Je to za námi a teď už je to jen nekrolog. Řecký parlament dal většinovým schválením – 229 ku 64 hlasům – štempl k transformaci národa na kolonii pod správou bankéřů. Šest zákonodárců se zdrželo. I vůdce koaličních partnerů Nezávislých Řeků Panos Kammenos a podobně smýšlející členové strany hlasovali poté, co slovně odmítli podmínky Trojky, také „ano“. Velká většina peněz na výkup z dluhů jde na platby bankéřům a dalším věřitelům – nic nepůjde na ekonomické zotavení a růst. Cenou za to je ještě hlubší kárné zbídačování, více chudoby a nezaměstnanosti, než kdy jindy, a ještě více lidské mizérie před námi bez konce v dohledu.



Pouze 32 parlamentářů ze 149 ze SYRIZY hlasovalo „ne“ – včetně vyhozeného ministra financí Yanise Varoufakise, generálního tajemníka ministerstva financí Manose Manousakise, ministra energetiky Pangiose Lafanzanise, náměstka ministra práce Dimitrise Stratoulise a vyhozené mluvčí Zoe Konstantopoulou.

Ta prohlásila návrh na vykoupení za „sociální genocidu.“ Další odpůrci zbídačování to odsoudili jako „novou Versailleskou smlouvu.“

Suverénní Řecko už neexistuje. Bandité z Trojky vlastní jeho duši. Demontáž demokracie se v jejím rodišti stala oficiální.

Mezi tím se policie před budovou parlamentu násilně střetla s tisíci protestujícími proti zbídačování požadujícími slib ulehčení a sociální spravedlnosti, nikoliv zaprodání.

Ministerský předseda Tsipras ještě sypal sůl do ran, které zasadil, když řekl, že „nevěří v ten plán iracionální“ kapitulace, pro nějž žádal, aby hlasovali.

Lhal, když tvrdil, že neměl na výběr. Podmínky mu byly vnuceny, řekl. Odpovědné vedení by je rovnou odmítlo, odešlo by a postavilo by se po svém uvítání doma jako národních hrdinů do čela, aby se odvážně postavili banditům Trojky, když by v tom nejvážnějším okamžiku řekli „ne“.

Místo toho ukázal, že je stejný jako ten zbytek – co slíbí jednu věc, ale udělá jinou, přičemž zradí své voliče, a dokázal, že on a podobně smýšlející činitelé SYRIZY představují jen populistické předstírání, takže jsou ještě opovrženíhodnější než ti pravicoví příznivci zbídačování.

Ti jidášští činitelé jsou těmi nejzavrženíhodnějšími, a to z dobrého důvodu. Zaslouží si nejtvrdší odsouzení. SYRIZA a podobně smýšlející zrádci souhlasili s uvržením Řecka do ještě větší vleklé Deprese, než byla ta dosavadní, a do všeho toho extrémního utrpení a soužení spolu s bezútěšnou Faustovskou zradou.

Mohla by Tsiprasova vládní koalice tohle zaprodání přežít? Ztratí podporu většiny? Bude mít dost členů odvahu k nuceným předčasným volbám?

Většinová parlamentní podpora pro zkázonosné podmínky vykoupení by jej mohla zachránit – když to podpořilo i skoro 80% členů strany SYRIZA. Těch, co si uchovali věrohodnost, bylo číselně příliš málo.

Spolu s tím nesmírně utrpělo i Tsiprasovo postavení jako řeckého vůdce. Jestli zůstane ministerským předsedou, to se teprve uvidí – když v lednu měl lidovou podporu, ale teď po kapitulaci v Bruselu byl už uznán za Jidáše.

Den probuzení bez jakékoliv útěchy – znepokojivá dohra po bouřlivé noci. Zprávy naznačují, že odporující ministři ze SYRIZY a další odpůrci ze strany budou vyhozeni. Takto fungují brutální režimy. Postižení poslanci budou mít na výběr – opustit vládu nebo pokračovat v úřadě jako nezávislí, čímž se oslabí Tsiprasův úchop moci.

Ten se teď potýká s téměř nemožným úkolem udat svou zradu u rozzuřené veřejnosti. Od svého drtivého vítězství v lednu, kdy slíbil už žádné zbídačování, už jen systematicky své sliby porušoval.

Schválením podmínek Trojky k výkupům z dluhů se Řecko přeměnilo na zhroucený stát. Tsipras ztratil své nejdůležitější politické aktivum – důvěru veřejnosti.

Jeho vysvětlení zní dutou prázdnotou – když tvrdí, že získal lepší podmínky, než požadovali činitelé Trojky, když říká, že „teď bude doma bojovat, aby skoncoval s oligarchií, která nás do tohoto stavu dostala.“

Zaprodání se banditům z Trojky zbavuje jeho povídačky smyslu. Nad Řeckem vládnou fašisté maskující se za sociální demokraty. Finanční tyranie je tam oficiální státní politikou.

[quote align="center" color="#999999"]

  • www.VEDOMI.cz
  • [/quote]

    Stephen Lendman

    Překlad: Miroslav Pavlíček

    Zdroj: globalresearch.ca