Objev japonských vědců z Hirošimské univerzity a jimi vypracovaná technologie umožňují s velkou pravděpodobností naprogramovat pohlaví potomků u savců při umělém oplodnění. (Foto: Needpix)

Univerzitní profesor Masayuki Simada vysvětlil Sputniku, proč objev, který je perspektivní v chovatelství, nemá smysl používat v případě člověka. (Foto: 

„V chovu hospodářských zvířat je třeba, aby se rodily pouze krávy, pokud je farma zaměřena na výrobu mléka, nebo aby se rodili pouze býci, pokud jde o produkci masa, neboť býci rostou rychleji. Proto je v chovatelství jasně rozděleno, kdo potřebuje pouze krávy a kdo pouze býky. V tom může pomoci naše technologie,“ řekl.

„Nyní můžeme s pravděpodobností 95 % zajistit narození býků nebo jaloviček. Pro chovatele je to velmi jednoduchá technologie, jejíž pomocí mohou dosáhnout narození skotu potřebného pohlaví, což je velká přednost. Alespoň pro japonské chovatelské farmy to může být použito velmi brzy,“ dodal Simada.

Domnívá se, že na krávách v reálných podmínkách může být jeho technologie použita v praxi již za tři až čtyři roky a v chovech prasat za tři až pět let.

Z hlediska technologie může být tento objev použit v případě jakéhokoliv savce včetně člověka. Profesor to však považuje za nesmyslné.

„Technologicky je to možné, protože je to stejný princip. Ale v případě člověka to musí být 100% jistota, jinak to nemá žádný smysl, neboť člověku se při porodu většinou rodí jedno dítě. Myším nebo prasatům se vylíhne 10-15 mláďat a pravděpodobnost narození potomků určitého pohlaví v rámci 80-90 % je více než dostatečná. Ovšem při narození jednoho dítěte, pokud je pravděpodobnost narození potřebného pohlaví menší než 100 %, ztrácí veškerý nápad smysl,“ vysvětlil.

Podle jeho slov existuje ještě jeden problém: „Přestavte si například, že Japonci budou chtít, aby se jim narodil chlapec, a v 80 % případů se budou rodit kluci. V takovém případě za dvě až tři generace přestanou Japonci existovat jako národ. To znamená, že existuje i etický problém. Myslím si, že je velký problém mezi tím, co je možné provést technicky, a mezi tím, co potřebuje společnost.“

Uvedl, že jeho cílem nebylo vytvořit technologii k používání na člověku.

Výzkumy byly zahájeny před pěti lety. Jejich cílem vůbec nebylo programování pohlaví, ale identifikace rozdílů ve funkcích spermií nesoucích chromozomy Y a odpovídajících za narození jedince mužského pohlaví, a spermií nesoucích chromozom X, které odpovídají za narození potomstva ženského pohlaví.

„Během výzkumů se ukázalo, že bílkovina (protein), která je přítomná pouze u spermií nesoucích chromozom X, se může spojit s virem. Když jsme na něho působili preparátem, který organismus vnímá jako virus – ve skutečnosti jde o běžný protivirový lék – zjistili jsme, že tento typ spermií se přestal pohybovat. Tehdy jsme požádali, aby byly shromážděny pouze ty, které se nadále pohybovaly, abychom viděli, co se stane. Výsledkem bylo to, že se rodili pouze jedinci mužského pohlaví,“ vysvětlil Simada.