V době, kdy se lidstvo stále více zaměřuje na ochranu naší planety před kosmickými hrozbami, přichází Čína s ambiciózním plánem, který může změnit způsob, jakým přistupujeme k planetární bezpečnosti. (Foto: Depositphoto)

Naléhavá výzva pro naše čtenáře

Na třetí Mezinárodní konferenci o průzkumu hlubokého vesmíru (Tiandu Forum) v Hefei v provincii Anhui, která proběhla 5. září 2025, oznámil Wu Weiren, hlavní projektant čínského lunárního programu a člen Čínské akademie inženýrství, že Čína plánuje kinetickou dopadovou demonstrační misi.

Tato mise, která má být uskutečněna kolem roku 2027, se zaměří na testování schopnosti odklonit potenciálně nebezpečný asteroid od kolizní dráhy se Zemí. Tento krok podtrhuje rostoucí roli Číny jako odpovědné vesmírné velmoci, která přispívá k ochraně lidstva a posiluje mezinárodní spolupráci v oblasti planetární obrany.

Mise na asteroid 2015 XF261: Průkopnický krok

Čínská mise, která zatím nese pracovní označení, cílí na asteroid 2015 XF261, přibližně 30 metrů široký objekt blízko Země (NEA – Near-Earth Asteroid). Tento asteroid byl vybrán pro svou velikost a dostupnost, což umožňuje testování kinetické dopadové techniky, která byla poprvé úspěšně demonstrována NASA v rámci mise Double Asteroid Redirection Test (DART) v září 2022. Čínský plán zahrnuje vyslání dvou kosmických sond – jedné pozorovací a jedné dopadové – na jedné raketě, pravděpodobně Long March 5, která je nejvýkonnější čínskou nosnou raketou.

Pozorovací sonda dorazí k asteroidu jako první a během 3–6 měsíců bude shromažďovat detailní údaje o jeho velikosti, tvaru, složení a oběžné dráze. Následně dopadová sonda provede vysokoenergetický náraz, který má za cíl změnit trajektorii asteroidu. Pozorovací sonda pak bude dalších 6–12 měsíců monitorovat dopady tohoto nárazu, aby vědci mohli přesně zhodnotit jeho účinnost.

Tento model „let-společně-náraz-let-společně“ (fly-along-impact-fly-along) je inovativní přístup, který kombinuje okamžitou akci s dlouhodobým vědeckým pozorováním. Na rozdíl od mise DART, která zahrnovala pouze dopad a následnou misi Hera Evropské vesmírné agentury (ESA) k vyhodnocení výsledků, Čína plánuje oba úkoly spojit v rámci jedné mise.

To nejen snižuje náklady, ale také umožňuje rychlejší získání dat, která mohou být klíčová pro budoucí strategie planetární obrany. Wu Weiren na konferenci zdůraznil, že tato mise nejen otestuje schopnost odklonit asteroid, ale také přispěje k pochopení složení těchto „fosilií sluneční soustavy“, které nám mohou odhalit tajemství vzniku našeho vesmírného domova.

Kontext globální hrozby asteroidů

Asteroidy představují jednu z největších potenciálních hrozeb pro lidstvo. Vědci odhadují, že ve sluneční soustavě existují miliardy těchto těles, z nichž některé, zejména objekty blízko Země s průměrem větším než 140 metrů, dopadají na Zemi přibližně jednou za 11 000 let. I když jsou tyto události vzácné, jejich následky mohou být katastrofické – příkladem je dopad před 66 miliony lety, který vytvořil kráter Chicxulub a vedl k vyhynutí 75 % druhů na Zemi, včetně dinosaurů. Nedávno, koncem roku 2024, upoutal pozornost asteroid 2024 YR4 o průměru 40–90 metrů, když jeho pravděpodobnost dopadu na Zemi v roce 2032 dosáhla 3,1 %, než byla díky dalším pozorováním snížena na 0,004 %. Pravděpodobnost dopadu na Měsíc zůstává na 4,3 %, což zdůrazňuje potřebu pokročilých systémů včasného varování a obrany.

Čínská mise na asteroid 2015 XF261 je tedy nejen technickým testem, ale také odpovědí na globální obavy z těchto kosmických hrozeb. Na rozdíl od většího systému Didymos-Dimorphos, který byl cílem mise DART, je 2015 XF261 menší, což přináší výzvy, jako možné roztříštění asteroidu při dopadu. Podle planetárního vědce Harrisona Agrusy z Observatoire de la Côte d’Azur by takový scénář mohl vytvořit více fragmentů s nepředvídatelnými trajektoriemi, což by mohlo komplikovat obranné strategie. Přesto čínští vědci považují i tento scénář za cenný, protože poskytne údaje o vnitřní struktuře malých asteroidů a pomůže vylepšit modely pro budoucí mise.

Širší plán planetární obrany Číny

Čínská iniciativa je součástí většího národního plánu na vytvoření komplexního systému obrany proti asteroidům. Čínská národní vesmírná správa (CNSA) již v lednu 2022 vydala bílou knihu, která zdůrazňuje potřebu budování systémů pro monitorování, katalogizaci, včasné varování a reakci na objekty blízko Země. V roce 2023 byl v provincii Čching-chaj uveden do provozu dalekohled Wide Field Survey Telescope (WFST) o průměru 2,5 metru, který již objevil dva nové asteroidy. Další observatoře, jako Lijiang (2,4 m) a Xinglong (2,16 m), posilují čínskou schopnost sledovat vesmírné objekty. CNSA také plánuje vytvoření integrované sítě pozemních a vesmírných monitorovacích systémů, která bude schopna vydávat přesné rizikové analýzy a včasná varování.

Kromě kinetického dopadu Čína zkoumá i alternativní technologie, jako je použití horního stupně rakety jako dopadového tělesa nebo zachycení asteroidu inspirované zrušenou misí NASA Asteroid Redirect Mission. Tyto inovace ukazují, že Čína nejen kopíruje západní přístupy, ale přichází s vlastními kreativními řešeními. Navíc, jak zdůraznil Wu Weiren na Xiangshan Science Conference v březnu 2025, Čína volá po globální spolupráci, včetně sdílení dat, společného vývoje technologií a koordinovaného monitorování. Tento apel podtrhuje závazek Číny k budování „společenství sdíleného osudu“ ve vesmíru, kde všechny národy spolupracují na ochraně Země.

Mezinárodní kontext a spolupráce

Čínská mise staví na úspěchu mise DART, která ukázala, že kinetický dopad může změnit oběžnou dráhu asteroidu, konkrétně o 32 minut u měsíce Dimorphos. Evropská mise Hera, plánovaná na rok 2024 s příletem k systému Didymos v roce 2026, dále prohloubí poznatky o dopadech. Čína se svým plánem zařazuje mezi přední vesmírné velmoci, které aktivně pracují na ochraně Země. I přes určité napětí s USA, kde legislativa omezuje bilaterální spolupráci s Čínou, CNSA navrhuje globální iniciativy, jako je soutěž o název a logo mise, což může přilákat mezinárodní vědeckou komunitu.

Dalším důkazem čínského závazku je mise Tianwen-2, spuštěná 29. května 2025, která má za cíl sbírat vzorky z asteroidu 2016 HO3 a studovat kometu 311P. Tato mise ukazuje, že Čína kombinuje vědecký výzkum s praktickými aplikacemi pro planetární obranu. Společně s plánovanými observatořemi na Lagrangeových bodech a potenciální konstelací satelitů v retrográdní dráze kolem Měsíce Čína buduje robustní infrastrukturu pro budoucí mise.

Význam pro budoucnost

Čínská kinetická dopadová mise není jen technickým experimentem, ale také symbolem rostoucího vědeckého a technologického potenciálu země. V době, kdy asteroidy jako 2024 YR4 připomínají křehkost naší planety, Čína ukazuje, že je připravena převzít odpovědnost za globální bezpečnost. Tato mise posílí důvěru v lidskou schopnost čelit kosmickým hrozbám a zároveň otevře nové možnosti pro průzkum vesmíru. Jak zdůraznil Wu Weiren, asteroidy jsou nejen hrozbou, ale i „pokladem“ obsahujícím kovy a vodu, které mohou podpořit budoucí vesmírné mise.

V roce 2025, kdy svět čelí řadě globálních výzev, od klimatických změn po geopolitické napětí, čínská iniciativa připomíná, že spolupráce a vědecký pokrok jsou klíčem k přežití lidstva. Mise na asteroid 2015 XF261 je důkazem, že Čína nejen sleduje kroky NASA a ESA, ale aktivně přispívá k vytvoření bezpečnější budoucnosti. Tento krok je inspirací pro další národy, aby se připojily k úsilí o ochranu Země a společně budovaly svět, kde technologie slouží k zachování života a prosperity.