Mirai v překladu znamená budoucnost. Japonská společnost Toyota takto pojmenovala automobil, který jezdí na vodík. Patnáctého prosince byl v Japonsku zahájen prodej prvního sériově vyráběného vozu Mirai, který je výsledkem více jak dvacetileté práce japonské automobilky. Srdcem automobilu je hybridní zařízení s elektrochemickým generátorem na vodíkové palivo a elekromotor o výkonu 136 koní. Elektrickou energii vyrábí chemická reakce, která vzniká po sloučení vodíku a kyslíku.
Nedochází přitom k žádnému spalování. Automobil nevypouští škodlivé látky do atmosféry. Místo oxidu uhličitého z výfuku vychází vodní pára. Nádrž vodíkového paliva stačí přibližně na 650 kilometrů.
Do konce roku 2015 výrobce plánuje prodat okolo 700 aut, 400 z nich v Japonsku. Sériový vůz Mirai se má prodávat v USA a Evropě. V Japonsku bude Toyota Mirai model roku 2015 stát 6,7 milionů jenů (57,5 tisíc dolarů).
Zahájí Toyota Mirai novou éru automobilové dopravy? Na tuto otázku odpovídá šéf analytického odboru ruské společnosti Avtostat Andrej Toptun:
[quote align="center" color="#999999"]
V současné době jsou zřejmé všechny jevy, které doprovází vznik nového druhu automobilů: neexistuje síť čerpacích stanic a vůz je drahý. Kromě toho nikdo nemá zkušenosti s jeho provozem. Myslím si, že se Toyota neorientuje na komerční zájem, ale na image. Pro ní je prestižní být první. Toyota se stala první mezi hybridními auty.
Ačkoli první modely nebyly dokonalé, společnosti se podařilo vypracovat si technologie a základ, díky nimž nyní dělají hybridní automobily jiné automobilky. Toyota Prius dnes patří do desítky nejprodávanějších hybridní vozů na světě. To se týká i aktuálního případu. Zatím není jasné, jestli se technologie na vodíkových technologiích budou dál vyvíjet, ale pokud budou dostupné, tak si Toyota vymezí své místo na trhu. [/quote]
Výrobci dělají akcent zejména na ekologičnost vozu. To má být jeho hlavní přednost. Ale směs vodíku se vzduchem je vysoce explozivní. Pravdou ale je, že při poškození nádrže se plyn rychle vypaří. Navíc nádrže automobilů jsou vyráběny s vrstevnatými stěnami ze speciálního materiálu.
Jaké problémy jsou spojeny s provozem vodíkových vozidel nám sdělil Anton Toptun:
[quote align="center" color="#999999"]
Vodík je třeba vyrobit, dopravit a skladovat. V přírodě prakticky neexistuje v čisté podobě. Vyrábí se z jiných látek pomocí různých chemických metod. Co se týká skladování: vodík je uchováván ve zkapalněném či stlačeném plynovém stavu. Zde je hlavním problémem bezpečnost a rentabilita. Jedním z hlavních problémů rozvoje tohoto druhu dopravy je, že neexistují jednotné standardy pro jeho bezpečnost, skladování, převoz a užití. Tedy, problémem je, že to je krok do neznáma. [/quote]
A na závěr krátký exkurz do historie. Je známo, že během druhé světové války v obklíčeném Leningradu byl nedostatek benzínu. Ale vodíku bylo dost: směsí vodíku a vzduchu byly plněny obranné aerostaty chránící město před hitlerovským letectvem. Vojenský technik Boris Šeliš navrhl použitý vodík ze vzducholodí jako palivo pro automobily. Během blokády Leningradu na vodík jezdily stovky automobilů. Za celou válku explodoval kvůli úniku vodíku pouze jeden vůz z 500.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru
