V posledních týdnech se hodně píše o klanových zločinech v německých městech, kterých se dopustilo několik velkých arabských rodů. (Foto: ilustrační)

V rozhovoru pro WELT šéf klanu Khalil hovoří o svých zkušenostech a tam také zazní jasné důkazy o tom, proč klany v Německu mohou být tak silné.

"Pojď sem, dostaneš tady peníze a za nic!", Zašeptal hlas z kazety během studené války. V té době poslal strýc tuto pásku svým příbuzným do Turecka, kteří tam našli útočiště před občanskou válkou v Libanonu. A tak celá rodina odešla do německého sociálního státu.

Do dnešního dne příjmy těchto klanových struktur, kromě příjmů z organizovaného zločinu,  pocházejí z německého sociálního systému. Spolkové a státní vláda zachraňují tyto zločinecké struktury příliš dlouho a stále si nepřipouštějí hlavní problém: Německo jako stát s bohatou sociální podporou je jako magnet pro migranty a model života.

Ti, kteří chtějí účinně bojovat proti klanovému zločinu, musí pokračovat v boji, podpořeném zákonem, proti klanům a omezit peněžní podporu státu. Sociální podvody a nelegální obchody by neměly být v Německu standardem.

Čísla jasně ukazují, co kritici hromadného přistěhovalectví předpověděli už před lety – migranti s islámským zázemím nepřispívají ,  jak se slibovalo,  ke zvyšování národního bohatství v jejich nových vlastech,  naopak. Ve Francii téměř polovina nezaměstnané mládeže jsou migranti.

Podle nejnovějších údajů OECD je 2,85 milionu mladých lidí ve věku 15 až 23 let bez práce, ani se nevzdělává. Přibližně 40 procent z nich jsou buď cizinci, nebo se narodili ve Francii a pocházejí z rodin s alespoň jedním přistěhovaleckým rodičem, uvádí Le Figaro.

Téměř 16 milionů mladých lidí ve Francii je v produktivním věku. Pro ně míra nezaměstnanosti přesahuje 18 procent.

V ostatních státech EU je situace podobná.  Údaje z OECD ukazují,  že i v zemích jako je Švýcarsko, Německo a Švédsko je míra zaměstnanosti mladých migrantů obzvláště nízká. Rodilá mládež je stále ochotnější vydělat si na svůj vlastní chléb.

Švédské město Malmö, kde sídlí největší počet migrantů ve Švédsku, má téměř dvojnásobnou nezaměstnanost, než je švédský průměr.
 
V Německu Spolková agentura práce (BA) v loňském roce uvedla, že migranti tvoří více než polovinu příjemců  programu "Hartz IV". Nejvyšší počet migrantů, kteří dostávají dávky, pochází původně ze Sýrie. Celkem 584.000 takzvaných Syřanů přijímá sociální pomoc.

Zdroj: pz.cz