Afghánistán je i nadále pobouřen slovním útokem Trumpa, že americká armáda je schopna vyhrát táhlou válku během jednoho týdne, nechce ale příliš velké oběti mezi civilisty. (Foto: Flickr)
Američané však mlčí o tom, že při vpádu do jiných zemí nelitovali statisíců místních obyvatel. O těch nejkrvavějších válkách za demokracii se dozvíte z příspěvku Sputniku.
Nevydařená blesková válka
Americká armáda bojuje s Taliby v Afghánistánu už 18 let. Operace Trvalá svoboda začala 7. října 2001 – méně než měsíc po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Pentagon plánoval za podpory NATO svéráznou bleskovou válku: zlikvidovat v průběhu několika měsíců všechny extremisty, zajmout hlavy teroristické organizace Al Káida* odpovědné za teroristické útoky z 11. září a svrhnout režim hnutí Tálibán*, který kontroloval v té době větší část země. Americká vojenská mašinérie tam ale uvízla.
Operace Trvalá svoboda se změnila v nejdelší válku v dějinách USA. V Afghánistánu zahynuly tisíce místních obyvatel, téměř 2,5 tisíce amerických vojáků a přes tisíc vojáků mezinárodní koalice. Početní stav zahraničního kontingentu dosahoval až 140 tisíc lidí (v roce 2010).
CC BY 2.0 / U.S. NAVY/ LT. CHAD A. DULAC / HEADED HOME
Prapor amerických vojáků nastupuje do vojenského letadla
Od ledna 2015 vyhlásila Severoatlantická aliance v Afghánistánu novou misi – Rozhodná podpora. Jejím hlavním cílem je výuka a konzultování představitelů afghánských silových struktur. V současné době se nachází v Afghánistánu přibližně 14 tisíc vojenských příslušníků USA.
I když se nepovažuje tato operace za bojovou, místní obyvatelstvo kvůli ní stále trpí. Podle údajů OSN jen v roce 2018 zahynulo v Afghánistánu 3 800 lidí včetně asi 900 dětí a teenagerů. Přes sedm tisíc bylo zraněno. Zpráva uvaluje odpovědnost za útoky na protivládní síly, mnozí odborníci jsou ale toho názoru, že lidé umírají v důsledku nesprávných akcí amerických vojsk a jejich spojenců.
Američtí vojáci v Afghánistánu
Třeba síly koalice provádějí často letecké a raketové útoky na civilní objekty. Bojovníci se ukrývají často v obytných domech, nemocnicích a školách. Příslušníci NATO se v podobných případech neostýchají a ničí budovy spolu s bojovníky a místními obyvateli. A někdy se vojáci koalice vypořádávají s lidmi jen díky podezření ze styků s Tálibánem a stříli po desítkách Afghánců.
Je nutno poznamenat, že mise OSN zaznamenává ztráty mezi civilními obyvateli Afghánistánu až od roku 2009. Rok od roku jsou tyto ukazatele stále větší: jestliže v roce 2009 bylo zaznamenáno 5,9 tisíc mrtvých, v roce 2015 to bylo už 11 tisíc.
Krutí Charlieové
V době vojenské operace USA ve Vietnamu byla situace ještě horší. Američané tam ztratili asi šedesát tisíc vojáků, a při soustředěném bombardování a v důsledku použití chemických zbraní, napalmu, fosforových pum, a také v pozemních operacích USA zahynuly tři miliony Vietnamců.
Symbolem krutosti Američanů se stala jedna z částí Vietnamské války – tzv. masakr v My Lai. 16. března 1968 vojáci roty Charlie 1. praporu 20. pěšího pluku armády USA vtrhli do této malé vesnice a zahájili palbu na rolníky, kteří sklízeli rýži. Zabíjeli všechny bez rozdílu, nelitovali ani starce, ani děti. Ženy znásilňovali. Během několika hodin zemřelo 504 obyvatel ve vesnici My Lai.
© SPUTNIK / ANDREY VESELOV
Studna v My Lai
Příčina útoku nebyla ani přesně zjištěna – možná, že vojáci hledali štáb partyzánů. Podle jiné verze to byla pomsta za ztráty, které utrpěla den předtím rota Charlie. V každém případě byla vesnice úplně zničena a spálena.
Ve Washingtonu to všechno popírali. Později byly však zveřejněny fotografie jednoho z vojáků roty Charlie, a museli válečný zločin uznat. Byl ostatně odsouzen pouze jeden voják, a na zvláštní pokyn prezidenta Richarda Nixona odpykával trest doma.
Hromadná vražda civilních obyvatel americkými vojáky ve vietnamské My Lai 1968
Záminka se vždy najde
20. března roku 2003 pod záminkou pátrání po chemických zbraních vtrhly USA bez sankcí OSN do Iráku, aby svrhly Saddáma Husajna. Operace Irácká svoboda začala z Kuvajtu, kde byla soustředěna skupina ze 250 tisíc vojáků USA, Velké Británie a jejich spojenců, přes 700 letadel, 900 tanků a 700 obrněných vozidel.
© FOTO: PUBLIC DOMAIN/STAFF SGT. TREVOR MCBRIDE
Letadla koalice F-15E v průběhu operace Inherent Resolve
Proti Američanům stálo asi 400 tisíc iráckých vojáků. Techniku měly většinou zastaralou, sovětské výroby. Spojenci zaútočili okřídlenými raketami na strategické objekty a vládní úřady, a zahájili pozemní operaci. Už za měsíc největší irácká města padla, a 1. května 2003 oznámil George Bush ukončení vojenských akcí. Země rozdělená na několik zón upadla do mnohaletého chaosu. Partyzánská válka pokračovala až do roku 2011.
Koaliční vojska ztratila v této válce asi pět tisíc lidí. A přitom oběti mezi civilisty byly obrovské – podle informace Světové zdravotnické organizace jen v letech 2003 až 2006 zahynulo 150 až 223 tisíc Iráčanů. Miliony lidí přišlo o střechu nad hlavou, a humanitární situace v této zemi zůstává i nadále nestabilní.
© FOTO: LCPL ANDREW P. ROUFS, USMC / DEFENSE IMAGERY
První průzkumný prapor 1. divize námořní pěchoty USA v Iráku
Osud Balkánu
Dalším příkladem demokracie vnucované silou je operace USA v Jugoslávii. 24. března 1999 zasadila koalice NATO raketové a bombové údery Srbsku. Bombardování pokračovalo 78 dnů, systém vojenského a administrativního řízení byl zničen, a Jugoslávie se definitivně rozpadla.
Když ničili velké průmyslové a vojenské cíle, nezapomínali spojenci ani na civilní objekty. Denně vykonávalo letectvo až 300 bojových letů.
Město Novi Sad za bombardování NATO
Na Srbsko a Černou Horu shodili spojenci přes 21 tisíc tun výbušniny a zaútočili na více než 900 cílů. Přičemž se používaly také zakázané typy munice s ochuzeným uranem. Z neznámých důvodů byly pumy shazovány také na obytné čtvrti, tržnice a nemocnice.
Podle odhadů srbských úřadů při bombardování zahynuly asi tři tisíce lidí včetně 89 dětí. Bylo zraněno 12,5 tisíce lidí.
Zdroj: snews.com
