S tím, jak se budeme vymaňovat z pandemie, očekávejte, že budeme čím dál více slýchat o Velkém restartu a o znovuvybudování světa jako lepšího. (Foto: Flickr)

Sice to zdaleka nemůže vést k těm snům o životě s nízkou spotřebou uhlíku, ale taková fantazie jak z komiksů předá globální elitě ještě daleko větší moc.

Ten Velký restart (reset) je termín, který nějakou dobu přetřásá většina Západních neo-liberálních politiků, co se ho lačně chytili. Ve skutečnosti to dost často u uvážlivého pozorovatele i bez řádného vysvětlení bije do očí jako něco na způsob placené reklamy.

Co to ale přesně je? Tento termín získal na prominenci v červnu 2020 při 50. výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) čili Davosu. Původně ho nadhodil princ z Walesu, než ho do své filosofie přešil zloduch anti-utopických sci-fi Klaus Schwab, zakladatel a výkonný předseda WEF.

Ten Velký restart se týká plánu na přebudování světové infrastruktury ‚udržitelným způsobem‘ v návaznosti na ekonomické zpustošení pandemií Covid-19 a na zavedení globální smlouvy o prevenci budoucích pandemií, čili jak se to popisuje formálněji, „vybudování robustnější mezinárodní zdravotní architektury, která ochrání budoucí generace.“ Pokud jste někdy už slyšeli nějaké lidi mluvit o tom „znovuvybudování světa jako lepšího“, tak tím mluvili o Velkém restartu.

Na onom Velkém restartu je snad nejznepokojivější, jak to sice značně připomíná ten současný režim, jen navíc ještě s PŘIDANOU globalizací. Většina toho, co je stanoveno v tomto plánu zahrnuje oslabení národních hranic a autonomie jednotlivých národů ve prospěch čehosi, co je spíše „vládou nad celým univerzem“. Jako obvykle se v tom rychle vytrácí Západní střední třída, která musí to břemeno nést na svých bedrech, spolu s tím, jak je její svoboda dále oklešťována, aby se splnily kvóty na aktivismus rozdmychávaný korporátními médii.

I přesto mnoho světových vůdců, bezpochyby očarovaných, aby se podvolili, Schwabovou chmurnou garderobou ve stylu super-zlosyna z Jamese Bonda jeho magnificence Blofelda, s Velkým restartem souhlasilo včetně Borise Johnsona, Emmanuela Macrona, Angely Merkel, Kyriakose Mitsotakise, Marka Rutteho, Pedro Sáncheze, Erny Solberg a Volodymyra Zelenského. Podle Johna Kerryho v tom jede i administrativa Joe Bidena.

Ale ten obecný souhlas Západních vůdců je naprosto typický pro jakoukoliv agendu, kterou zastává NATO, OSN či WEF. I když má takový edikt či zákon sice jen emocionální náboj, ale politicky je vágní a zcela impotentní, je však navržen jedním z těchto subjektů, z nichž každý připomíná bandu podlých globálních pomahačů, co hned naklušou a postupují jako prodejci pojistek, tak se naši bezpáteřní politici hned seřadí, aby předvedli tu nejhorlivější poddajnost.

Zpravidla to vypadá, že jejich řešení pro jakýkoliv konkrétní problém týkající se vědy nebo životního prostředí se prováže s iniciativami za práva LGBTQ, rovnost na pracovišti a otevřené hranice a s jinými nijak nesouvisejícími záležitostmi sociální spravedlnosti. Vypadá to ale, že jakékoliv cíle, které mají, tak nějak pochází z jediného zdroje, nebo s sebou nesou to samé řešení, bez ohledu na příčinné souvislosti nebo důsledky. Tudíž se jednotná reakce na globální pandemii záhadně rovná také aktivismu za práva trans-osob.

Jejich vlastními slovy: „Žádná jednotlivá vláda nebo multilaterální agentura nemůže tuto pandemickou hrozbu řešit sama. Musíme být společně lépe připraveni předpovídat, provádět prevenci, detekci, vyhodnocování pandemií a efektivně na ně vysoce koordinovaným způsobem reagovat.“

Existuje i spousta dalších svět převracejících tužeb projevovaných Schwabem a jeho nohsledy, které jsou buď nejapné, nebo hrozivé. Jen považte: „Rozestup mezi tržní hodnotou a tím, jak si čeho cení lidé, se bude sbližovat,“ a „chceme věnovat větší pozornost vědeckým expertům. Nikdo nemůže „sám sebe izolovat“ od klimatické změny, a tak je třeba, abychom jednali už dopředu a postupovali v solidaritě.“ Probíhá tolik rozhovorů o prosazení „spravedlivějších a rovnějších příjmů.“

Mezinárodní smlouvy mají vždy tendenci být o koncentraci moci. To je pro realisty jedno z pravidel života, jelikož není úniku z mocenské dynamiky záležitostí lidstva. Skutečné problémy často nemají řešení pocitově vnímané jako dobré. Často vyžadují ‚řešení, která znějí tak, že není jasné, o co jde,‘ to ale nezní pěkně ve formulaci korporátních záměrů. Všechny takové iniciativy, jako Velký restart (reset) s sebou nesou postupnou ztrátu autonomie jednotlivých národů, jelikož jejich pravomoci přijímat rozhodnutí se přenáší na mezinárodní beztvářné diktátory pravidel.

O tom bezpochyby globalisté fantazírují už hodně dlouhou dobu, je tu ale klíčová otázka: uvědomují si vůbec, co dělají, nebo ne?

Prozatím to vypadá, že jejich úžasně koordinovaná reakce na pandemii není nic jiného než nucené celosvětové očkování pro VŠECHNY. Podle samotného Klause Schwaba: „Dokud nebudou všichni očkovaní, nikdo nebude v bezpečí.“ Na což účastnící se vůdci neo-liberálního světa unisono přikyvovali a jednohlasně ujišťovali o své mantře, že je to: „Globální veřejné blaho.“

Schwab, ač vypadá jako nemorální majitel nevěstince se sexuálními otrokyněmi v Kublajchánově Šang-tu, je ve skutečnosti upečen ze stejného těsta, jako váš typický technokrat z EU. Jeho nápady nejsou jakkoliv tvořivé, jsou ve skutečnosti vyčpělé a tuctové a i zkoumání jeho kariéry ukazuje, že se od 70. let nijak nezměnily. Neustále kázal tu samou věc jako zaseklý gramofon.

Schwab věří, že můžeme dosáhnout ekologická řešení, aniž bychom nějak přetvářeli kapitalismus, když v rámci mezinárodního systému vytvoříme soustavu smluv o „vzájemné odpovědnosti a sdílených závazcích, transparentnosti a kooperaci.“ K jeho nápadům patří ‚etický kapitalismus‘, v němž externality budou držet na uzdě ‚etičtí zainteresovaní‘, jimž se budou korporace zodpovídat, přičemž všechny ty elity a systémy zavedené v současném systému budou pohodlně pokračovat jako dosud. To je směrný plán Světového ekonomického fóra, který se za 40 let skoro nezměnil.

A výsledek? Zelená technokracie s předpokládaným mandátem od aparátu ‚etických zainteresovaných‘ z WEF, tj. celosvětová pavučina organizací vládnoucí pomocí vyhrožování pandemií a uhlíkovou zkázou. Žádná část společnosti nebude mít výjimku z ediktů ‚podle této nové globální smlouvy‘.

Webová stránka Velkého restartu vyhlíží tak trochu jako reklama na moderní kolektivní bydlení. To vypadá, že se staví jako nízko-uhlíkový život snů (bez ztráty moderního pohodlí) pro zženštilé hipstery. Člověk se může podívat na tu degenerovaně vyhlížející neo-liberální mládež často se ohánějící hodnotami LGBTQ+ zrovna tak jako celkovou naléhavostí ohledně uhlíkové stopy.

Jsou tam odkazy na web eko-neziskovky Adbusters, tvůrce hnutí Okupace Wall Streetu. Přestože jsou WEF a Davos ve skutečnosti čistě elitářskými institucemi, tak se jejich webové stránky stylizují, jako by šlo o lidový městský aktivismus. V jejich bílých knihách je spousta trapných symbolů jako kombinace zelené a duhové vlajky s retardovanými slogany jako ‚zdravíme tě, zoomová královno!‘

Schwab mluví o záměru Velkého restartu jako o „Čtvrté průmyslové revoluci,“ přičemž tu první poháněla voda a pára, druhá zavedla velkovýrobu a ta třetí elektronickou automatizaci. Ta čtvrtá rozostří hranice mezi „fyzikální, digitální a biologickou sférou.“

V tomto čarodějném klobouku magického pokroku uvádí „věci jako umělá inteligence, robotika, internet věcí, autonomní vozidla, 3-D tisk, nanotechnologie, biotechnologie, materiálová věda, skladování energie a kvantové počítače.“

To zní jako optimismus z komiksu, jelikož takové technologie nejsou nijak čisté a ve skutečnosti nemají nic společného s odstoupením od industrialismu nebo s něčím takovým. Navíc strojní učení, robotiku, dotykové obrazovky a další pokročilé technologie uváděné jako ‚vše-měnící‘ nepoužívá ani 9% firem. Ten kapitalismus zainteresovaných jakožto koncept nijak nevysvětluje, proč zrovna on by měl být blbu-vzdorný, a půjde ho volně interpretovat jako něco ve stylu Silicon Valley nebo konglomerátů dodavatelských řetězců.

A drahokamem v koruně optimismu Velkého restartu musí být víra, že příchod umělé inteligence změní všechno pozitivně, a to zase bez jakýchkoliv specifikací, že to vytvoří nový nízko-uhlíkový svět.

To vypadá v nejlepším případě, že to jsou iluzionistické šarlatánské triky, dětská korporátní fantazie vyfabrikovaná izolovanou partičkou spekulantů. V nejhorším případě je to záměrný úchvat moci nikomu se nezodpovídajícími mezinárodními agenturami a skrytými oligarchy.

Každopádně je to falešná utopie za cenu soukromí a autonomie, kterou nám podstrkují kšeftmani s ojetými kárami, kteří si myslí, že jsou princové.

Podrobný český článek o tom, jak to globální korporativistické spiknutí, jehož součástí je WEF (Davos): „Globální veřejno-soukromé partnerství“. Jaký vliv má na naše životy?