21. května jsem vystavil článek s nadpisem „Ministr zahraničí John Kerry versus jeho podřízená Victoria Nuland ohledně Ukrajiny,“ a citoval jsem varování Johna Kerryho z 12. května ukrajinskému presidentovi Petro Porošenkovi, aby nechal svých opakovaných hrozeb invazí na Krym a opětovnou invazí do Donbasu, což jsou oba bývalé regiony Ukrajiny, které odmítly akceptovat legitimitu nového režimu, který byl na Ukrajinu uvalen při násilných střetech během února 2014. (Byly to regiony, které převážně hlasovaly pro toho ukrajinského presidenta, který byl svržen. Těm se nelíbilo, že byl násilně vykopnut a nahrazen jejich nepřáteli.)



p style="text-align: center;">

Kerry pak promlouvajíc o Porošenkovi řekl, že „by mu naléhavě doporučil, aby si dvakrát rozmyslel zapojení do takovýchto typů aktivity, které by uvrhly do vážného nebezpečí Minsk. A byl by velice, velice znepokojený tím, jaké důsledky by takovýto druh akcí v této době mohl mít.“ Rovněž jsem citoval Kerryho podřízenou Victorii Nuland o tři dny později, jak říká úplný opak, že „opakujeme naši hlubokou oddanost jednotnému Ukrajinskému národu včetně Krymu a všech dalších regionů Ukrajiny.“ Poznamenal jsem potom, že „Jedinou osobou s pravomocí Nuland vyhodit je ve skutečnosti US president Barack Obama.“ Obama v tom však stranil Nuland.

Rádio Svobodná Evropa, Rádio Svoboda 5. června vystavilo článek „Porošenko: Ukrajina udělá vše, aby si vzala zpět Krym,“ a referovalo, že „president Petro Porošenko se zapřísahal usilovat o návrat Krymu pod ukrajinskou vládu. … Když Porošenko promlouval na tiskové konferenci 5. června, tak řekl, že ‚každý den a v každém okamžiku budeme dělat vše, abychom Krym navrátili Ukrajině‘.“ Porošenka rovněž citovali, jak říká: „Je důležité nedat Rusku šanci rozbít světovou pro-ukrajinskou koalici,“ čímž nepřímo inzultoval Kerryho za to, že kritizoval Porošenkova varování, že má v úmyslu vpadnou na Krym a do Donbasu.

Zrovna teď se příměří Minsk II zhroutilo a obě strany se obviňují, že za to může ta druhá. Co nelze popřít, je to, že Porošenko nejméně třikrát 30. dubna, pak 11. května a pak 5. června opakovaně sliboval invazi na Krym, o němž nebyla v dohodě Minsk II ani zmínka; a rovněž sliboval opětovnou invazi na Donbas, což je cosi, co je v této dohodě výslovně zakázáno. Navíc americký president Barack Obama Kerryho podřízenou Nuland za odporování svému šéfovi v této důležité záležitosti nevyhodil.

A jak to budou brát v evropských metropolích? Kerry vlastně ujišťoval o postojích Merkelové a Hollanda, tj. klíčových tvůrců dohody Minks II; a Nuland je pak anulovala. Obama se v tom teď postavil na stranu Nuland; to je tedy políček do tváře EU: Porošenko může pokračovat v ignoraci Kerryho a může nestoudně dohodu Minsk II ignorovat; a Obama tiše straní Porošenkovi a Nuland proti Kerrymu.

Osobnosti jsou tu důležité: 4. února 2014 v tom samém telefonním hovoru s Geoffrey Pyattem, americkým velvyslancem na Ukrajině, při němž Nuland dávala Pyattovi instrukce, aby zařídil jmenování „Jace“ tj. Jaceňjuka, aby to byl on, kdo po puči, k němuž došlo o 18 dnů později, povede Ukrajinu, přitom také slavně pronesla své „Jebat EU!“ a Obama teď jejímu prohlášení sekunduje.

Obama v podstatě EU říká, že si mohou podepsat, co chtějí, ale že on stejně pojede dál se svou vlastní politikou bez ohledu na to, jestli se jim to líbí, nebo ne.

Co se týče Kerryho, ten teď stojí před rozhodnutím, zda odstoupit – což by EU posílilo ruce ve věci pochybností, zda pokračovat v tamní politice v komplotu s US – nebo naopak zůstat v úřadě, což z Kerryho učiní ve všech hlavních městech bezectného chudáka, který zůstal i poté, co mu jeho podřízená nestoudně odmlouvala v klíčové otázce US zahraniční politiky. Jestli zůstane jak on, tak Nuland, pak je Kerry v podstatě úplně odříznut od tvorby politických rozhodnutí o Evropě a Asii (to je území Nuland) a je třeba, aby EU o všem komunikovala přímo s Obamou nebo jinak komunikovala s Nuland, jako kdyby ona, a ne Kerry, byla skutečným US ministrem zahraničí. Ale jestli Kerry místo toho odstoupí, tak ta tíha rozhodnutí dopadne na činitele EU: zda pokračovat s US nebo odmítnout US anti-ruskou politiku a pohnout se vpřed s opuštěním NATO se vším, co to obnáší?

Jestli se rozhodnou zůstat s US i po „Jebat EU!“ a potom ještě po tomhle; pak jsou evropské země jasně už jen US kolonie. To by potom bylo pro tyto vůdce ještě daleko trapnější, než jak byl ztrapněn John Kerry, když prostě rezignoval z US ministerstva zahraničí. Takže ten trapas by mohl snad dokonce obrátit vlnu a donutit ukrajinskou vládu k dodržování všech závazků z dohody Minsk II.

To by bylo tou nejúčinnější věcí, kterou by mohl v této fázi Kerry udělat. Ale ztratil by při tom svoji pozici jako člen (i když jen nominální) Obamova kabinetu.

Způsob, jakým se to teď vyvine, nám o Johnu Kerrymu hodně ukáže. Národy Evropy už o Obamovi vědí vše, co vědět potřebují. Pokud Kerry odstoupí, sklidí po celém světě respekt. Jestli zůstane, tak z něj bude jen další Colin Powell.

Míč je na Kerryho hřišti a všichni uvidí, jak s ním zahraje – jaký je to chlap (nebo není).

[quote align="center" color="#999999"]

  • Vážení a milí čtenáři, podívejte se na nové webové stránky nezávislého časopisu Vědomí
  • [/quote]

    Překlad: Miroslav Pavlíček

    Zdroj: zerohedge.com