V červenci loňského roku, kdy humbuk kolem pandemie kovidů konečně utichl, jsem publikoval článek o sotva zveřejněném projektu nazvaném „Rada pro inkluzivní kapitalismus“. (Foto: Youtube / Bloomberg)

Tato skupina, v jejímž čele stojí Lynn Forester de Rothschild, která se nyní zdá být veřejnou tváří nechvalně proslulé dynastie Rothschildů, je vyvrcholením desítek let různých globalistických agend, které dohromady představují konečný důkaz spiknutí „Nového světového řádu“.

Vzpomínáte, jak se říkalo, že globální vláda elitářů je paranoidní fantazie? Nuže, nyní je tento plán otevřeně přiznanou realitou.

CIC je úzce propojena s institucemi, jako je Světové ekonomické fórum, OSN a MMF, ale především jde o pokus o těsnější propojení všech těchto organizací se světem korporací v otevřeném projevu tajného spolčení. Skupina prosazuje šíření toho, čemu říká „kapitalismus zainteresovaných stran“ – myšlenku, že mezinárodní korporace mají povinnost podílet se na sociálním inženýrství a že jsou povinny (ve jménu vyššího dobra) manipulovat civilizací prostřednictvím ekonomických trestů a odměn.

Této agendy jsme byli svědky v akci během uzavírání covidů a spěchu s prosazováním očkovacích pasů. Tyto snahy by nebyly možné bez účasti velkých korporátních řetězců, které pracují ruku v ruce s vládami jednotlivých zemí a Světovou zdravotnickou organizací. Naštěstí tato strategie selhala, protože místní vlády a veřejnost se bránily.

Ošklivost kapitalismu zainteresovaných stran jsme viděli také v prosazování systémů hodnocení ESG mezi velkými společnostmi. Většina čtenářů je v tuto chvíli s ESG pravděpodobně obeznámena; jen mějte na paměti, že veřejnost tuto terminologii až do posledních dvou let neznala. Globalisté vyvíjejí pravidla ESG od roku 2005. Co je to ESG? Jak uvádí Klaus Schwab z WEF:

„Nejdůležitější charakteristikou modelu zainteresovaných stran dnes je, že sázky našeho systému jsou nyní zřetelněji globální. Ekonomiky, společnosti a životní prostředí jsou dnes vzájemně propojeny těsněji než před 50 lety. Model, který zde předkládáme, je proto ve své podstatě globální a stejně tak jsou globální i obě hlavní zainteresované strany.

…To, co bylo dříve považováno za externality při tvorbě národních hospodářských politik a rozhodování jednotlivých společností, bude nyní třeba začlenit nebo internalizovat do činnosti každé vlády, společnosti, komunity i jednotlivce. Planeta je tedy středobodem globálního ekonomického systému a její zdraví by mělo být optimalizováno při rozhodování všech ostatních zúčastněných stran.“

ESG mělo být nástrojem, který globalisté a vlády použijí k tomu, aby donutili společnosti k modelu kapitalismu zainteresovaných stran. Je to něco podobného jako čínský komunistický systém sociálního kreditu, ale spíše pro podniky než pro jednotlivce. Čím vyšší skóre ESG by společnost měla, tím větší přístup k půjčkám a vládnímu financování by měla (snadné peníze). Začal v roce 2005 a zaměřoval se na kontrolu klimatu (ovlivňování podniků, aby přijímaly uhlíkové kredity a daně). Do roku 2016 se z něj však stalo něco jiného; ESG široce přijalo probuzeneckou politiku včetně kritické rasové teorie, feminismu, trans ideologie, různých prvků marxismu atd.

To byla moderní ESG, kterou dnes všichni známe. Cílem bylo motivovat korporace, aby nepřetržitě bombardovaly veřejnost woke zprávami. Každý film, každý televizní pořad, každá kniha, každý komiks, každá dětská kreslená pohádka, každá reklama, každý výrobek, každá významná stránka sociálních médií, každá příručka pro zaměstnance, každá sociální interakce by byla kontaminována jedem woke propagandy. Nebylo by kam se schovat, nebylo by kam uniknout před tímto poselstvím. A na chvíli to fungovalo…

Odhalení ESG je možná jedním z největších triumfů alternativních médií. Byl to důkaz, že „wokifikace“ naší ekonomiky a společnosti není výsledkem nějakého hnutí občanských aktivistů nebo přirozeného vývoje civilizace. Ne, vše, co se probudilo, bylo zmanipulovanou agendou, astroturfovým hnutím, které si vynutily korporace a globalisté a ESG použily jako prostředek.

Jsem si jist, že s jistým zklamáním Lynn Forester de Rothschild nedávno na summitu B20 v Indii přiznala porážku ESG. I když Rothschild také naznačuje, že cílem bude nahradit termín „ESG“ něčím jiným, do čeho veřejnost není tolik zasvěcena. Jinými slovy, globalisté byli nuceni opustit ESG, ale budou i nadále hledat jiné metody, jak chytit společnosti do ulity krajní levice.

Pro globalisty je typické, že kdykoli jsou jejich projekty odhaleny, změní jejich značku, aby tak vyvedli veřejnost z omylu. Nemyslím si však, že tato taktika bude nadále fungovat. Výzkumníci jsou na dynamiku ESG fixováni a změna názvu nepomůže establishmentu vyhnout se kontrole.

Zajímavé je, že jsem zaznamenal dramatický posun globalistů směrem k defenzivnímu postoji namísto ofenzivního, který zastávali před několika lety. Mohu z toho vyvodit jen to, že se jim během covidu něco hodně pokazilo. V roce 2020 byli ve své rétorice nestoudní a v podstatě přiznali své záměry prosadit globální autoritářský systém. Nyní jsou ovčí a mnohem opatrnější ve věcech, které říkají.

Proto většinu poctivé diskuse o globalismu už nenajdeme ve výrocích WEF nebo v sálech davoských fór. Lidé jako Klaus Schwab ustupují do pozadí. O skutečné agendě se nyní diskutuje na obskurnějších akcích věnovaných změně klimatu, jako je B20 v Indii nebo Summit pro nový globální finanční pakt v Paříži, o němž jsem informoval v červenci. Na těchto akcích se globalisté cítí volněji a mohou mluvit o tom, co skutečně chtějí.

Jedním ze zajímavých komentářů Rothschildové na B20 bylo její tvrzení, že Bidenův „zákon o snižování inflace“ je jedním z nejlepších modelů pro motivovanou kontrolu klimatu. To potvrzuje to, co jsme již tušili: Zákon o snížení inflace nemá s inflací nic společného. Byl to spíše způsob, jak přesměrovat prostředky daňových poplatníků do státních dotací na zdanění uhlíku a zelené technologie. To znamená, že Rothschild a CIC chtějí diktovat globálnímu podnikání a nutit společnosti, aby přijaly politiku podobnou ESG s využitím bilionů dolarů z klimatických fondů (přesněji 7,5 bilionu dolarů ročně).

Podívejte se na to takto: Každá společnost, která se „dobrovolně“ přihlásí k používání méně efektivních zelených technologií a k prosazování klimatické ideologie, získá přístup k vládním dotacím – bude odměněna. Každá společnost, která odmítne přistoupit na tento plán, bude nakonec čelit vysokému zdanění, zatímco se bude snažit konkurovat svým dotovaným kolegům – bude nucena ukončit podnikání. V podstatě se jedná o rané stádium globálního komunistického/kolektivistického ekonomického režimu.

A zde se dostáváme k jádru problému.

Neexistuje žádný „inkluzivní kapitalismus“. Neexistuje žádný „kapitalismus zainteresovaných stran“. Neexistuje žádný „ESG“.

Změna klimatu jako existenční hrozba je fraška, stejně jako kovid nikdy nebyl legitimní hrozbou pro naprostou většinu lidí. Všechny tyto otázky představují kouř a zrcadla, způsob, jak odvést pozornost obyvatelstva od hlavního záměru – vytvořit totální finanční centralizaci v rukou několika vybraných elit.

Nejde o životní prostředí. Nejde o veřejné zdraví. Jde o ekonomiku.

Jejich konečným cílem je přesvědčit veřejnost, aby přijala ekonomické mikromanagementy.

Jakmile je ekonomika uzamčena v ideologickém vězení, kde jsou podniky nuceny k signalizaci ctnosti, jakmile může být přístup k soukromému obchodu odepřen hrstkou byrokratů spolupracujících s korporacemi, má pak establishment prostředky k diktování všech ostatních aspektů společnosti.

Naše chování, naše přesvědčení, naše zásady, naše morálka; všechno je k mání.

Pokud má totiž oligarchie moc rozhodovat o tom, zda vy a vaše rodina budete jíst, nebo hladovět, má pak moc donutit vás dělat cokoli, co chce.


Zdroj: alt-market.us