Moje země může sice kvůli včerejšímu referendu na východní Ukrajině plakat pro všechno, co je jí drahé, ten proces jsme ale do pohybu uvedli my sami sponzorováním svržení zvolené kyjevské vlády, která se přikláněla k Rusku a odkláněla od předeher s NATO. V roce 2010 zvolený president Viktor Janukovič mohl být sice úplatný ničema, ale to platilo úplně stejně pro jeho oponentku, miliardářku z plynové oligarchie Julii Tymošenko. Hlavní poučení, které si americké úřady neustále nebyly schopny vzít ze svých více než desetiletí trvajících dobrodružných krachů, je to, že když ve vzdálené zemi uvedete do pohybu místní události, tak to nakonec nebude žádný z plánovačů politik z ministerstva zahraničí, kdo skončí na sedačce řidiče.


A tak tam teď hlasovali v referendu a výsledek byl, že asi 87 procent voličů na východní Ukrajině dá přednost radši politickému přimknutí k Rusku než ke krachující vládě Ukrajinského státu v Kyjevě. Pochopit proč je snadné. Zaprvé, jsou etnicky rozdělení řekou Dněpr s většinou rusky mluvících na východě. Zadruhé, kyjevská vláda, jak bylo uvedeno výše, projevuje všechny příznaky hroutícího se státu – to je státu, který už není schopen spravovat žádnou ze svých základních odpovědností počínaje pokrytím nákladů na údržbu infrastruktur a institucí. Kyjevská vláda je už zkrachovaná. Samozřejmě, tak je to v těchto dnech u většiny národů, ale na rozdíl od řekněme USA nebo Francie nemá Ukrajina dostatečně důležitou měnu ani dostatečně mocnou centrální banku, aby sehrála něco na způsob takového účetního představení, které větším národům dovoluje předstírat, že jsou solventní.

Kyjev Rusku dluží $3,5 miliardy za účty za plyn v prodlení a Moskva Kyjev požádala, aby si předplatil za červnové dodávky. Tedy udělali zhruba to samé, co by požadovala od problémového zákazníka kterákoliv plynová společnost v USA. Mezinárodní měnový fond nabídl dopředu půjčku $3 miliard, o nichž Kyjev tvrdí, že by z ní mohl hodit Rusům $2,6 miliardy (údajně s tím, že ten zbytek potřebuje, aby udržel zemi v chodu, zaplatili platy policajtů atd.). Ukrajina je ve smutné a určitě zoufalé situaci, čeká se ale od Ruska, že je budou donekonečna zásobovat bezplatným plynem? Ať je život v USA v poslední době jakkoliv úžasný, počítám, že od většiny z nás se čeká, že si účty za topení zaplatí. Jak vlastně dlouho MMF navrhuje, že bude Ukrajině její měsíční účty za plyn platit? V září bude tahle otázka zákonitě ještě naléhavější – ale do té doby by současná situace mohla degenerovat do občanské války.

USA a jejich spojenci v NATO by zjevně rádi, aby se Ukrajina stala jejich klientským státem, ale vůbec nejsou ochotni za to zaplatit. Z tohoto tak nějak povstává základní otázka: pokud to bude nakonec na Rusku za Ukrajinu ten účet zatáhnout, čí je to vlastně klientský stát? A kdo je pro Ukrajinu ve vedlejších dveřích? A čí národní historie je s ní intimně provázaná?

Nejsem přesvědčen, že by snad Rusko a jeho president pan Putin byli z rozkouskování Ukrajiny nějak potěšeni. Byli by pochopitelně spokojeni s politicky stabilní, nezávislou Ukrajinou a se spolehlivě dlouhodobým nájmem černomořských přístavů. Rusko sotva vychází se svou ekonomikou založenou na financování z ropy, plynu a minerálů, která jim umožňuje dovoz většiny průmyslového zboží. Nepotřebují to zhoršovat podporou souseda děravého jak cedník, k tomu to ale dost spěje. Přinejmenším to vypadá, že Rusko podpoří rusky mluvící region na východ od Dněpru.

Počítám, že se kolem Kyjeva se točící západní Ukrajina nebude schopna sama udržet jako moderní stát, to je s vysokou životní úrovní techno-industriální kultury. Na to prostě nemá šťávu z fosilních paliv. Je v tom vydána na milost ostatním. V posledních letech Ukrajina dokonce udržovala nezávislý kosmický program (což je více, než můžeme říci o USA). Teď v nostalgickém úžasu sklouzne zpět do minulosti. Podobně jako u jiných regionů světa je osudem Ukrajiny vstoupit do středověku a stát se vpravdě post-industriální agrární společností s malou populací a s malou životní úrovní. Je to jeden z hlavních regionů světa v pěstování zrnin, což je pro nějaký druh budoucnosti velkou výhodou, se kterou se bude muset potýkat celý svět – pokus se má vyhnout tomu, aby se stal šrotištěm a hřbitovem kolabujících mamutích průmyslových anachronismů.

Ukrajina bude moci ještě chviličku předstírat, že je odnoží Západu. Ta šťáva a ty peníze na to tam ale nejsou. MMF nejspíš dříve než později zastaví platby za účet za plyn. V rámci toho samého rozvrhu může MMF obrátit svou pozornost k problémovým státům Západní Evropy. Ty potíže se budou rychle zhoršovat, pokud se snad tyto národy nedostanou k plynu z Ruska. Můžete se vsadit, že Evropa si dvakrát rozmyslí, než to potáhne s Amerikou s nějakými dalšími nafoukanými sankcemi. USA mezi tím propásnou šanci postarat se o daleko vhodnější klientský stát: o sebe. Proč proboha USA půjčují miliardy dolarů Ukrajině, když nemáme ani slušné vlakové spojení mezi New York City a Chicagem?

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com