Spojené státy a západní spojenci zvyšují tlak na Turecko, aby přijalo Švédsko do NATO. Začalo to pondělním telefonátem prezidenta Joe Bidena, který tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál ke znovuzvolení prezidentem. (Foto: Flickr)

Erdogan v telefonátu údajně zopakoval přání své země získat více stíhaček F-16, na což Biden reagoval, že USA chtějí, aby Ankara upustila od svých námitek proti švédské žádosti o členství v NATO.

„Mluvil jsem s Erdoganem. Erdoganovi jsem poblahopřál. Stále chce na něčem pracovat, pokud jde o letouny F-16. Řekl jsem mu, že chceme dohodu se Švédskem, tak ji uzavřeme. A tak budeme opět ve vzájemném kontaktu,“ řekl Biden novinářům o telefonátu.

Biden byl dotázán, zda spolu hovořili o vstupu Švédska do NATO, na což odpověděl: „Tuto otázku jsem s ním nadnesl. Příští týden o tom budeme mluvit více.“

Švédsko podalo svou žádost společně s Finskem, a zatímco Finsko bylo od té doby formálně přijato do západní vojenské aliance, vstup Švédska stále není uzavřen vzhledem k tomu, že Maďarsko a Turecko nadále uplatňují právo veta. Turecko zejména požadovalo, aby Švédsko potlačilo disidentské kurdské skupiny a aktivisty, kteří ve Švédsku našli útočiště.

Turecko rovněž požádalo Stockholm o vydání hledaných osob, ale zdá se, že mnoho z těchto případů se týká pouze svobody projevu, což znamená, že Švédsko nemůže právně zakročit. Ankara v reakci na to požaduje, aby Švédsko aktualizovalo své zákony.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nyní v návaznosti na výzvu Bidena a Erdogana zvyšuje jménem administrativy tlak a v úterý prohlásil, že „nastal čas“ přijmout Švédsko.

„Z pohledu Spojených států je nyní čas dokončit přistoupení Švédska,“ řekl Blinken. „Znovu opakuji, že podniklo velmi významné kroky k řešení velmi legitimních obav a myslím, že z hlediska vlastní kvalifikace pro členství bylo od prvního dne způsobilé.“

Podle Financial Times spolu obě záležitosti, tedy program modernizace F-16 a stažení veta Turecka vůči švédskému vstupu, skutečně souvisejí, nikoli však oficiálně:

Bidenova administrativa rovněž uvedla, že Ankaře by měly být modernizované stíhačky F-16 poskytnuty „co nejdříve“. A ačkoli Blinken tvrdil, že administrativa tyto dvě otázky nespojila, zároveň připustil, že někteří američtí zákonodárci tak učinili.

Americký prezident Joe Biden v pondělním telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem tyto dvě záležitosti nepřímo spojil.

Švédský premiér Ulf Kristersson mezitím v deníku Financial Times napsal, že Švédsko adekvátně reagovalo na obavy Turecka v otázkách boje proti terorismu. Uvedl, že jeho země jako dodala „poslední část“ dohody s Ankarou, vzhledem k tomu, že ve čtvrtek vstupuje v platnost nový protiteroristický zákon.

Nastal čas vážně zvážit žádost Švédska o členství v NATO. Pouze (ruský prezident) Vladimir Putin může něco získat z toho, že Švédsko zůstane mimo NATO,“ tvrdil Kristersson. Zdá se, že politická dynamika v této otázce skutečně nabírá na obrátkách, a přesto se Erdogan – nyní nově zvolený na další pětileté funkční období a s mandátem – dlouhodobě ukazuje jako nevypočitatelný a občas neústupný.

Zdroj: euronews.com