Vynořují se otázky ohledně policejního přístupu k francouzským vraždám v Toulouse Podrobnosti, které se vynořují kolem Mohameda Meraha, údajného střelce v sériích vražd v oblasti Toulouse mezi 11. a 19. březnem vznáší vážné otázky ohledně chování francouzských zpravodajských a policejních agentur. Merah údajně zabil 11. března jednoho výsadkáře v Toulouse, dva výsadkáře 15. března v blízkém Montauban a dále 19. března otce a několik dětí v Židovské škole Toulouse. Ve čtvrtek byl zabit policií při ozbrojeném obléhání ve svém bytě v Toulouse, střelil jej do hlavy sniper, když padal ze svého balkónu.

Oficiální činitelé se teď mohou přetrhnout, aby vysvětlili, jak mohl Merah – o němž je známo, že ho znala jak francouzská tajná služba (DCRI – Central Directorate of Internal Intelligence), tak i policie – takto operovat více než týden, aniž by ho zjistili, a proč byl při té operaci vlastně zabit.

Při rozhovoru s rádiem Europe1 v čtvrtek ministr zahraničí Alain Juppé přiznal: „Chápu, když se někdo ptá, jestli v tom nebyla pochybení. Jelikož ale nevím, došlo-li k pochybením, nemohu vám říci, jakých chyb se dopustili, musíme si na to ale posvítit.“

Christian Prouteau, zakladatel GIGN (Intervention Group of the National Gendarmerie), protiteroristické jednotky, která soutěžila s elitní policií, dokud tato jednotka Meraha nezabila, včera tento útok kritizoval. Řekl, že byl překvapen, že obléhání skončilo Merahouvou smrtí: „Jak mohlo dojít k tomu, že nejlepší policejní jednotka nedovede zatknout samotného muže? Mohli ho zasáhnout slzným plynem. Místo toho na něj házeli hrsti granátů. V důsledku toho byl tento kriminálník nabuzen do psychologického stavu, aby pokračoval ve své ‚válce‘.“

Dodal: „Může to vypadat vychloubačně, ale při 64 operacích GING pod mým velením nedošlo k jedinému úmrtí.“ V reakci na komentáře místní policie v Toulouse, se Prouteau zeptal, proč policie jednoduše nepočkala ve skrytu před Merahovým bytem a nezadržela ho, když vyšel ven; této techniky se jak známo často užívá proti Baskickým nacionalistům a operativcům mafie.

Tyto otázky jsou vznášeny během toho, jak úřadující president Nicolas Sarkozy usiluje o vytřískání dalekosáhlých pravomocí pro policejní stát z této tragédie, a o nablýskání svého image zastánce zákona a pořádku pro prezidentské volby příští měsíc.

Nedávný průzkum CSA, jež proběhl po střelbě, ukázal, že Sarkozy nasbíral hlasy, když zvítězil u 30 procent voličů v prvním volebním kole oproti 28 procentům kandidáta Socialistické strany (PS) François Hollande. O Hollandovi se předpokládá, že i tak zvítězí ve druhém kole voleb, nicméně kvůli nepopularitě Sarkozyho mimo voličskou základnu UMP.

Ve čtvrtečním televizním projevu Sarkozy volal po „trestním postihu“ každého, kdo čte internetové stránky, které podněcují „terorismus“ nebo „nenávist“ nebo cestuje do zahraničí kvůli „indoktrinaci“, hájí „extrémistické ideologie“ nebo je propaguje uvnitř vězení. Takovéto návrhy jsou vedené za takto širokých podmínek, aby státu umožnily kriminalizovat téměř jakoukoliv opoziční politiku, potlačit základní ústavní práva na svobodu slova a cestování.

Činitelka Svazu soudních vykonavatelů Merie-Mlanceh Régnier řekla, že Sarkozyho apel byl „politickým manévrem.“ Vznesla rétorickou otázku, zda by na seznam „extrémistů“ zahrnul i Marine Le Pena, neonacistického kandidáta, jehož voliče Sarkozy agresivně lákal svou anti-imigrační rétorikou.“

Za podmínek, za nichž ani PS, ani Komunistická strana (PCF), ani Nová anti-kapitalistická strana nezpochybnily Sarkozyho apel po „národní jednotě“, většina námitek k vyšetřování pochází od specialistů na policejní a bezpečnostní otázky. Ovšem z podrobností, které už vypluly na povrch, je už jasné, že pokud byl tím zabijákem opravdu Merah, tak byl schopen se svých vražd dopouštět jen v důsledku pozoruhodného selhání operací francouzské policie a zpravodajství.

Vzhledem k ohromným sázkám jaké Sarkozy do využití této střelby Sarkozy vkládá, je jedině logické se zeptat, existují-li nějaké vazby mezi tímto selháním zpravodajství a Sarkozyho pokusem zachránit své šance v nadcházejících volbách.

Krátce po vraždách z Montauban 15. března jsme už říkali, že zkoumají „všechny možné podezřelé“ z těchto vražd. Podle deníku Libération, když 19. března policie z Toulouse poskytla vyšetřovatelům seznam islamistických „radikálů“ v oblasti Toulouse, tak na něm bylo jen šest jmen, a první na tomto seznamu byl Merah. Merah byl tudíž policii dobře znám.

Po vraždách z Montauban však nebyl Merah identifikován – i když IP adresa jeho matky byla na policejním seznamu počítačů, co byly v kontaktu s obětí z 11. března. Vyšetřovatelé ovšem tento seznam vzájemně nezkontrolovali se seznamem islamistů až do pondělka 19. března po vraždách ve škole Ozar Hatoreh.

Expert na obranu François Heisbourg řekl Libération: „Je jen několik tuctů Francouzů, co cestovali do Afghánistánu, jen pár kousků je v Mezipyrenejské oblasti (kolem Toulouse). Člověk se diví, proč mu nevěnovali více pozornosti! Člověk by to snad pochopil před vraždami v Toulouse a Montauban – je to sice překvapité, ne však šokující. Ale i potom? To znamená, že ty agentury, co do toho byly zapojeny, jsou už úplně bez peněz, anebo nedělají svou práci.“

Dodal: „Udivilo mě, když jsem slyšel, jak prokurátoři z Paříže a z Toulouse vysvětlují, že neměli adresu podezřelého. Je zjevné, že Central Directorate of Internal Intelligence (DCRI) jej na podzim vyslýchal a dospěl k závěru, že není nebezpečný. Jak jej kontaktovali, když neměli jeho adresu?“

Heisbourg rovněž vznesl otázky o Merahově výcviku jako střelce, jenž zjevně získal během dvou cest do Afghánistánu a Pákistánu, ačkoliv strávil většinu své pracovní doby jako mechanik: „Tento ‚osamělý vlk‘ postupoval způsoby, k jakým se neodváží ani ti nejzkušenější mafiáni. Vedl své operace zcela sám a prováděl své vraždy s nevídanou mírou chladnokrevných kalkulací a naprosto bez hysterie. I teroristé z 11. září byli vynervovanější. Musel tedy získat naprosto prvotřídní výcvik. Kdo jej vytrénoval a jak?“

A opravdu, některé otázky zůstávají i ohledně toho, zda byl Merah vůbec tím zabijákem. Také vám nesedí ten popis, který poskytli svědci při střelbě v Montauban, kteří mluvili o tlusté postavě s tetováním a jizvou na levé tváři? Merah byl naopak hubený a neměl nijak poznamenanou tvář.

Alex Lantier


Zdroj: www.globalresearch.ca