Nové plány EU na posílení evropského obranného průmyslu a zvýšení vojenských schopností by mohly mobilizovat téměř 800 miliard eur, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. (Foto: Flickr)

V projevu na tiskové konferenci řekla: „Potřebujeme bezpochyby masivní nárůst obrany. Chceme trvalý mír, ale trvalý mír lze vybudovat pouze na síle, a síla začíná posílením sebe sama.“

Podle jejích slov EU navrhne poskytnout členským státům větší fiskální prostor pro investice do obrany a také 150 miliard eur ve formě půjček na tyto investice a bude usilovat také o mobilizaci soukromého kapitálu.

První reakce na Trumpovo pozastavení pomoci Ukrajině přišla od francouzského ministra pro Evropu Benjamina Haddada, který řekl, že trvalá mírová dohoda může vzejít pouze z bezpečnostních záruk.

Krok USA by mír ještě více oddálil, řekl ve francouzské televizi, „protože by jen posílil ruku agresora na místě – Ruska.

„Je třeba vyvinout tlak na agresora, kterým je Rusko,“ řekl.

Zdá se, že USA to tak nevidí a Evropa jako celek pociťuje chlad z tohoto nového postoje k Ukrajině a Rusku. Může Evropa zvýšit svou vlastní pomoc Ukrajině a posílit výrobu a výdaje na zbrojení, když její dlouhodobý spojenec již není považován za zcela spolehlivého?

Přesně to má za dva dny řešit mimořádný summit EU v Bruselu, na němž má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhnout komplexní plán.

A první ochutnávku dostaneme dnes ráno, kdy bude hovořit o „masivním posílení obrany“, které navazuje na současnou mantru EU „mír prostřednictvím síly“.

Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia se evropské výdaje na obranu v loňském roce zvýšily o 11,7 %, Evropa je však do značné míry závislá na schopnostech USA. Stále jsou však o polovinu nižší než výdaje USA, které činí 968 miliard dolarů (760 miliard Kč).

Problémem není jen zvýšení výdajů, ale i to, jak přimět země EU, aby koordinovaly své nákupy.

Zdroj: bbc.com