Mezinárodní tým archeologů a lingvistů zveřejnil studii, která může zásadně přepsat dějiny lidské komunikace. (Foto: X)

Na artefaktech z doby kamenné, nalezených v jeskyních v regionu Švábská Alba (Swabian Jura) v jihozápadním Německu, byly objeveny opakující se sekvence symbolů – tečky, čárky, kříže a zářezy –, které vykazují statistickou složitost srovnatelnou s nejranějšími formami psaní, jako je proto-klinové písmo z Mezopotámie.

Klíčovým artefaktem je tzv. „zbožňující figurka“ z jeskyně Geißenklösterle, malá slonovinová destička z mamutího klu o velikosti přibližně 38 × 14 mm, datovaná na zhruba 38 000 let před současností.

Na jedné straně je vyřezán antropomorfní hybrid člověka a lva, na druhé straně sekvence zářezů a teček uspořádané do řad.

Podobné znaky se vyskytují na více než 260 artefaktech (figurky zvířat, flétny, nástroje) z období 43 000–34 000 let př. n. l., které patří k aurignacienské kultuře – jedné z prvních moderních lidí (Homo sapiens) v Evropě.

Studie publikovaná 23. února 2026 v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) analyzovala přes 3 000 vyrytých znaků na těchto objektech.

Výzkumníci z Univerzity v Saarbrückenu (včetně lingvisty Christiana Bentze a archeoložky Claudi Dutkiewicz) zjistili, že sekvence mají strukturované vlastnosti: např. kříže se objevují výhradně na nástrojích a zvířecích figurkách (nikoli na lidských), tečky nikdy na nástrojích, zatímco V-tvarové zářezy jsou nejčastější.

Tyto vzorce připomínají informační hustotu a pravidla raného proto-klinového písma z Mezopotámie (kolem 3500–3300 př. n. l.), které bylo dosud považováno za nejstarší známou formu psaní.

„Nejde o plnohodnotný jazyk s gramatikou, ale o systém sekvenčních symbolů, který sloužil k záznamu informací – možná počítání, kalendářní značení, vlastnické znaky nebo rituální účely,“ uvedla Dutkiewicz v rozhovoru pro Scientific American.

„Tato složitost naznačuje, že kognitivní předpoklady pro psaní existovaly u Homo sapiens v Evropě desítky tisíc let před Sumerem.“

Dosavadní rekord drželo sumerské klinové písmo z Uruku (kolem 3400–3100 př. n. l.), případně ještě starší proto-symboly z Blízkého východu. Nový objev posouvá počátky symbolického záznamu informací o více než 30 000 let zpět a ukazuje, že Evropa měla v paleolitu vyspělou symbolickou kulturu – mnohem dříve, než se předpokládalo.

Tento nález posiluje postavení Švábské Alby jako jedné z nejvýznamnějších lokalit raného umění a symboliky – UNESCO zde již eviduje několik jeskyní jako světové dědictví. 15 web pages