Čínská civilizace vznikla na úsvitu civilizačního vývoje lidstva jako zavlažovací říční civilizace. (Foto: Youtube)

Od těch dob se nepřetržitě rozvíjí – což je zhruba to samé, jako by dnes existovaly civilizace s nepřetržitým následnictvím od Sumerů nebo alespoň Babylóňanů nebo od egyptských faraonů. A to její vodohospodářské dědictví v ní už nikdy nepřestalo. Asi světově nejproslulejší staročínský filosof Lao-c‘ kromě jiných pořekadel o vodě tvrdil, že moudrá vláda řídí společnost v první řadě přes řízení vody. A vodohospodářství bylo v Číně vždy na předním místě, kdy např. dálkové plavební kanály se zdymadly se v ní stavěly už ve středověku.

I moderní Čína na této tradici staví a nikde na světě se nerealizuje tolik mohutných vodohospodářských projektů jako právě v ní včetně mohutných přehrad. A tak právě teď tři dny před grandiózními oslavami 100. výročí založení vládnoucí Komunistické strany Číny se spouští první dva bloky čínské hydroelektrárny Baihetan. Blahopřejný dopis tvůrcům zaslal při té příležitosti sám prezident země Xi a je opravdu k čemu blahopřát.

Ze všech na světě rozestavěných hydroelektráren je právě Baihetan největší. Každý z jejích bloků, kdy první dva se právě rozběhly, má instalovaný výkon 1 GW. U nás v ČR jsme tak trochu elektrárenská velmoc a instalovaný výkon všech našich elektráren dohromady obnáší něco přes 21 GW. Stály u toho davy včetně zapojených pracovníků, mávalo se národními vlajkami, tleskalo, skandovalo a jásalo.

Jde o jeden z největších projektů v programu, kdy řídčeji osídlený západ Číny s menším rozsahem průmyslu aj. ale se spoustou vody z vyšších poloh bude hydroelektrárnami zásobovat ohromně industrializované východočínské nížiny.

Tato přehrada je z mnoha hledisek světovým unikátem. Jde údajně o nejobtížnější projekt hydroelektrárny na světě, ve kterém se objevuje řada inovací, které ještě svět neviděl. Leží v podstatě na legendární čínské řece Yangtze, ovšem na jejím horním toku, kde se jí ještě říká Jinsha, na hranici provincií Sichuan a Yunnan.

Postavit tuto elektrárnu znamenalo překonat muka Tantalova. Stojí na místě, kde postavit přehradu slibuje možnost úžasného výkonu, ale pro stavební geology a zakládače staveb je to kvůli křehkému podloží noční můra a znamenalo to mj. vyhloubit a založit této stavbě gigantické základy.

Je to pro dnešní stavbaře asi taková výzva, jako byla pyramida pro starověké stavaře, a tak vyrostl monument v podobě 300 m vysoké hráze s největšími podzemními kavernami a vodními propustmi na světě. Bude po úplném zprovoznění pohánět 16 elektrárenských bloků, každý s instalovaným výkonem 1 GW, vyvinutými v Číně, kdy každý je 50 m vysoký a váží to, co Eiffelova věž, tj. 8 000 tun. Jeden tento generátor tedy za hodinu vyrobí tolik energie, kolik stačí čínské rodině na více než 400 let.

V reálném zatížení sítí se čeká, že ty generátory ročně vyrobí 62 miliard kilowatthodin, takže 15násobek toho, co vyrobí americká hydroelektrárenská chlouba Hoover Dam. Každoročně se tak ušetří nutnost vypustit 51 milionů tun uhlíkových emisí. Stane se tak druhou největší hydroelektrárnou po projektu Tří soutěsek.

Pěkným stavebním unikátem je samotné těleso přehrady. Nezasvěcenci se mohou přehrady jevit jako cosi tuhého a neměnného. Kdyby tomu ale tak bylo, skončilo by to špatně. Je to ve skutečnosti adaptivní konstrukce trochu se pořád přizpůsobující situaci včetně tepelných pnutí při změnách teplot, takže dosud se přehrady skládaly vždy z řady bloků, které jsou spolu něco jako sešity. Ale tato 289 m vysoká hráz z 8 milionů kubíků betonu je první „bezešvá“ přehrada na světě, která se umí přizpůsobit bez zbytečných pnutí, ač je z jednoho kusu. Také jde o nejodolnější přehradu na světě vůči zemětřesení.

První hydroelektrárna v Číně vznikla přes sto lety. Ale dlouho neběžela a pak dlouho trvalo, než se ji podařilo znovu rozběhnout. Ne snad kvůli technickým potížím, ale udržet ty zahraniční technologie v chodu vyžadovalo zahraniční odborníky a ti byli na tehdejší chudou Čínu drazí, a tak z ní utekli a elektrárna se zastavila. Nyní je však Čína největším budovatelem hydroelektráren na světě.

I když teď Číňané staví hydroelektrárny přímo sériově, právě tato pro ně byla docela oříšek. Postavit tu přehradu plánovali vždy, ale hledání průchodné cesty pro takovou stavbu se dost protáhlo. Stavební inženýři se při tom plánování pořád museli dohadovat se stavebními geology. Zkoumat podloží a upravovat zamýšlenou konstrukci. Bylo to nesmírně lákavé, ale vždy to narazilo na další potíže. A tak se plánování stavby se všemi studiemi a konstruktérskými pracemi protáhlo na 70 let. Je na tom vidět, jak jsou v Číně při hledání řešení velice trpěliví. A pak se rozběhla stavba, kdy od zahájení přípravných stavebních prací do pondělního rozběhnutí prvních dvou elektrárenských bloků to trvalo něco přes 10 let.

Gigantické stavby už od starověku vždy představovaly určité vysvědčení té které civilizace. Stavbou něčeho takového jako pyramidy v podstatě Starý Egypt v jistém smyslu realizoval „diplomový projekt“ vyspělé civilizace, který ho civilizačně posunul o kus dál. Když se nějaký takový projekt nezdařil, tak to naopak mohlo být pro civilizaci i osudné. Dosud se vypráví příběh o Babylóně, který propadl při své „diplomce“, když mu spadla Babylónská věž, až se z toho zhroutila říše. V naší fázi civilizačního vývoje to není zase o tolik jiné. A Čína je civilizace, která dnešní ekvivalenty někdejších pyramid zvládá velmi dobře. Je na ní tedy zřetelně vidět, že jde o civilizaci, která „seminárky“ a „zkoušky“ rozvíjející se civilizace zvládá velmi dobře. A to i v jiných věcech, např. při současné stavbě stálé kosmické stanice na oběžné dráze Země.

Čína ovšem nestaví žádné „Babylónské věže.“ Staví především spoustu velice užitečných infrastruktur, např. jako je tato hydroelektrárna nebo rychlostní železnice a další věci s vysokou návratností vložených investic.

Ve stejný den byl zprovozněn i mohutný most Tiaoshun v Zhanjiang, který propojuje v tzv. oblasti Velkého zálivu, tj. Hongkong a Macao a obojí s přilehlou pevninskou Guangdong, což je v Číně nejrychleji se ekonomicky a technicky rozvíjející oblast – snad bychom mohli říci určité rozšíření Hongkongu na pevninu.

A tři dny předtím jásali a tancovali Tibeťané, protože na jejich náhorní planinu byla postavena a zprovozněn první elektrická železnice propojující tibetskou metropoli Lhasu s městem Nyingchi.

Zdroj: globaltimes.cn