Prezident Rumen Radev obvinil Ukrajinu, že „trvá“ na vedení války, kterou proti ní zahájilo Rusko. Řekl to v pátek novinářům. (Foto: Flickr)

„Ukrajina trvá na tom, že bude pokračovat ve vedení této války, ale účet platí celá Evropa,“ řekl prezident.

Jedná se o novou tezi hlavy státu o válce. Doposud Radev vyzýval Bulharsko, aby zastávalo postoj „neutrality“.

Ruská armáda zahájila nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu koncem února 2022. Od té doby Radev hájí postoje blízké postojům Kremlu. Často používá slovo „konflikt“ místo „válka“ a je proti tomu, aby Kyjevu byly posílány zbraně na obranu. Je také proti hospodářským sankcím vůči Rusku.

Zelenskyj se před kamerami hádal o válce s bulharským prezidentem

Radev vyzývá k jednání mezi Kyjevem a Moskvou a k mírovému řešení války. Naposledy se tak stalo během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Sofii na začátku měsíce. Zelenskyj tehdy hájil stanovisko Kyjeva, že mírové řešení války neexistuje. Jedním z hlavních požadavků Ukrajiny na mír je úplné stažení ruských sil ze všech okupovaných ukrajinských území, což Rusko odmítá.

Evropa a Západ hájí stanovisko, že Rusko se musí okamžitě a bez podmínek stáhnout z celého území Ukrajiny.

„Naši vládci se nás zuřivě snaží přesvědčit, že zasíláním vojenské pomoci zvyšují naši bezpečnost, naopak. Tento konflikt se prohlubuje, obětí přibývá,“ dodal Radev.

Bulharsko, které je členem NATO a Evropské unie, již dvakrát poslalo Ukrajině vojenskou pomoc. První zásilku poslala Radevem jmenovaná přechodná vláda, která k tomu byla zavázána rozhodnutím Národního shromáždění.

Pravoslavný kněz běžel ke koloně se Zelenským a proklínal jej

Spojenci Kyjeva dodávají zemi vojenskou pomoc od začátku války. Opakovaně prohlašovali, že jejich cílem je, aby se Ukrajina dokázala bránit bez zapojení dalších zemí a aby agresor přestal útočit na další evropské země.

Tuto tezi hájil i premiér Nikolaj Denkov. Podle něj podpora Kyjeva „vzdaluje nebezpečí, které by mohlo vzniknout, kdyby se věci pro Ukrajinu nevyvíjely dobře“.

Denkov se v pátek vyjádřil i k nedávným Radevovým výrokům, když uvedl, že „Ruská federace je nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou pro bezpečnost členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a také pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru“.

„Moje otázka zní, kdy měl náš prezident nějaký názor – když podepsal tyto citáty, nebo když dnes opakuje nějaké ruské řeči, které nemají nic společného s tím, co členové EU a NATO prezentují jako stanovisko,“ řekl Denkov. „Bulharským národním zájmem je zastavit válku tím, že Rusko stáhne svá vojska z Ukrajiny, Ukrajina se stane členem NATO a my vybudujeme své obranné kapacity v plném souladu s regionálními plány, které NATO přijalo ve Vilniusu.“

Protestující v Bulharsku demolují budovu EU a vyjadřují nespokojenost

Radev rovněž uvedl, že je „nejvyšší čas začít o válce uvažovat střízlivě a objektivně“.

„Bohužel právě v těchto kritických dobách nemají bulharští vládci vlastní myšlení, názory a postoje. Měly by velké členské státy ve Vilniusu prohlásit, že urychlený vstup Ukrajiny do NATO je v tuto chvíli naprosto nepřijatelný, aby naši vládci konečně začali měnit svůj postoj,“ dodal Rumen Radev.

Bulharsko svůj postoj ke vstupu Ukrajiny do NATO nezměnilo. Krátce před summitem NATO ve Vilniusu přijal parlament prohlášení, které podporuje vstup do aliance, ale až po skončení války. Ostatní členové NATO to rovněž odmítají, dokud je válka v aktivní fázi.

Zdroj: svobodnaevropa.bg