Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že situace na Ukrajině je nejnebezpečnějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. (Foto: Flickr)

Stoltenberg dále uvedl, že Rusku nesmí být dovoleno vyhrát svou válku proti Ukrajině.

Šéf NATO dodal, že „to, co se děje na Ukrajině, je hrozné, ale mnohem horší by bylo, kdyby došlo k válce mezi Ruskem a NATO“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusku nesmí být dovoleno zvítězit ve válce, kterou zahájilo proti Ukrajině a která dala vzniknout nejnebezpečnějšímu okamžiku pro Evropu od druhé světové války.

V projevu v Norsku 4. srpna Stoltenberg uvedl, že aliance a její členské země budou možná muset ještě dlouho podporovat Ukrajinu zbraněmi a další pomocí, aby zabránily Rusku uspět poté, co 24. února zahájilo nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu.

„Je v našem zájmu, aby tento typ agresivní politiky neuspěl,“ řekl Stoltenberg.

„Je to nejnebezpečnější situace v Evropě od druhé světové války,“ řekl a dodal: „To, co se děje na Ukrajině, je hrozné, ale mnohem horší by bylo, kdyby došlo k válce mezi Ruskem a NATO.“

Stoltenberg poté znovu potvrdil odhodlání aliance bránit všech 30 členských zemí.

„Pokud (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina jen napadne udělat něco podobného některé zemi NATO, jako udělal Gruzii, Moldavsku nebo Ukrajině, pak se okamžitě zapojí celé NATO,“ řekl Stoltenberg.

Válka přiměla dříve nezařazené Finsko a Švédsko, aby požádaly o členství v NATO, přičemž žádost zatím ratifikovalo 23 z 30 členských států včetně Spojených států.

„Není to jen útok na Ukrajinu, nezávislý demokratický národ s více než 40 miliony obyvatel, je to také útok na naše hodnoty a světový řád, který chceme,“ řekl šéf NATO o válce.

Po invazi Moskvy na Ukrajinu požádaly dvě tradičně neutrální severské země, Finsko, které s Ruskem sdílí více než tisícikilometrovou hranici, a Švédsko, o co nejrychlejší vstup do NATO.

V rámci zrychleného přijímacího procesu se americký Senát 3. srpna vyslovil 95:1 pro členství těchto dvou zemí, čímž se Spojené státy staly 23. ze 30 zemí NATO, které tento krok zatím formálně schválily, poté co jej počátkem tohoto týdne schválila Itálie.

Podle seznamu NATO musí formálně souhlasit ještě sedm členských zemí: Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko a Turecko.

Výzvu vzneslo pouze Turecko, které požaduje zintenzivnění prací na vydání desítek odpůrců vlády, které označuje za „teroristy“ z obou zemí výměnou za svou podporu.

Turecko uvedlo, že zvláštní výbor se tento měsíc sejde s představiteli Finska a Švédska, aby posoudil, zda obě země plní jeho podmínky.

Zdroj: oilprice.com