Hubbleův vesmírný teleskop NASA a ESA zaznamenal rozpad komety C/2019 Y4 (ATLAS). Pořídil dosud nejdetailnější snímky procesu rozpadávání jádra komety. Snímky a informace o této události byly zveřejněny na webu NASA. (Foto: NASA)

Kometa C/2019 Y4 byla objevena 29. prosince 2019 robotickou přehlídkou oblohy ATLAS (Asteroid Terrain-impact Last Alert Systém) na Havajských ostrovech. Do poloviny března se její jasnost zvyšovala, a pak začala najednou slábnout.

Vědci předpokládali, že se jádro komety rozpadává na části. Tuto verzi potvrdil astronom amatér Jose de Queiroz, který 11. dubna vyfotografoval tři její jednotlivé fragmenty.

20. dubna Hubbleův vesmírný teleskop identifikoval 30 úlomků letících v ohonu kometového prachu. Když byl 23. dubna pořízen druhý snímek, bylo těch fragmentů již 25.

„Jejich vzhled se podstatně mění v průběhu dvou dnů, a do té míry, že bývá dost těžké porovnat body,“ uvádějí se ve zprávě pro tisk NASA slova Davida Jewitta, profesora planetologie a astronomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a vedoucího jednoho ze dvou týmů, které vyfotografovaly rozpad komety. „Nevím, jestli je to tím, že jednotlivé části září, odrážejí sluneční světlo a podobají se blikající světelné ozdobě na vánočním stromku anebo tím, že se různé fragmenty objevují v různé dny.“

Protože fragmentace probíhá rychle a nepředvídatelně, mohou vědci jen těžko soudit příčiny rozpadu C/2019 Y4 (ATLAS). Byl vysloven předpoklad, že se kometa rozpadává na kusy kvůli roztržení materiálu jádra pod vlivem vypařujících se plynů.

Protože se výron plynů z útrob komety zvyšuje, a dochází k tomu nestejnoměrně, zvyšuje se také rychlost otáčení jádra, což způsobuje jeho fragmentaci.

„Je to opravdu úžasné, jak proto, že jsou podobné události velmi působivé, tak i proto, že jsou dost vzácné. Většina fragmentů komet bývá obyčejně bez lesklá, aby je bylo možné uvidět. K událostem podobného rozsahu dochází jednou nebo dvakrát za desetiletí,“ říká vedoucí druhého týmu pozorovatelů Hubbleova teleskopu Quanzhi Ye z Univerzity státu Maryland.

V každém případě jsou to první pozorování, která umožňují detailně sledovat dynamiku rozpadu jádra komety, který probíhá dost rychle. Vědci mají za to, že pozorovaný proces může být jedním z hlavních mechanismů zániku komet, další pozorování C/2019 Y4 (ATLAS) ho umožní lépe prozkoumat.
„Další rozbor údajů z Hubbleova vesmírného teleskopu může ukázat, jestli může za rozpad právě tento mechanismus,“ podotýká Jewitt.

Rozpadávající se kometa se nacházela v době pozorování uvnitř oběžné dráhy Marsu ve vzdálenosti přibližně 145 milionů kilometrů od Země. Kometa, nebo přesněji řečeno její zbytky, se přiblíží k Zemi 23. května. Bude asi 115 milionů kilometrů od naší planety, o osm dní později proletí ve vzdálenosti pouhých 37 milionů kilometrů od Slunce. 

Zdroj:  nasa.gov