Syn tureckého prezidenta Bilal Erdogan obviněn v Itálii z praní peněz

Pravidelní čtenáři jsou bezpochyby obeznámeni s Bilalem Erdoganem. Bilal je synem tureckého diktátorského presidenta Recep Tayyip Erdogana, který je na pokraji rozpoutání III. světové války invazí do Sýrie, během toho, co by se určitě stalo zkázonosnou snahou podpořit síly rebelů a uchovat pro ně koridor Azaz, tj. poslední zásobovací trasu pro opozici, která je opevněná v tom, co představuje poslední baštu konečné obrany v Aleppu.

Erdoganova rodina se dostala pod mikroskop ruského ministerstva obrany s příchodem rozhodnutí Ankary sestřelit koncem listopadu na syrské hranici ruský Su-24. „Jaký brilantní rodinný podnik!“ poznamenal o tureckých vazbách na podloudné pašerácké operace Islamistického státu ruský náměstek ministra obrany Anatolij Antonov.

Prostě řečeno, existuje spousta důvodů věřit, že turecká vládní strana AKP a Erdoganova rodina jsou komplicové při podloudném prodeji ropy nejen od Massouda Barzaniho a iráckých Kurdů, nýbrž i od Islamistického státu.

Jak ropa ISIS, tak ropa z Erbilu jsou technicky „nezadokumentované“ a uvažte, že „ti teroristé“ produkují jen kolem 45 000 barelů denně oproti 630 000 barelům denně prýštícím od iráckých Kurdů, takže je pro Islamistický stát snadné, aby se v tom ten produkt „ztratil“ jako zaokrouhlovací chyba, kterou to je.

Někteří ale říkají, že Bilal Erdogan je přímo zapojen do zpřístupňování trhů pro ropu ISIS přes turecký přístav Ceyhan, kde počty tankerů vždy záhadně vzrostou při významných s ropou spřažených událostech včetně těch u Islamistického státu.

Bilal vlastní maltézskou lodní společnost, která je téměř určitě zapojená do přepravy ropy ukradené z Iráku (a ano, leda by to bylo od iráckých Kurdů, kteří tvrdí, že jejich státnost je legitimní, ale i tak tu ropu prozatím stejně kradou Bagdádu), a tu pak dodává na ropné trhy.

Nebudeme tu připomínat ten příběh celý, jelikož si můžete celé to povídání přečíst v článcích uvedených výše, ale pobavilo nás, když jsme zjistili, že Bilala Erdogana teď vyšetřují italské úřady kvůli praní peněz. „Prokurátoři v Bologni zahájili vyšetřování finanční činnosti Bilala Erdogana, 35, který v současnosti v tomto městě žije se svou rodinou, když tu studuje na doktorát na pobočce John Hopkins University,“ hlásí The Telegraph s dodatkem, že „vyšetřování bylo zahájeno poté, co Murat Hakan Uzan, podnikatel a politický oponent rodiny Erdoganů, předložil italským úřadům podezření z praní peněz.“ Zde je více:

Pan Uzan, který je teď ve Francii v exilu a tvrdí, že byl Erdoganovým režimem perzekuován, tvrdil, že Bilal Erdogan si v Itálii ukládá peníze, protože v této zemi vidí potenciální útočiště pro případ, že by mu doma nastaly problémy.

Bohatý podnikatel pan Uzan podal u prokurátorů v Bologny trestní oznámení, v němž presidentova syna obviňuje z obcházení italských finančních zákonů tím, že přiváží velké částky peněz, aniž by je hlásil úřadům.

Podezření z praní peněz vyšetřuje bolognská veřejná šéf-prokurátorka Manuela Cavallo. Volání do její kanceláře zůstala bez odpovědi.

Unikly odposlechnuté telefonní hovory, na nichž mluví dva lidé, údajně president Erdogan a jeho syn, a je slyšet, jak diskutují o tom, jak se zbavit velkých peněžních částek.

K rozhovorům údajně došlo v prosinci 2013, tj. v den, kdy byli zadrženi synové tří vládních ministrů jako součást rozsáhlého vyšetřování korupce.

Turecká vláda trvá na tom, že byly vyfabrikovány. Jak president, tak jeho syn popřeli jakékoliv pochybení.

Bilal, který je jedním ze čtyř dětí presidenta Erdogana, má komerční zájmy v lodní dopravě a v ropných tankerech.

V prosinci jej a jeho rodinu Rusko obvinilo, že profituje z ilegálního pašování ropy z území držených v Iráku a Sýrii Islamistickým státem.

Bilalovi advokáti nejsou připraveni to komentovat. „Nemám, co bych k tomu řekl,“ sdělil Giovanni Trombini, jeden z Bilalových právníků. „Souzení by mělo probíhat u soudu, ne v tisku.“

Pravda.

Ale toto je soud veřejného mínění a my čtenáře vybízíme, aby své soudy uvedli dolů. Jen přitom pamatujte na zlobu v Bilalově luku…