Amerika musí přiznat, že v soutěži o umělou inteligenci (AI) pomalu podléhá Číně. Po takovém přiznání by měla změnit kurz a uvědomit si, že Silicon Valley je jen jedním z mnoha globálních uzlů technologických inovací spolu s Pekingem. (Foto: Pixy)

V umělé inteligenci jsou příležitosti, které přinesou dlouhodobý růst, jenž je potřebný k zotavení z ekonomického propadu způsobeného po celé Severní Americe a Evropě „pandemií“ a přinést vytváření pracovních míst potřebných pro miliony nově nezaměstnaných. Taková je obecná výzva, s níž se svět musí potýkat společně.

Čína v posledních několika letech rostla dvojnásobným tempem oproti USA a má našlápnuto, aby v tom pokračovala. V tomto měřítku to pro USA skončí tak, že je to dovede ke ztrátám bilionů dolarů v příležitostech. Značná část čínského růstu závisí na jejím celý svět překonávajícím sektoru umělé inteligence, který produkuje čtyřnásobné množství akademického výzkumu o AI oproti výzkumu Spojených států.

K vytvoření silnějšího průmyslu umělé inteligence a k dohnání těch roků ztrácení příležitostí je v první řadě třeba, aby se Amerika zbavila břemene „soukromí“.

Ač téměř ve všech zemích Západu existuje spousta zákonů o ochraně datového soukromí a o sdílení dat, je sporné, co to opravdu obyvatelstvu přináší. Jejich data pořád drží spousta korporací a samozřejmě jejich vlastní vlády. Zda tyto zákony opravdu přináší prospěch z hlediska občanských svobod, je námět k debatě.

Ač je pro mnohé Američany soukromí jasně důležité, tak to buduje hrubá omezení pro běh ekonomiky 21. století.

Ekonomické dopady takových omezení jsou jasné. Současné nasazení umělé inteligence je často na takových trzích sub-optimální, např. ohromné společnosti e-commerce sbírají a skladují ohromná množství informací o spotřebitelských návycích a používají algoritmů umělé inteligence, aby jim to prodávalo více produktů při nasazování daleko výnosnějších cenových výší.

Ale kdyby různé vládní orgány různé podniky společně spolupracovaly v součinnosti (místo aby vláda byla pouhým regulátorem a podniky byly hnány výlučně ziskem), tak by šlo ty samé technologie použít k předpovědím budoucího chování, vytvářet nové oblasti ekonomické aktivity a dokonce vytvářet sociální nebo zdravotní politiky.

Mobile phone applications developed to trace people who test positive for COVID-19 are displayed on the screen of a smartphone on October 22, 2020 in Paris, France. /Getty

Na obrazovce chytrého telefonu se ukazují aplikace v mobilních telefonech vyvinuté ke sledování lidí, kteří byli pozitivně testováni na COVID-19 dne 22. října 2020 v Paříži ve Francii. /Getty

Během „pandemie“ jsou ty sociální a zdravotní politiky zvláště důležité, když ta např. v mnoha částech Spojených států pořád ještě stoupá k vrcholu. Přístup založený na datech používaný úřady jako čínská Národní zdravotní komise a bangladéšský program a2i ukazují, jak je potom pomocí umělé inteligence možné epidemii zvládnout daleko hladčeji.

Avšak bez umělé inteligence a technického vedení potrvá té křivce nakažených bezpochyby daleko déle, než se začne zplošťovat a bude tím ohroženo mnoho dalších životů.

Aby se v budoucnu pomocí umělé inteligence vytvářely příležitosti, je třeba surovin – know-how AI a velká data, na která lze uplatnit – jimiž je třeba vybavit jak politické, tak korporátní politiky.

Vůdci na vládní úrovni by měli přestat s tím klaněním se falešnému Bohu soukromí a uvědomit si, že v technicky vybavené společnosti musí být soukromí úměrné ceně ztracených příležitostí.

Technologie, které jsou založeny na informovaném a úměrném obchodování s osobním soukromím mají schopnost přinést transformaci a hmotný prospěch, který ohromně převáží nad (často teoretickými a abstraktními) škodami.

Společnosti a vlády, aby podnítily k většímu sdílení dat, by měly zvýšit transparentnost použití umělé inteligence a dat, která se k tomu používají, téměř stejným způsobem, jakým charity předvádí své dárce, kdy rozdíly jejich příspěvků se ukazují, a tudíž podněcují k větším a větším příspěvkům.

Příklady pro to jsou rozmanité, systémy „sledování a vyhledání“, které závisí na umělé inteligenci, omezují šíření COVID-19 a mají určitý úspěch u dobrovolných účastníků pomocí obětování určité části svého vlastního soukromí.

Rok 2020 bude rokem, kdy se u mnohých v Západním světě vyvinula chuť k obětování osobních svobod pro větší dobro, ať už je to jejich soukromí, předpisy o zůstávání doma nebo dobrovolnictví při testech vakcín.

Někteří jedinci tomu však budou neustále odporovat. Pro ty by mohl být možná atraktivní model podílení se na výnosech, jimiž se odměňují uživatelé za příjmy vytvářené pomocí nasazení umělé inteligence.

Umělá inteligence má sílu k přetváření společností, ať při kontrole „pandemie“, včasné identifikaci rizika rakoviny nebo při předpovídání a prevenci teroristických útoků.

Má rovněž moc vytvářet pracovní místa a růst, kterého je více zapotřebí, než kdy jindy.

Taková pracovní místa by se mohla vytvořit pomocí modelu průmyslu a vlády budoucnosti založeného na umělé inteligenci.

Revoluce nového průmyslu přichází a je na Američanech, aby si přiznali svá předchozí pochybení a vytvořili kulturu, kde jsou vláda, lidé a korporace sdruženy a spolupracují, aby z toho měly prospěch.

Sid Mohasseb