Ukrajina se stala styčným bodem strategických zájmů Ruska, EU a USA. Přes rozšířený názor o konsolidované pozici Západu v ukrajinské krizi, jsou mezi Washingtonem a Bruselem podstatné rozpory, píše politolog a publicista Nazanin Armanian ve španělském listu El Publico. Navrhuje několik scénářů vývoje ukrajinského konfliktu s eventuálním „rozdělením“ státu na sféry vlivu velkých mezinárodních hráčů. Z hlediska Washingtonu jsou možné tři varianty – „polský scénář“, „finlandizace“ Ukrajiny a koncepce „strategického klidu“, kterou vytýčil americký prezident Barack Obama.
„Polský scénář je následující: Ukrajina se integruje do struktur NATO a Evropské unie a mění se v stát nepřátelský vůči Rusku. Jak republikánští „jestřábi“, tak i demokraté trvají na nutnosti ozbrojit Kyjev s konečným cílem zasadit Rusku smrtelnou ránu, zbavit ho statutu jaderné velmoci, porušit její územní celistvost a oslabit pak regionální aliance BRICS a ŠOS“, uvažuje expert.
Projekt „finlandizace“ Ukrajiny navržený Zbigniewem Brzezinským, poradcem prezidenta USA Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost, předpokládá změnu Ukrajiny v trh otevřený jak pro Rusko, tak i pro Západ bez její integrace do jakéhokoliv vojenského svazku.
„Strategický klid“ Baracka Obamy je podle názoru Armaniana následkem katastrofální operace USA v Libyi a vysvětluje skutečnost, že americký prezident se pak vzdal vojenské intervence do Sýrie a na Ukrajinu. Washington dá přednost své oblíbené metodě – politice sankcí a vojenského nátlaku na Rusko.
Podle názoru experta bude pro Rusko optimální variantou „belgické řešení“ – uznání neutrálního statutu Ukrajiny a záruky toho, že za zachování federace jako formy státního zřízení se budou respektovat práva menšin. Belgie vyhlásila svou nezávislost od Sjednoceného království Nizozemí v r. 1830, a město Brusel se mohl ihned ocitnout ve složení francouzského státu, avšak v konečném důsledku přijaly evropské velmoci rozhodnutí respektovat stálou neutralitu a územní celistvost Belgie. Jinými slovy, tento scénář předpokládá zachování federativní Ukrajiny v jejích nynějších hranicích a mimo vojenské bloky.
Zájmy Německa mají podle názoru politologa pragmatický ráz – přesto, že na území SRN se nachází početný americký vojenský kontingent, nemá kancléřka Angela Merkelová žádné strategické cíle a zájmy svého státu vidí v prosperitě německé ekonomiky, bank a podniků. Rusko je z hlediska ekonomického pro Evropu důležitější než Ukrajina, a to nejen kvůli jeho přední pozici na energetickém trhu, ale také kvůli vysoké pozici ve světovém politickém ratingu. V souvislosti s tím zamítá německá vláda myšlenku přijetí Kyjeva do NATO.
„V Berlíně chápou, že druhý nejdůležitější úkol Washingtonu spočívá v tom, aby bojové akce na Ukrajině pokračovaly, protože přítomnost Kyjeva ve sféře vlivu Ruska znamená velkou pravděpodobnost založení rusko-německé aliance, která bude moci kontrolovat Heartland – Eurasii, píše Nazanin Armanian.
„Nepřátelská politika Bílého domu vůči Moskvě, jeho absurdní a infantilní vidění světa rozděleného na dvě části – prozápadní státy a jejich nepřátele – stojí Západní Evropu velmi draho“. EU vedená Merkelovou ztrácí stamiliony eur kvůli sankcím USA proti Moskvě, a téměř tři tisíce německých společností trpí na následky podobné politiky, poznamenává politolog.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru
