Rok 2020 znamenal v jistém smyslu určitý předěl lidské historie. Zlom, jaký v minulosti obvykle přinášely světové války, teď asi přinesla světová pandemie COVID-19, která všechny vystavila těžké zkoušce a přinutila všechny k určitému restartu nanovo. (Foto: Flickr)

Zemí, kde ta pandemie vypukla, a která jí byla zpočátku značně postižena, byla Čína. Kupodivu ale málokdo se může s Čínou srovnat v úrovni, s jakou pandemii zvládla, s jakou zatím úspěšně brání jejímu návratu a s tím, jak rekonfigurovala a rozběhla svoji ekonomiku tak, že se stala jedinou z významných ekonomik světa, jež za tento rok vykáže růst, který v následujícím roce ještě zrychlí, přičemž u jiných významných ekonomik se ani v roce 2021 vzestup ekonomiky nad úroveň před pandemií ještě nečeká.

Čína vstupuje do nové rozvojové fáze

Rok 2020 je pro Čínu také významným milníkem celkového národního rozvoje. Čína totiž postupuje podle dlouhodobých rozvojových plánů, k jejichž naplnění se pak stanovují střednědobé pětileté plány. A první z těchto dlouhodobých pro 21. století byl rokem 2020 přes všechny potíže, jež se v něm vyskytly, se ho podařilo završit a z Číny se realizací tohoto plánu zvaného „Xiaokang“ stala „ve všech ohledech mírně rozvinutá společnost.“ Za posledních osm let se jí podařilo posledních 100 milionů v ní žijících lidí vytáhnout z chudoby, čímž daleko předběhla požadavky OSN na boj proti chudobě stanovené v jejich agendě Trvale udržitelného rozvoje 2030.

Od roku 2021 se rozbíhá nová fáze rozvoje, což je spojeno i s červencovými oslavami stého výročí založení Komunistické strany Číny, které mají být spojeny s přísliby nových nadějí v nové éře začínající 14. pětiletým plánem (2021-2025), jímž začne „dosahování dlouhodobých záměrů do roku 2035.“ I ty jsou začleněny do ještě delšího výhledu národního rozvoje do roku 2049.

V 15leté „Vizi 2035“ se klade důraz na to, že v zemi budou hrát rozhodující úlohu inovace, reálná ekonomika, silný domácí trh, kdy trhy mají dosáhnout vysoké míry otevřenosti, vitalizace venkova a ekologický rozvoj. O tom, jak Čína chce otvírat své trhy všem, kdo v ní chtějí férově svými produkty konkurovat a chtějí v ní investovat, jasně svědčí poslední podepsané smlouvy zemí Asijsko-pacifické oblasti a Investiční dohoda s Evropou.

Obecně jde o plány nikoliv jen na rozvoj domácí ekonomiky, nýbrž o plány na budování širokého nadnárodního rozvoje všech ekonomik, s nimiž Čína je nebo bude propojena, neboť úspěšný rozvoj Číny bez širokého tržního společenství harmonické spolupráce a sdílené prosperity touto spoluprací dosažené by čínské cíle dosažitelné nebyly a i obecně filosoficky takové společenství lidstva spolupracujícího na rostoucí prosperitě by Čína chtěla vytvořit.

Nemalou úlohu v tom má sehrát spolupráce Číny s rozvojovými zeměmi, kterým má co nabídnout, aby i ony dosáhly značného rozvoje. Čína je zemí, která se z úrovně rozvojové země se značnou mírou chudoby stala za historicky nadstandardně krátkou dobu prosperující a už rozvinutou společností. Má tedy s takovým rozvojem značnou zkušenost a má pro to vypracované ověřené postupy. Rozvojové země, např. v subsaharské Africe, kde je v současnosti spolupráce s Čínou asi největším tahounem tamního ekonomického rozvoje, se od ní tedy mohou v mnohém poučit a je pro ně nadějí, že v dohledné době ti, kdo s Čínou spolupracují, se stanou prosperujícími společnostmi. A je v zájmu Číny, viděném prizmatem jejího pragmatického i filosofického vidění, aby se všichni, se kterými spolupracuje, rychle rozvíjeli a hýbali tak prosperitou vpřed společně, pokud možno globálně, protože izolovaná prosperita je nesmysl.

Čína sama během 13. pětiletky předvedla řadu příkladů, jak lze sociálním a ekonomickým rozvojem zatím nerozvinutých území hýbat. Loni v listopadu, i přes pandemii, konečně odstranila chudobu ve svých posledních devíti nejchudších krajích, kdy všechny byl v jihozápadní provincii Guizhou.

Pandemie COVID-19 zasadila těmto cílům těžkou ránu, ale z nejhoršího je už asi venku a zbytek světa zírá na skutečnost, že i přesto si udržela na rozdíl od ostatních významných ekonomik růst. Čínské HDP se za první čtvrtletí propadlo o 6,8 procenta, ale ve druhém už narostlo oproti předchozímu o 3,2 procenta a ve třetím o dalších 4,9 procenta. Za rok 2020 by její HDP mělo překročit 100 bilionů yuanů (15,3 bilionů $), což je na hlavu přes 10 000 $, kdy ve skutečné paritě kupní síly je to ještě lepší, neboť směnných kurz yuanu je proti paritě kupní síly dost podhodnocen.

Rozvoj přináší prospěch celému světu

Hodnocení globální investiční banky Goldman Sachs ve její výzkumné zprávě tvrdí, že čínská ekonomika během 14. pětiletky zvýší svoji odolnost k vnějším nejistotám, kdy provede strukturální reformu svých odběratelských řetězců. Čína už se stala největší velmocí průmyslové výroby, kdy na tuto současnou „dílnu světa“ připadá 30 procent globální průmyslové výroby a trvá to již 10 po sobě jdoucích let.

List Xinhua uvádí, že poptávka čínských spotřebitelů roku 2019 přesáhla 6 bilionů $. Čína se brání tomu, aby se nechala dohnat k tržnímu protekcionismu a i přes zahraniční tlaky tento svůj spotřebitelský trh neustále otvírá a bude tak postupovat i nadále, jak slíbil prezident Xi v projevu na třetí Čínské mezinárodní výstavě importu 4. listopadu 2020, kdy slibuje, v tomto směru přijímá kroky, že její domácí spotřebitelský trh bude trhem přístupným světu, sdíleným se všemi a přístupným pro každého.

Číně se za 40 let podařilo stát se z rozvojové země špičkou v budování komunikačních technologií i poskytovatelem celosvětové globální navigace. 17. prosince se do ní vrátila měsíční sonda Chang’e-5 se vzorky hornin, na cestě k Marsu je průzkumná mise i s vozidlem ke zkoumání jeho povrchu.

Tento svůj rozvoj chce Čína budovat i nadále, a to v rámci celosvětového společenství vzájemně sdíleného prospěchu. Jak to řekl její prezident Xi v projevu k poslednímu Valnému shromáždění OSN: „To, co potřebujeme, je nahradit konflikt dialogem, donucení konzultací a hru s nulovým součtem vzájemným prospěchem. Potřebujeme rozšiřovat společné zájmy všech a budovat globální rodinu harmonie a spolupráce.“