(CNN) – USA vedly závody ve zbrojení o vybudování základny na měsíci – aby tak porazily Rusy knock out. Možná by na jeho povrchu testovaly jaderné zbraně. Uvažovaly o bombardovacím systému k útokům na nepřátele na zemi. Takové byly podle odtajněných národně bezpečnostních dokumentů uvolněných tento týden plány v 60. letech – některé z těch plánů nesly razítka jako „TAJNÉ“. Dnes mohou takováto spiknutí znít jako ulítlá a zatuchlá jako relikty černobílých epizod sci-fi seriálu „Kosmická hlídka“. Uvažte ale tohle:
V současnosti začala naši představivost formovat kolektivní představivost vize poslání lidí na Mars. Technologický pokrok přiživuje naše očekávání o splnění tohoto snu za desítku či dvě desítky let.
A už vyrašily takové divoké nápady na poslání posádky na Mars, která tam umře.
Nechte si tu představivost takto naladěnou.
Teď ji přesuň o 55 let do minulosti Studené války, když rakety zrozené ze II. světové války vyrostly do mrakodrapů s takovou nesmírnou silou, že začalo být jasné, že se výlet na měsíc dostal nadosah.
Bylo jen otázkou času, kdy lidé poprvé spočinou nohou na nějakém kosmickém tělese.
Ale ta samá raketová technologie vyráběla mezikontinentální balistické střely osazené jadernou hlavicí a poháněla závody ve zbrojení proti oponentovi Západu, Svazu sovětských socialistických republik.
Jediné uklouznutí mohlo vést ke globálnímu nukleárnímu holocaustu.
Žádná strana nechtěla zaostat a v roce 1959 to byl Sovětský svaz, kdo už v kosmických závodech vedl, když na měsíc umístil první nepilotovanou kosmickou loď Luna 2.
Ochrana amerického způsobu života
Zrodilo se ideové dítě US Army „Projekt Horizont“.
Ten navrhoval už od zahajovacích řádků přeskočit Sověty: „Existují požadavky na obsazení předsunutých vojenských postavení na měsíci.“
Tento dokument zdůvodňoval, že pro Spojené státy je imperativem rozvinout a ochránit své potenciální zájmy na této přirozené družici Země – a udělat to rychle, aby se ochránil americký způsob života.
„Být druzí za Sovětským svazem při zřizování předsunutého postavení na měsíci by bylo katastrofou pro naši národní prestiž a následně i pro naši demokratickou filosofii,“ předjímal tento spis.Mělo by se tomu dostat takového druhu priority a autority, jakou dostal Projekt Manhattan, při němž byla vyvinuta atomová bomba, uvedla Armáda.
„Jakmile bude lunární základna zřízena, bude operovat pod kontrolou sjednoceného kosmického velitelství.“ Vesmír kolem Země a měsíce bude považován za dějiště vojenských operací.
Lunární jaderné elektrárny
Po důkladném ospravedlnění vědecké, politické a vojenské potřebnosti základny tento návrh – dva dokumenty o více než 400 strojopisných stránkách – vypočítával podrobnosti toho, co by šlo z takovýchto předsunutých postavení dělat, a co by to obnášelo to realizovat.
Nabízí v tom grafy a matematické vzorce; úvahy o slabé gravitaci a magnetickém poli, nedostatku vody a vzduchu a o balistické dynamice na měsíčním povrchu; a konstrukční výkresy kosmické lodi, lunárních buldozerů, modulárních měsíčních kabin a speciálních kosmických oděvů.
Obsahovalo to i fotky měsíce s místy žádoucími pro nějakou kolonii, která je na nich namapovaná.
Projekt Horizont by začal s 10 až 20 člennou posádkou mise, co by postavila částečně soběstačnou kolonii schopnou produkovat svůj vlastní kyslík a vodu.
Zbytek by přivezly zásobovací lodě. Strana za stranou byla věnována budoucím schopnostem raket Saturn, které tam dovezou zásoby.
Podle těchto očekávání by přišla i lunární nukleární elektrárna.
Stavba základního předsunutého postavení by začala v roce 1964 a byla by dokončena o pět let později.Tahle vize o kousek předbíhala harmonogram. Lidé na měsíci nepřistáli poprvé dříve než v červenci 1969. A nakonec to nebyly ozbrojené síly, nýbrž NASA, kdo je tam poslal.
Lunární jaderné výbuchy
V 60. letech byly závody v jaderném zbrojení všudypřítomné a Projekt Horizont vytvářel prostor pro jejich možné rozšíření na měsíc. Ten hloubal nad tím, jaká jsou pro a proti – z vědeckého, vojenského a psychologického hlediska – kdyby se odpálilo jaderné zařízení na měsíci nebo těsně u něj.
A odráží to možnost použití jaderných zbraní v kosmu.
Technologické pokroky se Studenou válkou a kosmickými závody během 60. let zrychlovaly a americká vojska a zpravodajské agentury v dalších dokumentech vykládaly o tom, jak by šlo měsíce využít k vojenským účelům nebo pro sběr zpravodajství.
George Washington University tyto spisy sebrala a vydala je na své webové stránce Archivu národní bezpečnosti.
US agentury rovněž dokumentovaly svou kosmickou rivalitu se Sovětským svazem, jak US zachycovaly obrázky ze sovětských radarů proti balistickým střelám, když se jejich signály odrazily od měsíce.
Zpravodajské agentury horečně studovaly sovětské kosmické schopnosti a zachycovaly obrázky z jejich kosmických lodí vysílajících signály zpět na Zem.
V roce 1967 CIA dokumentovala, jak si operativci „půjčili“ kosmickou návratovou kabinu Lunik, analyzovali ji a pak ji zas vrátili Sovětům.
Účel jaderného výbuchu u měsíce nebo na něm by byl jen pro show, uváděl dokument.
Jeho „prvořadým záměrem by bylo udělat dojem na svět úžasnými dovednostmi Spojených států.“
Bezpečnostní archiv také uvedl, že vůdci Letectva nakonec tuto myšlenku zavrhli, když dospěli k rozhodnutí, že by to bylo příliš riskantní. V roce 1967 přijalo OSN Dohodu o kosmickém prostoru, která zakazuje použití jaderných zbraní z kosmu – včetně měsíce.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: edition.cnn.com
