S věkem přicházejí zkušenosti. A se zkušenostmi přicházejí bolavá záda, unavené kosti a zvýšené riziko velkého množství nemocí. (Foto: Flickr)

Vědci se již dlouho snaží přijít na to, jak tyto bolesti v době našeho soumraku zastavit a zároveň nás přimět k delšímu a zdravějšímu životu.

Ačkoli je pravděpodobné, že pro lidi to ještě zdaleka není hotové, zdá se, že nová studie zkoumající dlouhodobé „částečné přeprogramování“ buněk u myší přinesla velmi zajímavé výsledky.

„Jsme nadšeni, že můžeme tento přístup využít v průběhu celého života ke zpomalení stárnutí u normálních zvířat,“ říká hlavní autor a vývojový biolog ze Salk Institute Juan Carlos Izpisua Belmonte. „Tato technika je u myší bezpečná a účinná.“

Tým zjistil, že tkáně v ledvinách a kůži myší byly „omlazeny“ – to znamená, že exprese genů, které způsobují zánět, buněčnou smrt a stresovou reakci, byly u léčených zvířat sníženy. Kůže byla dokonce schopna více se množit a méně se jizvit – což je opak toho, co se obvykle děje ve vyšším věku.

Navíc se zdálo, že se epigenetické hodiny zvířat – měřítko vzorců úrovně metylace DNA, které se připisují stárnutí – natočily zpět.

„Kromě řešení nemocí souvisejících s věkem může tento přístup poskytnout biomedicínské komunitě nový nástroj k obnově zdraví tkání a organismů tím, že zlepší funkci a odolnost buněk v různých chorobných situacích, jako jsou neurodegenerativní onemocnění,“ říká Izpisua Belmonte.

To je ještě daleko, protože tento výzkum byl zatím prováděn pouze na myších, ale léčba se zdá být bezpečná a dlouhodobě účinná a jednoho dne by mohla – hypoteticky řečeno – pomoci lidem odvrátit některé z nejhorších částí stárnutí, pokud se účinky skutečně podaří zopakovat u lidí.

Ve studii vědci experimentovali se čtyřmi dobře známými proteiny, které regulují expresi DNA – Oct4, Sox2, Klf4 a c-Myc – známými pod souhrnným názvem „Yamanaka faktory“ podle muže, který byl průkopníkem této techniky u kmenových buněk.

Ačkoli lze tuto techniku použít k přeměně dospělých buněk zpět na kmenové, současný tým již dříve ukázal, že ji lze použít i k „částečnému přeprogramování“ buněk, kdy je vrátí do mladistvějšího stavu, ale nestanou se opět zcela kmenovými buňkami.

Pokud by se totéž provedlo s dostatečným množstvím buněk v těle zvířete, mohlo by to potenciálně omladit tělesné hodiny celého organismu.

Když už to vědci věděli, chtěli se podívat, co se s těmito myšmi stane, když se Yamanakovy faktory budou aplikovat dlouhodoběji.

V novém výzkumu byly faktory použity třemi různými způsoby. První pokus byl krátký: jedné skupině byly faktory podávány po dobu jednoho měsíce, když jim bylo 25 měsíců (což odpovídá přibližně 80 letům u lidí).

U druhé a třetí skupiny byla léčba dlouhodobější. Jedna dostávala pravidelné dávky od 15 do 22 měsíců (což odpovídá věku 50-70 let u lidí) a druhá dostávala pravidelné dávky od 12 do 22 měsíců (věk 35-70 let u lidí).

U myší léčených pouze jeden měsíc se neprojevily žádné vlastnosti navracející věk, ale obě skupiny s delší léčbou vykazovaly známky omlazení bez zvýšeného rizika rakoviny nebo jiných zdravotních problémů.

„Celkově tato studie poskytuje provokativní náznaky, že dlouhodobé částečné přeprogramování je slibným zásahem, který by mohl obnovit a omladit funkce některých tkání,“ vysvětlují v doprovodném komentáři k výzkumu vědci Arianna Markelová a George Q. Daley z Bostonské dětské nemocnice, kteří se na studii nepodíleli.

„Pozoruhodné je zejména to, že částečné přeprogramování úspěšně vyvolává systémové transkriptomické, metabolomické a lipidomické změny a mění epigenetické hodiny. Pozorování těchto výsledků na normálně stárnoucím myším modelu navíc poskytuje další důkaz, že tento přístup může být prospěšný i mimo chorobné stavy.“

Ačkoli je tato metoda pravděpodobně vzdálena mnoho let od poskytnutí lidské „fontány mládí“, stále se jedná o vzrušující vývoj v oblasti vědy proti stárnutí, který by mohl jednoho dne pomoci zmírnit bolest a škody způsobené stárnutím.

Výzkum byl publikován v časopise Nature Aging.

Zdroj: sciencealert.com