Maďarský premiér Viktor Orbán, který byl nedávno zvolen na páté čtyřleté funkční období, se během pondělní přísahy pustil do George Sorose a liberálního světového řádu. (Foto: Flickr)

V projevu před maďarským parlamentem Orbán hovořil o tom, jak překonal nepřízeň osudu a byl znovu zvolen, přestože proti němu fandily globalistické orgány, jako je EU, a mocní globalisté jako George Soros.

Budu se snažit být hoden této obrovské důvěry, která nemá v celé Evropě obdoby. Je k zamyšlení, že jsme zvítězili s největším náskokem v historii, a to v době, kdy veškerý lidský rozum naznačoval, že soutěžíme i na nejtěžším terénu. Maďarská levice a její mezinárodní spojenci, politici, finančníci a média se proti nám spojili. Řekněme to jasně: Brusel a George Soros také hráli o náš pád. Vyhrožovali nám, jak jen mohli. Není divu, že nás toto vítězství naplňuje elektrizující energií. Přátelé, nic není tak vzrušující, jako když se bezvýsledně střílí. Vyhráli jsme čtyřikrát za sebou, navzdory finanční krizi, globální pandemii, záplavě migrantů, a dokonce i válce, která ohrožovala – a ohrožuje – naši zemi. Taková série vítězství je v Evropě, a dokonce i v širším západním světě, neobvyklá; a rozsah vítězství je bezprecedentní.

Orbán v únoru 2018 navrhl zákon „Stop Sorosovi“, který zakazuje působení nevládních organizací vedených miliardářem a přirovnává je k sovětským propagandistům. O několik měsíců později Sorosova nadace Open Society Foundations zavřela své kanceláře v Maďarsku.

Maďarský premiér, který na začátku letošního roku získal podporu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, rovněž poznamenal, že odmítá „sebevražednou politiku“ ničící západní kulturu, včetně indoktrinace transsexuálů a „programu výměny evropské populace“.

Před očima se nám odvíjí obraz desetileté války. Bylo by dobré, kdyby tomu tak nebylo; východiskem však nemohou být naše přání, ale realita. My, Maďaři, na to musíme být připraveni a v této vřavě si musíme určit svůj směr a vytvořit svou vlastní politiku. Součástí obrazu válečného desetiletí, které nás čeká, budou opakující se vlny sebevražedné politiky západního světa. Jedním z takových sebevražedných pokusů, který vidím, je velký evropský program výměny obyvatelstva, který se snaží nahradit chybějící evropské křesťanské děti migranty, dospělými přicházejícími z jiných civilizací. Takto vnímám i genderové šílenství, které vidí jedince jako tvůrce své identity, včetně identity sexuální. A takto vidím program liberální Evropy, který opouští křesťanství a národní státy, jež dosud držely Západ pohromadě, a zároveň na jejich místo nic nestaví. Ten vidí svobodu v tom, že se jednotlivci odříznou od svých komunit, od svých rodin a zemí, přičemž zapomíná, že osamělý jedinec nemůže být nikdy svobodný, ale pouze osamělý.

Na jiném místě svého projevu se opět obrátil na genderové aktivisty s tím, že v Maďarsku „otec bude mužem, matka ženou a naše děti zůstanou samy“.

Bohužel, vážené poslankyně a vážení poslanci, je také pravda, že Brusel každý den zneužívá své moci a snaží se nám vnutit nejrůznější věci, které nám škodí a jsou nám cizí. V duchu hesla „žít a nechat žít“ jsme navrhli, aby existovala tolerance v oblasti migrace, genderu a – nejnověji – ropného embarga. Naše návrhy na vzájemnou toleranci byly odmítnuty. My však budeme i nadále bránit své hranice, nebudeme demontovat plot a nebudeme sem pouštět migranty. Budeme chránit naše rodiny, nevpustíme genderové aktivisty do našich škol a v Maďarsku bude otec mužem, matka ženou a naše děti zůstanou samy. Zasazujeme se o mír a bezpečnost v Maďarsku a nepřijmeme ekonomická opatření, která by zničila maďarské rodiny. Pokud je tomu tak, a je tomu tak, je jedinou otázkou, vážené poslankyně a vážení poslanci: Co děláme v Evropské unii?

Orbán také poznamenal, že jeho země bude i nadále podporovat sousední Ukrajinu ve válce s Ruskem, přestože Ukrajina pošlapává práva Maďarů a vměšuje se do jejich voleb, ale dodává, že by rád viděl „okamžité příměří a mírová jednání“.

V této válce byla Ukrajina napadena a Rusko je agresorem. Proto podporujeme Ukrajinu a zahájili jsme největší operaci humanitární pomoci v historii Maďarska. Proporcionálně jsme přijali největší počet uprchlíků a poskytujeme pomoc těm, kteří ji potřebují. Pomůžeme ukrajinským uprchlíkům. Ponecháváme nyní stranou skutečnost, že v minulosti byla Maďarům v Zakarpatí porušována jejich práva. A také necháváme stranou skutečnost, že ukrajinský prezident a jeho vláda otevřeně zasahovali do maďarské volební kampaně a podporovali naše protivníky. Přes to všechno se Ukrajinci mohou na Maďarsko a maďarskou vládu spolehnout.

Orbán uznal členství Maďarska v NATO, ale kritizoval tuto organizaci za to, že vede válku jménem nečlenské země.

Maďarsko je členem NATO. Maďarsko jsme do systému západní vojenské aliance přivedli v roce 1999. Naše politické společenství, moje vláda a já považujeme členství Maďarska v NATO za existenční otázku. Je to jistý bod, z něhož můžeme vycházet při budování maďarské bezpečnostní strategie. NATO je obranná aliance. Nesmí podlehnout pokušení provádět vojenské ofenzívy mimo území svých členských zemí. Nesmí se z obranné aliance změnit ve vojenskou válečnou alianci. NATO není Entente a nesmí se jí stát. Význam našeho členství v NATO nebyl nikdy tak zřejmý jako nyní, v době rusko-ukrajinské války.

Přislíbil také, že se Maďarsko nenechá zatáhnout do války:

Věci se vyvíjejí od špatných k horším. Rusové prohlásili válku za vojenskou operaci, kterou lze vést bez odvodů, a nepředpokládají tedy její konec; a Američané se rozhodli pro neomezené financování vojenské techniky a materiálu pro Ukrajinu prostřednictvím zákona o půjčce a pronájmu, jaký známe z druhé světové války. Dohromady to tvoří tu nejhorší možnou kombinaci. Válka v našem sousedství bude proto ještě dlouho pokračovat a zbraněmi v množství, které je pro zdravý rozum těžko pochopitelné. To bude pro Maďarsko představovat stálou bezpečnostní hrozbu. Nejdůležitějším úkolem příštího desetiletí bude zůstat mimo tuto válku a chránit mír a bezpečnost Maďarska. To nebude snadné, protože jsme pod obrovským mezinárodním tlakem. Podle mého názoru je každý, kdo dodává zbraně, již jednou nohou ve válce. My jsme na straně míru. Mír buduje, válka ničí. Proto chceme okamžité příměří a mírová jednání. A já vám slibuji, že budu stát za naším stanoviskem. NATO je jistou oporou, ale nebude bránit Maďarsko místo nás. V případě potíží tak může činit po našem boku, ale rozhodně tak nebude činit místo nás. Touha po míru a dobré úmysly samy o sobě nestačí. Pokud je armáda země slabá, pokud její vojáci nejsou schopni bojovat a pokud se její obyvatelé nechtějí bránit, pak bude tato země první, kdo bude napaden. Chcete-li se bránit proti drakovi, potřebujete vhodné prostředky. Tyto prostředky se nazývají maďarské obranné síly a nejnaléhavějším úkolem je posílit je a vytvořit z nich armádu schopnou skutečné obrany.

V dalších komentářích Orbán také označil Maďarsko za „křesťansko-konzervativní baštu západního světa“ a odmítl prosazování liberálního světového řádu Evropskou unií.

Maďarsko dnes není středem neobvyklé pozornosti západní veřejnosti kvůli svému obyvatelstvu, armádě nebo ekonomické síle. Důvodem této pozornosti je skutečnost, že Maďarsko se – vedle Polska – stalo poslední křesťanskou, konzervativní baštou západního světa. Náš způsob uvažování o světě a budoucnosti se liší od liberálního, globalistického hlavního proudu; a my budujeme svou zemi způsobem, který se liší od způsobu, jakým oni budují svou zemi. Možná budeme schopni žít vedle sebe – koneckonců věříme ve výhody konkurence. Brusel však dnes usiluje o absolutismus. Nebo spíše je dnes Brusel symbolem snahy o absolutismus a homogenitu. Politiku, národní správu – a dokonce i Evropu – si prý lze představit a praktikovat jen jedním způsobem. Každý, kdo nepochoduje v souladu, bude večer potrestán. Maďarsko se proti tomu bouří. Nenecháme se přivést na buben!

V konečném důsledku je Orbánovo znovuzvolení masivním odmítnutím globalistického establishmentu a dokazuje, že maďarský lid je ochoten postavit se nátlakovým kampaním EU a hájit své vlastní zájmy.

Zdroj: infowars.com