nespecifikovaným lokalitám, pokud Írán provede odvetu. (Jeho hrozba proti ‚kulturním památkám‘ je buď válečný zločin… nebo uznáním, že kulturní centra v Íránu údajně hostí kyber-zařízení zařízení tohoto režimu). A když je to tak, je pro USA na místě používat také asymetrického válčení – mohou to také dělat velice dobře. Toto není debata o ústavnosti nebo o legálnosti či o morálnosti Trumpových kroků, jde o čistou reálpolitiku – na což by se mimochodem měly trhy soustředit.
Podstatné je, že ekonomicky oslabený a nesmírně zbraněmi přečíslený Írán nechce skutečnou válku s USA, navíc k tomu, že USA nechtějí válku s Íránem. Když je to tak, může Teherán na Suleimaniho smrt reagovat buď eskalací s dalšími úmrtími Američanů, které spustily tuto krizi, kdy v takovémto případě by válka vypadala o něco realističtěji; nebo může přijmout to, že Trump vystupňoval proti-hrozby na úroveň, kdy se budou moci uchylovat jen k proti-akcím proti americkým spojencům místo Ameriky samotné. Budou-li to tak dělat, ztratí doma trochu tvář, ovšem tam už režim čelí povstáním, při nichž se střílelo do stovek lidí, a vypínal se internet (aniž by to Západ vůbec kritizoval) a s omezováním možnosti pro USA, aby do toho strkaly nos, což dali všem globálně jasně na srozuměnou. Jak už jsem mnohokrát psal: Si vis pacem, para bellum: toužíš-li po míru, připravuj se na válku. No, a to právě USA udělaly.

Ale i tak je prý trh, ignorující, jak málo mají centrální banky možností něco dělat, když se situace geopoliticky zvrtne, má pravdu, když vidí jen omezená rizika toho, že se všechno vykolejí. Je-li to tak, pak Írán bojuje proti řečem řečmi a jen slíbil, že opustí podmínky jaderné dohody, ze které USA už odešly, a bude obohacovat uran podle svých podmínek. Pokud Teherán rozpoutá šílenou štvanici za jadernou zbraní, aby zabránil americkému vojenskému nátlaku, místo aby to jen předstíral, tak se ocitáme v hodně divoké jízdě. Ale má Írán opravdu tak sebevražedné sklony? A jestli ano, proč si všichni myslí, že je to režim, kterému lze věřit, že dodrží podmínky jaderné dohody? (Poukazuji na to, aby bylo vidět, jestli komentátoři mají svou logiku o Světové válce opravdu vnitřně nerozpornou.)

Mezitím panuje strach z hrabivého nájezdu na trhy. Trhy si pořád myslí, že centrální banky jsou ‚hrabivé‘ a závistivé, ale v určitém ohledu je tím, na čem závisí nejvíc, strach, který mají ozbrojené síly USA. USA jsou pořád vrcholným globálním hráčem na trzích měn, a to je skutečná zbraň fungující jako top gun, ne nějaký F-35, a tak tomu bude, i když Irák vyžene americké síly, aby opustily zemi. Pro ty, co chtějí nakupovat zlato a Bitcoiny nebo CNY jako zajištění proti americké moci: ‚Kdo má všechny ty zbraně?‘ A hádejte, kdo právě ukázal, že se nebojí jich použít proti těm, kdo se snaží to podvracet? Krátce, pokud by se rozpoutala Třetí světová válka, tak to bude k zajištění amerického dolaru a půjde se za něj schovat; a jestli americké dělání ramen Třetí světové válce zabrání, tak bude ještě více času myslet na to, proč je americký dolar pořád americkým dolarem.

O čemž se rozpovídám zase v dalším příběhu v pátek. Magazín Economist byl vždy fanouškem svobodného trhu. Co myslíte, že říkali o obchodní dohodě mezi USA a Čínou, že bude podepsána 15. ledna? „Nenechte se obalamutit obchodní dohodou mezi Amerikou a Čínou, ve skutečnosti se už rozpoutaly síly roztrhání planety“- což říkáme už od doby, než to bylo dohodnuto. Přidávají k tomu: „Hrozba čínského high-tech autoritářství začala už být příliš zjevná. Všechno od jejich pionýrských firem na umělou inteligenci až po gulagy v Xinjiangu vyvolává poplach v celém světě,“ přičemž ale zatím očerňují ten binec vznikající z americké reakce na to. Tak tomu bylo zrovna předtím, než čínský Global Times oznámil, že Peking se nebude „držet stranou“, jestli bude Huawei vyřazeno z německých 5G sítí. Strany už byly vybrány stejně, jako jsou proti Íránu, a Evropa je zase impotentně nachytaná někde uprostřed toho. Tentokrát ale bude trh asi panikařit správně. I když Economist to teď bere tak, že to hlavní je Čína, a Írán je prozatím jen vedlejší scéna.

Autor: Michael Every of Rabobank

Zdroj: zerohedge.com