Není pochyb, že prezident Putin nejenom pozastavil smlouvy s USA, ale současně si nechal otevřené dveře. Otvor dveří ale naplnil podmínkami, které se při pečlivém studiu rovnají výzvě a ultimátu. Při srovnání dění ve světě, v Evropě a některých státech EU, jak ho popisují západní masová média, se změnami v chování především občanů mladého a středního věku, které mohu pozorovat jak na Západě, tak i na Východě, s tím málo co vím, se mi nabízí otázka:


není možné, že si lidé přejí změnu i za cenu zničení, protože si neuvědomují, že neví nic o tom, co přijde po zničení? Konflikt mezi USA a Ruskem se totiž dostává na úroveň, na které se může stát pro vůdce obou atomových velmocí nekontrolovatelným.

Co se týče Sýrie, dohody o příměří, spolupráci USA s Ruskem apod. není nic nového co psát. Všichni rozumní vědí, že USA uzavírají smlouvy, pak je narušují nebo ruší, aby zanedlouho opět uzavřely novou. Prohlášení o odstoupení Washingtonu od spolupráce s Ruskem, a poslední reakce Ruska, včetně pozastavení smlouvy o zpracování plutonia, o spolupráci v atomovém a energetickém sektoru s USA, zákaz prodeje raketových motorů RD-180 a další, dokazují nutnost začít vidět svět jinak.

Není pochyb, že prezident Putin nejenom pozastavil smlouvy s USA, ale současně si nechal otevřené dveře. Otvor dveří ale naplnil podmínkami, které se při pečlivém studiu rovnají výzvě a ultimátu, podobnému tomu, se kterým se USA setkali před 155 roky. V roce 1861 dostaly USA ultimátum od Velké Británie, které se ale podstatně odlišuje od současného ultimáta prezidenta Putina. 1861 se jednalo o případ s lodí RMS Trent. Kapitán svévolně narušil mezinárodní námořní právo během občanské války v USA, arestoval občany na neutrální půdě britské lodě. Ultimátum Velké Británie neznamenalo ponížení nebo urážku USA. Přesto USA splnily podmínky ultimáta jen částečně. Podmínky návratu Ruska ke smlouvám představují podle mého ale první historické ponížení USA s pravděpodobně dalekosáhlými následky. První reakce z US Department: tragédie. Proč?

Putin dnes nepožaduje žádnou omluvu, žádné vysvětlení nebo propuštění ruských občanů z amerických věznic. Zcela jasně ale požaduje zrušení všech sankcí ve vztahu k Rusku, kompenzaci nejenom za sankce proti Rusku, ale i za proti-sankce Ruska, zrušení zákona Magnitského, podstatné snížení vojenské přítomnosti USA ve východní Evropě, zřeknutí se konfrontační politiky s Moskvou a další.

Jinými slovy:

1) Putin požaduje kapitulaci USA v prvním komplexním boji současné tzv. hybridní války, abych použil název, na který si veřejnost zvyká.

2) Putin ukazuje světu, především EU, že s USA je možné mluvit ještě tvrději, než oni sami mluví s druhými, včetně asymetrických spojenců, přátel a sluhů.

3) Putin ukazuje, že se blíží červená čára urážení jeho osoby a ruského lidu, při jejímž překročení se medvěd staví na zadní a ukazuje svoji velikost a sílu. Připomínám, že v přírodě v takové situaci slabší mizí. Proto nedochází k boji se silnějším medvědem.

K ultimátu a praktickému ponížení USA došlo po následujících dvou prohlášeních USA:

1) mluvčí US Department si dovolil prohlásit, že Rusko může začít s odvozem pytlů plných trupů svých vojáků ze Sýrie, a že se mohou uskutečnit teroristické útoky v ruských městech.

2) Pentagon se krátce po prohlášení mluvčího US Department nechal slyšet, že je připraven provést preventivní jaderný útok na Rusko.