Čínský prezident Si Ťin-Pching se během jednání na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu pustil do amerického prezidenta Baracka Obamy. Pokusy Američanů zasahovat do suverenity Číny ve sporu o vlastnictví ostrovů v Jihočínském moři označil vůdce Číny za nepřijatelné, uvedla RT.
Si Ťin-Pching poukázal na to, že „Čína bude pevně hájit svoji suverenitu a práva v Jihočínském moři". Doplnil, že Čína „respektuje a chrání svobodu plavby i letů, ale neumožní využití tohoto práva, jako záminky k poškození své suverenity a zájmů země".
USA se snaží podniknout kroky, které povedou k oslabení rostoucího vliv Číny v jihovýchodní Asii jako celku a zvláště na pobřeží Jihočínského moře. Za tímto účelem byly v oblasti posíleny hlídky amerických válečných lodí a zvýšil se letecký průzkum. To vše se děje na pozadí častých společných cvičení USA a jejich spojenci v regionu. Kromě toho čínskou nespokojenost vyvolávají USA protiraketovými komplexy THAAD na území Jižní Koreje. V reakci Čína umístila na největším z Paracelských ostrovů Woody, který je příčinou mezinárodního napětí, své rakety „země – vzduch“ jako doplněk k tam již přítomnému vojenskému letectvu.
Není poprvé, co se hlava ČLR dramaticky vyjádřila na adresu současného amerického prezidenta a kritizovala jeho politiku. V roce 2014 Si Ťin-Pching řekl, že NSA a další americké zpravodajské agentury musí zastavit slídění vůči řadě čínských úřadů a firem.
Na ostrovy v Jihočínském moři, nad nimiž Čína převzala kontrolu v roce 1974 a od té doby je považuje za své území, si dělají nároky také Vietnam a Tchaj-wan. Souostroví se skládá ze 130 neobydlených ostrovů, ve vzdálenosti od Číny 230 km. Geopolitický význam souostroví spočívá v tom, že se nachází na křižovatce mnoha obchodních cest v regionu.
Napětí mezi Čínou a Spojenými státy kvůli ostrovům v Jihočínském moři probíhá již delší dobu. Například v říjnu loňského roku byl americký velvyslanec v Pekingu povolán na ministerstvo zahraničních věcí Číny. Musel podat vysvětlení v souvislosti s vplutím amerického torpédoborce USS Lassen do okruhu 12 námořních mil od Spratlejských ostrovů, které jsou nárokované Čínou, Brunejem, Vietnamem, Tchaj-wanem, Filipínami a Malajsií. Čína označila tyto akce „mimořádně nezodpovědné".
