Velké společné rusko-čínské vojenské cvičení, které je popisováno jako bezprecedentní co do rozsahu, vyvolalo v Pentagonu poplach. (Foto: Flickr)

Vzhledem k tomu, že se odehrálo u Aljašky, což přimělo USA vyslat do stejných vod čtyři válečné lodě a letecké prostředky, což je samo o sobě velmi vzácný krok značného rozsahu.

Cvičení nejmocnějších jaderných soupeřů Washingtonu bylo v deníku The Wall Street Journal označeno za „největší takovou flotilu, která se přiblížila k americkým břehům“ v nedávné historii, ale nikdy nevstoupila do amerických teritoriálních vod.

Odhalili to představitelé americké obrany v nedělní ranní zprávě WSJ, která podrobně uvádí, že „jedenáct ruských a čínských lodí se plaví v blízkosti Aleutských ostrovů“, a dále: „Lodě, které nikdy nevstoupily do amerických teritoriálních vod a od té doby je opustily, byly stínovány čtyřmi americkými torpédoborci a letouny P-8 Poseidon.“

Jeden z analytiků a kapitán námořnictva ve výslužbě citovaný ve zprávě uvedl, že se jednalo o „historicky první“ a „vysoce provokativní akci“ – zejména na pozadí zuřící války na Ukrajině a rostoucího napětí na Tchaj-wanu. Flotila se minulý týden přiblížila k Aljašce, ale od té doby ji opustila, uvedli američtí představitelé.

Aljašský senátor Dan Sullivan (R) v nedělním rozhovoru pro Fox News uvedl, že představitelé Kongresu byli minulý týden informováni Pentagonem, když čínské a ruské lodě hlídkovaly.

Vysvětlil to: „Ať už žijete na Aljašce jako já, nebo na východním pobřeží Spojených států, velmi rozsáhlá hladinová operační skupina mezi našimi dvěma hlavními protivníky, která sonduje velmi blízko břehů Spojených států, je znepokojující.“

„Jen to utvrzuje tuto myšlenku, že jsme vstoupili do nové éry autoritářské agrese vedené diktátory v Pekingu a Moskvě, kteří jsou stále agresivnější,“ dodal a nasadil jestřábí tón. Nezmínil se však o velmi pravidelných amerických námořních a leteckých hlídkách nedaleko pevninské Číny, jakož i v Tchajwanském průlivu – poněkud paralelně s kroky, které nyní činí Čína a Rusko v blízkosti Aljašky. Peking se pravděpodobně domnívá, že pouze „odpovídá“ na předchozí námořní provokace USA v místech, jako je Jihočínské moře.

Obě strany soupeření při provádění takových „výhružných“ společných cvičení a flotil obvykle zdůrazňují, že takové hlídky probíhají pouze v mezinárodních vodách. Pentagon se pravidelně chlubí svými operacemi „svobody plavby“ na čínském dvorku.

Reakce Pentagonu na tuto čínsko-ruskou provokaci však byla něčím, co senátor Sullivan označil za stejně bezprecedentní, vzhledem k tomu, že do aljašských vod bylo rychle vysláno několik amerických válečných lodí:

„Výrazně jsme to posílili. Čtyři americké torpédoborce a letecké prostředky, P-8, které sledovaly a monitorovaly tuto rozsáhlou rusko-čínskou operační skupinu poměrně zblízka. Takže to je významné zlepšení,“ řekl Sullivan. „To je velká námořní síla, která zde demonstruje americké odhodlání.“

V posledních letech, dokonce výrazně před ruskou „speciální operací“ na Ukrajině, která přivedla NATO a Moskvu na pokraj přímé války, již čínské a ruské námořnictvo zvyšovalo koordinovanou aktivitu v místech, jako je Japonské moře a v blízkosti japonských ostrovů, proti čemuž Tokio protestovalo jako proti neoprávněnému vniknutí.

Společné rusko-čínské námořní manévry v Medvědím moři poblíž Aljašky se konaly i v letech 2021 a 2022, ale nikdy ne v takovém měřítku, jak je nyní popisován tento čerstvý incident. Zdá se, že jde o projev Putinova a Siova slibu „přátelství bez hranic“ – poprvé formulovaného blíže k začátku války na Ukrajině. Obě země napínají svou vojenskou sílu kousek od severoamerického kontinentu.

Zdroj: wsj.com