Podrobné vyšetření – poznámka redaktora Global Research: Tato pronikavá zpráva nezávislého ruského žurnalisty Marata Musina rozmetává lži a fabrikace Západních médií. Zpráva se zakládá jak na chronologii událostí, tak i na tvrzeních očitých svědků. V Houle byly zmasakrovány celé provládní rodiny. Teroristé sloučení s profesionálními žoldnéři nebyli pro-vládní milice, jak na to na nás valí ten chorus mainstreamových médií, byli to z větší části žoldnéři a profesionální zabijáci operující pod záštitou sebou samotnou vyhlášené Svobodné syrské armády (FSA):

„Když rebelové uchvátili dolní kontrolní bod ve středu města umístěný vedle místního policejního oddělení, začali s razií na všechny rodiny loajální k úřadům v sousedních domech, včetně starců, žen a dětí.

Bylo zabito několik rodin Al-Sayedovců, včetně 20 malých dětí, a rodina Abdula Razaka.

Lidé byli pobíjeni noži a stříleni z bezprostřední blízkosti. Ty povražděné předvedli OSN a mezinárodní komunitě jako oběti bombardování syrské armády, což je čímsi, co nepotvrzují žádné známky na jejich tělech.“

Apelujeme na své čtenáře, aby po této zprávě šli i dále a ve větší šíři. Masakr v Houle se bez jediného ždibce důkazů svaluje na syrskou vládu. Cílem není jen izolovat Sýrii, nýbrž vypracovat si záminku a ospravedlnění k vedení R2R humanitární války proti Sýrii.

Je kriticky důležité zvrátit, ten příval válečné propagandy, která zneužívá mrtvých civilistů jako záminky k vedení války, i když smrt těm civilistům nepřinesla vláda, nýbrž profesionální teroristé operující pod patronací US-NATO podporované Svobodné syrské armády.

 

Michel Chosudovsky, Global Research, Montreal, 1. června 2012

O víkend 25. května 2012 v asi 2 h odpoledne zaútočila velká skupina bojovníků na město Al – Hula v provincii Homs a uchvátila jej. Al-Hula sestává ze tři čtvrtí: sídliště Taldou, Kafr Laha a Taldahab, z nichž každá byla dříve domovem 25-30 tisíce lidí.

Útok na město přišel ze severovýchodu od skupin banditů a žoldnéřů v počtu možná až 700 lidí. Tito militanti přišli z Ar-Rastanu (brigáda al-Farouk ze Svobodné syrské armády vedená teroristou Abdul Razak Tlassem v počtu 250 lidí) z vesnice Akraba (vedená teristou Yahya Al-Yousefem) z vesnice Farlaha, k nim se přidali místní gangsteři a ti z Al Hula.

Město Ar-Rastan už většina civilistů opustila už před dlouhou dobou. Nyní tamní scéně dominují Wahhábité z Libanonu, ti jsou zásobování penězi a zbraněmi jedním z hlavních režisérů mezinárodního terorismu Saadem Haririm, který vede proti-syrské politické hnutí „Tayyar Al-Mustaqbal“ („Hnutí budoucnosti“). Silnice z Ar-Rastanu do Al-Hula vede územím Beduínů, kteří z větší části zůstávají mimo kontrolu vládních vojsk, v důsledku čehož tento útok militantů na Al Hula přišel pro syrské vládní úřady jako naprosté překvapení.

Když rebelové uchvátili dolní kontrolní bod ve středu města umístěný u místní policejní stanice, začali s razií na rodiny loajální k úřadů v sousedních domech, včetně starců, žen a dětí. Bylo vybito několik rodin Al-Sayedovců, včetně 20 malých dětí a rodina Abdul Razaka. Mnoho z těch zabitých byla „vinno“ tím, že se odvážili přestoupit ze sunnitství k šiítství. Lidé byli zabíjeni noži a výstřely z bezprostřední blízkosti. Potom zavražděné OSN a mezinárodní komunitě prezentovali jako oběti bombardování Syrské armády, což je čímsi, co nepotvrzují žádné známky na jejich tělech.

To vyprávění, že pozorovatelé OSN slyšeli v noci dělostřeleckou palbu proti Al-Houle v hotelu Safir v Homsu … nepovažuji za nic jiného než cosi blízkého hnusnému vtipu. Je to 50 kilometrů vzdálenosti mezi Homsem a Al-Houlou. Jaký druh tanků a děl má tenhle dostřel? Ano, v Homsu byla kolem 3 h odpoledně intenzivní střelba, včetně těžkého dělostřelectva. Ale abych poskytl příklad, noční střelba v pondělí a úterý byla kvůli pokusům prosazovatelů zákona znovu získat kontrolu nad bezpečnostním koridorem podél silnice Tarik Al-Sham k Damašku.

Po vizuální inspekci Al Huly není možné nalézt stopy čerstvých destrukcí od bombardování a dělostřelectva. Během tohoto dne bylo provedeno několik útoků střelců prováděných proti posledním vojákům kontrolního bodu Taldou. Militanti použili těžkých zbraní a aktivní byli i snipeři sestávající z profesionálních žoldnéřů.

Všimněte si, že svého času selhala přesně stejná provokace v Shumaru (Homs) a bylo tam zabito 49 militantů a dětí, když se to organizovalo těsně před návštěvou Kofi Annana. Ta poslední provokace byla okamžitě odhalena, jakmile vešlo ve známost, že těla těch, co byli před tím uneseni, patří Alawitům. Ty provokace rovněž obsahovaly těžké nesrovnalosti – jména těch zabitých patřila zásadně lidem loajálním k úřadům, nebyly tam žádné stopy bombardování atd.

Ovšem ta provokační mašinérie běží i tak pořád stejně. Dnes země NATO přímo pohrozily bombardováním Sýrie a současně začalo vypovídání syrských diplomatů … Co se týče dneška, nikde ve města Al Hula nejsou žádná vojska, jsou tam ale pravidelně slyšet dávky z automatických zbraní. Navíc není jasné, zda bojují militanti mezi sebou, nebo zda dochází k čištění od přívrženců Bashara al-Assada.

Militanti zahajují palbu téměř na každého, kdo se zkouší dostat do blízkosti hranic města. Před nám stříleli na konvoj OSN a dva obrněné džípy pozorovatelů OSN byly poškozeny, když zkusily projet armádními kontrolními body v Tal Dow.

Během útoku na konvoj byl chycen dvacetiletý terorista. Palba směřovala na nechráněné plochy prvního džípu, zadní dveře druhého obrněného vozidla byly posety střepinami. Mezi členy doprovodu byli zranění.

Podle zraněného vojáka:

„Následujícího dne k nám na kontrolní bod přijeli pozorovatelé OSN, a jakmile dorazili, střelci na ně zahájili palbu. A tři z nás byli zraněni. Jeden měl zraněnou nohu, druhý – to dostal do zad a mě střelili do boku.

Když pozorovatelé dorazili, uslyšeli ženu, co stála těsně u nich a plakala, ta žena vstala a pozorovatele prosila o pomoc – aby ji ochránili před bandity. Když jsem byl zraněn já, pozorovatelé na mě koukali, jak padám, ale nikdo z nich mi nezkusil pomoci. Náš kontrolní bod už neexistuje. V Taldou už nejsou žádní civilisté, zůstávají jen militanti. Naše vztahy s místními byly úžasné. Byli na nás hrozně hodní; volali po tom, aby do Taldou přišla armáda. Útočili na nás ale snipeři.“

Bohužel mnozí z militantů jsou profesionální snipeři. 100-200 metrů od naší skupiny televizního týmu, zaútočili militanti na bojové vozidlo pěchoty, které jelo vyměnit vojáky na kontrolním bodě. Během toho tento voják – odvedenec utrpěl otřes mozku a lehké zranění hlavy od tečované střely snipera. Když zíral na tu proděravělou kevlarovou helmu, tak vypadal, že mu ani nedochází, že vyvázl jen zázrakem.

Snipeři na kontrolních bodech zabijí každý den až 10 vojáků a policistů. Je pravda ale, že v Homsu byly ztráty u agentur prosazování zákona tucet obětí denně. Bohužel ale v 10 h dopoledne bylo do márnice přivezeno šest mrtvých vojáků. Většina z nich byla zabita střelou do hlavy. A to den teprve začínal …

Takže jména těch, co byli zabiti snipery v těchto časných ranních hodinách 29. května:

1. Sergeant Ibrahim Halyuf
2. Sergeant Salman Ibrahim
3. Policeman Mahmoud Danaver
4. Conscript Ali Daher
5. Sergeant Wisam Haidar
6. rodiny mrtvých vojáků nemohly být uvědoměny

Ti bandité dokonce vystřelili dávku z automatické zbraně na naší skupinu žurnalistů, ač bylo jasné, že je to normální filmovací štáb sestávající z neozbrojených civilistů.

 

JAK TEN ÚTOK ZAČAL

25. května po pátečních modlitbách v asi 2 h odpoledne začala skupina z kladu Al Aksh pálit na kontrolní bod sil zákona z minometů a pancéřovek. Odvetná palba z obrněného vozu zasáhla mešitu a to byl přesně ten cíl, co měl vést k největší provokaci.

Pak dvě skupiny militantů vedené teroristy Nidal Bakkourem a Al-Hassanem z klanu Al Hallak podporované jednotkou žoldnéřů zaútočily na horní kontrolní bod na východním okraji města. V 15:30 h byl horní kontrolní bod dobit a všichni zajatci popraveni: sunnitskému odvedenci podřízli krk, zatímco Abdulláh Shui (Beduín) a Deir-Zor byli upáleni zaživa.

Během útoku na horní kontrolní bod na východě ti ozbrojenci ztratili 25 lidí, kteří pak byli předloženi pozorovatelům OSN spolu se 108 mrtvými civilisty – „oběťmi režimu“ údajně zabitými bombardováním a dělostřelbou Syrské armády. Co se týče těch 83 zbývajících mrtvol, včetně 38 malých dětí, ty byly z rodin popravených militanty. Všechny tyto rodiny byly loajální k vládě Sýrie.

 

Interview:

S důstojníkem prosazování zákona:

„Jmenuji se Al Khosam a jsem důstojníkem prosazujícím zákon. Sloužil jsem ve čtvrti Taldou v okresu Al-Hula v provincii Homs. V pátek byl náš kontrolní bod napaden velkou skupinou militantů. Byly jich tisíce.

Otázka: Jak jste se chránili?

Odpověď: Jednoduše zbraněmi. Měli jsme 20 lidí, zavolali jsem si pro podporu a když tito pro nás přišli, byl jsem zraněn a vědomí jsem nabyl v nemocnici. Útočníci byli z Ar-Rastanu a Al-Huly. Povstalci kontrolující Taldou. Zapalovali domy a zabíjeli lidi podle jejich rodin, protože tyto byly loajální k vládě. Znásilňovali ženy a zabíjeli děti.

 

Interview se zraněným vojákem:

„Jsem Ahmed Mahmoud al Khali. Jsem z města Manbej. Byl jsem v Taldou zraněn. Přišel jsem s podpůrnou skupinou, která přišla na pomoc svým kamarádům, co byli umístěni na kontrolním bodě.

Militanti zničili dvě bojová vozidla pěchoty a jedno obrněné vozidlo, co stály na našem kontrolním bodě. Do Taldou jsme přijeli v obojživelném bojovém vozidle pěchoty, abychom odvezli své zraněné kamarády z kontrolního bodu uvnitř města. Natahali jsme je do vozidla a nahradili je na jejich místech.

A poté, když přijeli pozorovatelé OSN, jeli s námi a my je vedli do domů rodin, které ti surovci podřezali.

Viděl jsem rodinu tří bratrů a jejich otce v té samé místnosti. V další místnosti jsme našli mrtvé malé děti a jejich matku. A v další jednoho starého chlapa, kterého v tomto baráku zabili. Jen pět mužů, žen a dětí. Ženu znásilnili a pak střelili do hlavy, přikryl jsem ji dekou. A ta komise je všechny viděla. Položili si je do auta a odjeli. Nevím, proč si je odvezli, asi kvůli pohřbu.“

 

Obyvatel Taldou na střeše policejního oddělení:

„V pátek odpoledne jsem byl doma. Když jsem slyšel střelbu, vyběhl jsem, abych se podíval, co se děje, a viděl jsem, že ta střelba pochází ze severní strany a směřuje k umístění armádního kontrolního bodu. Jelikož armáda neodpovídala, začali vstupovat do domů, kde následně ty rodiny zabili. Když armáda začala opětovat palbu, použili ženy a děti jako lidské štíty a nadále na kontrolní bod stříleli. Když to armáda začala opětovat, utekli. Poté si armáda převzala přeživší ženy a děti a odvezli je do bezpečí. V té době vysílala Al Jazeera obrázky a tvrdila, že masakr v Al Hule spáchala Armáda.

Ve skutečnosti v Al-Hule zabíjeli civilisty a děti. Bandité nikomu nedovolí, aby prováděl svou práci. Ukradnou všechno, co unesou v rukou: pšenici, mouku, olej a plyn. Většina těch bojovníků je z města Ar Rastan.“

Poté, co dobili město, odnesli těla svých mrtvých kamarádů stejně jako těla lidí a dětí do mešity. Vozili ty mrtvoly pickupy KIA. 25. května kolem 8 h večer byly už mrtvoly v mešitě. Následujícího dne v 11 hodin dopoledne do mešity dorazili pozorovatelé OSN.

 

Mediální dezinformace

Aby se vyvinul tlak na veřejné mínění a došlo ke změně postoje Ruska a Číny, připravili se dopředu titulky v ruštině a čínštině, kde se psalo: „Sýrie – Homs – město Hula. Ozbrojené síly syrského režimu spáchaly strašlivý masakr na civilistech města Hula. Tucty obětí, a jejich počet narůstá, převážně ženy a děti, brutálně zabité při plošném bombardování města.“

O dva dny později 27. května poté, kdy výpovědi obyvatel a videozáznamy ukázaly skutečnosti, které nepodporovaly domněnku o dělostřelbě a bombardování, videa od banditů doznala významných změn. Nakonec se objevil u těchto poznámek text: „A někteří byli pozabíjeni noži.“

Marat Musin, Olga Kulygina, Al-Hula, Syria

ZDROJ původního textu. VIDEO v ruštině.

Překlad do angličtiny je založen na působivé práci Soldatoviche a Eleny. Moc vám děkujeme za překlad tohoto textu o nedávných událostech u syrského města Homs a v oblasti al-Houlah.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

]]>