Největší ukrajinský obranný dodavatel vypsal vysoké odměny za ruská letadla, které se vyplácejí pilotům, kteří s nimi létají. Státní společnost Ukroboronprom se sídlem v Kyjevě slíbila vyplatit až 1 milion dolarů v amerických dolarech za stíhačky a 500 000 dolarů za vrtulníky. (Foto: Flickr)

V minulosti se různé vlády snažily využít lákadla rychlých peněz k nalákání pilotů, aby během konfliktu změnili stranu – lákavá nabídka pro piloty, kteří nevydělávají mnoho peněz a nemusí souhlasit s politikou své vlády. Tato historie je však provázena smíšenými výsledky.

Začátkem tohoto měsíce učinil generální ředitel společnosti Ukroboronprom Jurij Gusev nabídku na Facebooku a požádal uživatele, aby příspěvek sdíleli široko daleko. Od té doby příspěvek zmizel, ale není jasné proč; nabídka Ukroboronpromu stále platí v prohlášení z 8. března na jeho webových stránkách. Tam společnost uvádí, že zaplatí 1 milion dolarů za „každý ukradený nebo trofejní“ letoun ruských vzdušných a kosmických sil schopný boje a 500 000 dolarů za „každý bojový vrtulník“.

Dále se v prohlášení uvádí, že ruští piloti musí „odevzdat ukrajinským úřadům spolu s vojenskou technikou“. Gusev si uvědomuje, že ruský pilot, který odevzdá svůj letoun do rukou nepřítele, může mít těžké období při opětovném začlenění do soukromého sektoru, a proto ve svém původním příspěvku na Facebooku uvedl, že Ukroboronprom „zaručí vydání občanství svobodné země ruským pilotům, kteří jsou připraveni se programu zúčastnit!“. Touto svobodnou zemí má být Ukrajina. Nabídka občanství v příspěvku na webových stránkách Ukroboronpromu nápadně chybí.

Ukrajina tak činí z několika důvodů. Za prvé, Ukroboronprom celému světu naznačuje, že ruští piloti by již mohli být nespokojeni s válkou a zranitelní vůči takové nabídce. To by nemuselo být daleko od pravdy: ukrajinská síť protivzdušné obrany je stále funkční a podle blogu Oryx – obranného webu provozovaného dvěma vojenskými analytiky – ukrajinské síly zničily nejméně 24 letadel, od stíhaček po útočné vrtulníky. Ruští piloti mají možná na mysli také etiku války a hroutící se ruskou ekonomiku.

Zadruhé, v případě, že by byl takový letoun dodán ukrajinským silám, získala by země zpět cenný majetek, který by mohl být protlačen do ukrajinských služeb (Rusko i Ukrajina byly kdysi součástí Sovětského svazu a jejich vybavení je podobné). Pokročilý stíhací letoun, jako je Suchoj Su-35 „Flanker-E“ nebo úderný letoun Su-34 „Fullback“, by dokonce mohl být prodán Západu k technické analýze. Během studené války americké letectvo a Ústřední zpravodajská služba shromažďovaly zahraniční letouny v rámci programu nazvaného Constant Peg, kdy platily vládám za předání stíhaček a poté je testovaly v Oblasti 51 s americkými piloty. Program stále pokračuje: v roce 2017 zahynul pilot letectva při letu na letounu Su-27 „Flanker“ v nevadské poušti.

Nabídka se rovná psychologické válce. Ruské vzdušné a kosmické síly díky ní vypadají před celým světem nespokojeně a může zesílit podezíravost v jejich řadách.

Většina ruských pilotů si pravděpodobně nemůže dovolit přeběhnout, i když by si to možná přáli. Rodiny přeběhlých pilotů by mohly ztratit svého živitele a jakýkoli kontakt s pilotem po dobu trvání konfliktu. Mohli by také čelit pronásledování ze strany pomstychtivé a stále více totalitní vlády. Pilot, který zběhne, by se už nikdy nemusel vrátit domů, což je důvod, proč Ukrajina možná do nabídky zahrne i občanství.

V minulosti řada zemí nabízela odměny pilotům, kteří zběhli se svými letadly. Během korejské války americká armáda provedla „Operaci Moolah“, při níž se pokusila zmocnit špičkové stíhačky Sovětského svazu MiG-15 tím, že přesvědčila severokorejského pilota, aby za 100 000 dolarů zběhl. Jeden z pilotů, No Kum Sok, přeběhl, aniž by o odměně věděl – ale přesto ji dostal. V roce 1966 přeběhl do Izraele kapitán iráckého letectva Munir Redfa se svou stíhačkou MiG-21, i když tak učinil pod nátlakem izraelské rozvědky. Redfar inkasoval skvělý 1 milion dolarů.

Zdroj: popularmechanics.com