To se některým líbit nebude. Školní prospěch je závislý na rodinných hodnotách – překvapivé zjištění sociologů

Petrohradští sociologové došli k šokujícím závěrům, když odhalili, jaké faktory v rodině a v okolí dítěte nejvíce ovlivňují jeho prospěch. Odborníci mezinárodních srovnávacích studií PISA (Programme for International Student Assessment) a TIMSS (Trends in Mathematics and Science Study) tvrdí, že „děti z rodin s vyšším rodinným kulturním kapitálem vykazují lepší výsledky ve vzdělávání“. Ovšem skupina sociologů pod vedením Olgy Sačavové, kandidátky jazykových věd, absolventky programu ‚Řízení vzdělávání‘ Vysoké školy ekonomické (v Petrohradu), již prvními výsledky odmítla názor o závislosti prospěchu dítěte na úrovni kultury a rodinného příjmu.

Ukazuje se, že ani úroveň kultury, ani domácí komfort, ani množství knih na policích, ani dostatek peněz na doučování, nemají přímý vliv na prospěch dítěte.

Mnohem větší vliv na školní prospěch má … komunikace s babičkami a dědečky, rodinné hodnoty, rodinné oslavy a osobní spokojenost a profesní seberealizace rodičů.

Vědci byli šokováni tím, že nejvýznamnější se ukázaly faktory, kterým dosud nikdo nevěnoval pozornost.

Ukazuje se, že 50% jedničkářů a dvojkařů bydlí společně s prarodiči. Přitom není důležité, kde děti píší domácí úkoly – jestli na kuchyňském nebo na psacím stole. Také není důležité, jestli žijí ve společných, nebo samostatných bytech: v nepříliš vhodných společných bytech, kterých je ve starých čtvrtích Petrohradu stále dost, jsou výborní i slabí studenti zastoupeni stejně.

Ovšem 40% slabých studentů se vůbec nestýká s prarodiči.

V rodinách 73% jedničkářů je více než 200 knih, ale 75% rodin slabých studentů také říká, že jejich rodinná knihovna čítá 100 knih.

Rodiny 5% výborných a 6% slabých studentů mají velké knihovny.

V nízkopříjmových rodinách s příjmem do 5000 rublů (~2000 Kč) měsíčně na osobu bylo více studentů výborných, než slabých. Z těchto rodin bylo 26% slabých a … 30% výborných studentů!

Takřka stejný počet výborných a slabých studentů (25% a 21%) pochází z rodin s příjmem přes 20 000 rublů na každého člena rodiny.

Zato zjevně vysoký počet výborných a nadprůměrných studentů – 67% v základních školách a 73% na středních školách – žije v rodinách, kde se vždy slaví rodinné oslavy.

Ve většině rodin slabých studentů se rodinné oslavy konají zřídka, nebo se nekonají vůbec.

Sociologové si všimli pevné závislosti: čím vyšší je příjem domácnosti, a čím nižší je úroveň rodinných oslav, tím slabší je hodnocení dítěte. A naopak, čím vyšší je úroveň rodinných oslav ve vztahu k příjmu rodiny (průměrný nebo dokonce nízký), tím lepší jsou výsledky studentů!

Peníze investované do doučování a kurzů nepřinášení výsledky v podobě dobrých známek, pokud chybí plnohodnotné společenské vztahy rodičů a dětí v rodině.

Zajímavá je skutečnost, že 56% rodičů výborných a nadprůměrných studentů pracuje, podle svých slov pro seberealizaci a jejich práce je uspokojuje. Pokud se týká slabých studentů, jejich rodiče, podle svých slov v 80% případů pracují „kvůli penězům“.

„Na školní prospěch dítěte na všech stupních vzdělávání mají přímý vliv rodinné hodnoty“, říká Olga Sačavová. „Čím důležitější jsou pro rodiče vztahy uvnitř rodiny, čím vyšší hodnotu má pro rodiče rodinný život školáka (s tím souvisí vztahy se staršími příbuznými), čím větší pozornost rodiče věnují vztahům uvnitř rodiny, tím lepší školní prospěch dosahuje jejich dítě. Dobře postavené vztahy uvnitř rodiny ukazují na psychologickou způsobilost rodičů. Proto je lze označit za klíčový faktor určující prospěch dítěte.“

A ještě jedna překvapující závislost: čím více jsou rodiče spokojeni se svým životem, bez ohledu na materiální úroveň, tím úspěšněji se vzdělávají jejich děti.

Takže bavte se s příbuzenstvem, pořádejte doma svátky, mějte rádi svou práci, s radostí přijímejte svůj život, takový jaký je a vaše děti se budou dobře učit!

Překlad: Juraj Václavík

Zdroj: politikus.ru

[quote align="center" color="#999999"]