Evropská odborová konfederace zjistila, že v roce 2023 si více než 10 % Evropanů nebylo moci dovolit vytápět své domovy, a vyzývá, aby se akční plán EU pro cenově dostupnou energii zaměřil na účty domácností i na náklady průmyslu. (Foto: Flickr)

Podle analýzy údajů Eurostatu, kterou provedla Evropská odborová konfederace (EOK), Brusel sice energetickou krizi z roku 2022 zařadil do zpětného zrcátka, ale pro mnoho Evropanů nikdy neskončila.

V roce 2019 si téměř 30,8 milionu Evropanů nemohlo dovolit vytápět své domovy. Do roku 2023 toto číslo vystřelilo o více než 50 % na 47,5 milionu lidí.

Špičkové ceny energií se zmírnily, protože ruské plynovody byly po invazi na Ukrajinu v roce 2022 dotaženy a nakonec uzavřeny.

Účty za energie však zůstávají strukturálně vyšší než před rokem 2022 a mimořádná podpora ze strany vlád jednotlivých zemí byla postupně stažena.

Evropská komise má tuto středu zveřejnit svůj akční plán pro cenově dostupnou energii, jehož uniklá verze obsahuje kombinaci opatření ke snížení účtů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Zástupci zaměstnanců však chtějí, aby Komise šla ještě dál. Tajemník ETUC Ludovic Voet uvedl, že 363 000 lidí v Evropě každoročně umírá na chlad, a řekl, že plán Komise musí zahrnovat práci na „kontrole cen a vymahatelném zákazu odpojování“.

Tajemník ETUC Ludovic Voet uvedl, že 363 000 lidí v Evropě každoročně umírá na chlad, a dodal, že plán Komise musí zahrnovat „kontrolu cen a vymahatelný zákaz odpojování“.

Ani zaměstnanecký status není zárukou teplé domácnosti. Zástupci zaměstnanců však chtějí, aby Komise šla ještě dál.

Podle Evropského odborového institutu měla polovina lidí, kteří čelí energetické chudobě, zaměstnání. S odkazem na tato čísla vyzvala generální tajemnice ETUC Esther Lynchová k plnému provedení směrnice EU o minimální mzdě.

Zdroj: euractiv.com