Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger znovu vyzval k urychlenému nalezení cesty k vyjednání urovnání války na Ukrajině a varoval, že celý svět je v nebezpečí, protože jaderné velmoci se blíží ke katastrofální přímé konfrontaci. (Foto: Flickr)

Slavný diplomat napsal pro nové číslo časopisu The Spectator esej s názvem „Jak se vyhnout další světové válce“, v níž se rozepsal o tom, že ambice jestřábů na Západě rozbít Rusko pravděpodobně rozpoutá jaderný chaos. „Blíží se čas navázat na strategické změny, kterých již bylo dosaženo, a začlenit je do nové struktury směřující k dosažení míru prostřednictvím vyjednávání,“ napsal Kissinger.

„Mírový proces by měl spojit Ukrajinu s NATO, ať už je vyjádřen jakkoli. Alternativa neutrality již nemá smysl,“ zdůraznil. Varoval, že pokračující pokusy učinit Rusko „bezmocným“ mohou vyústit v nekontrolovatelnou a nepředvídatelnou spirálu. Vyložil, že spolu s vytouženým „rozpuštěním“ Ruska by nastalo obrovské mocenské vakuum, z něhož by se vynořily nové hrozby pro celý svět, protože by se do něj vrhly větší mocnosti.

„Rozpuštění Ruska nebo zničení jeho schopnosti strategické politiky by mohlo jeho území zahrnující 11 časových pásem proměnit ve sporné vakuum,“ pokračoval Kissinger.

„Jeho soupeřící společnosti by se mohly rozhodnout řešit své spory násilím. Jiné země by se mohly snažit rozšířit své nároky silou. Všechna tato nebezpečí by byla umocněna přítomností tisíců jaderných zbraní, které z Ruska činí jednu ze dvou největších jaderných mocností na světě.“

Devětadevadesátiletý státník, který byl dlouho považován za kvintesenci národní bezpečnosti státu a zasvěcence vojensko-průmyslového komplexu, loni v květnu rozzlobil jiné jestřábí znalce a „zasvěcence“, když se ironicky odvážil navrhnout, aby Ukrajina byla ochotna uznat Krym jako podřízený Rusku a na oplátku by se ruské síly stáhly do svých linií před invazí 24. února. Již dříve se nechal slyšet, že „nebylo moudrou americkou politikou pokoušet se začlenit Ukrajinu do NATO“.

Kissingerův nejnovější návrh se již setkává s podobně ostrým odporem – a to i přesto, že jasně vyjádřil podporu militarizaci Ukrajiny. Největší kontroverze v novém Kissingerově článku jistě vzbudí následující řádky, v nichž navrhuje „referenda pod mezinárodním dohledem“ o sebeurčení na východních územích, která okupovalo Rusko a o která se i nyní intenzivně bojuje. Níže jsou uvedena Kissingerova slova:

„Tento proces zpochybnil původní otázky týkající se členství Ukrajiny v NATO. Ukrajina získala jednu z největších a nejefektivnějších pozemních armád v Evropě, kterou vybavila Amerika a její spojenci. Mírový proces by měl Ukrajinu spojit s NATO, jakkoli vyjádřeno. Alternativa neutrality již není smysluplná, zejména poté, co do NATO vstoupily Finsko a Švédsko. Proto jsem loni v květnu doporučil stanovit linii příměří podél stávajících hranic, kde 24. února začala válka. Rusko by se odtud vzdalo svých výbojů, nikoli však území, které obsadilo před téměř deseti lety, včetně Krymu. Toto území by mohlo být předmětem jednání po uzavření příměří.“

„Pokud se nepodaří dosáhnout předválečné dělící linie mezi Ukrajinou a Ruskem bojem nebo jednáním, mohlo by se využít principu sebeurčení. Referenda pod mezinárodním dohledem týkající se sebeurčení by mohla být uplatněna na zvláště rozdělujících se územích, která v průběhu staletí opakovaně měnila majitele.“

Kissinger dále zdůrazňuje, že „cíl mírového procesu by byl dvojí: potvrdit svobodu Ukrajiny a definovat novou mezinárodní strukturu, zejména pro střední a východní Evropu. V takovém uspořádání by nakonec mělo najít své místo i Rusko.“

Kritici i samotná Ukrajina Kissingerův plán jistě odmítnou, vzhledem k tomu, že nadhodil možnost referend pro ta sporná území, „která v průběhu staletí opakovaně měnila majitele“ [tj. zejména Donbas]. To již skutečně začalo, přičemž někteří jeho mírový plán přímo odmítají jako „bludný“…

Bezpochyby se také objeví výkřiky, že se Kissinger stal „prokremelským“, nebo dokonce obvinění, že byl tento starý diplomat „kompromitován“ Putinem.

Zejména proto, že se zdálo, že přímo apeloval na jestřáby ve Washingtonu a NATO, když napsal: „Pro některé je preferovaným výsledkem Rusko, které se válkou stane bezmocným. S tím nesouhlasím. Přes všechny své sklony k násilí Rusko po více než půl tisíciletí rozhodujícím způsobem přispívalo ke globální rovnováze a rovnováze sil. Jeho historická role by neměla být snižována.“

A následovalo varování před jadernou katastrofou na obzoru: „Vojenské neúspěchy Ruska neeliminovaly jeho globální jaderný dosah, což mu umožňuje hrozit eskalací na Ukrajině.“

Zdroj: spectator.co.uk